Husajn I.

Husajn bin Talál se stal králem v roce 1952 a byl jím až do své smrti v roce 1999. Husajn nastoupil na trůn v sedmnácti letech po abdikaci jeho otce Talala ze zdravotních důvodů. Když byl v roce 1951 zavražděn jeho dědeček král Abdalláh, stal se Husejn, který ho doprovázel, také cílem jedné ze střel, jež zabily krále, ale život mu zachránila medaile, kterou měl na hrudi, a tak se o rok později stal nejmladším jordánským králem. Král Husajn I. zemi vládl během studené války, po čtyři desetiletí arabsko-izraelského konfliktu a musel se vyrovnat s nátlakem arabského nacionalismu a zátěží způsobenou palestinskými uprchlíky. Ty v roce 1970 v událostech takzvaného černého září vyhnal ze země poté, co se jej pokusili zabít. Král Husajn byl členem hášimovské dynastie a byl údajně ve 42. generaci přímým potomkem proroka Mohameda.[1]

Výrazným způsobem se zasadil o přijetí izraelsko-jordánské mírové smlouvy v roce 1994. O rok později mu bylo uděleno ocenění Ronald Reagan Freedom Award.

Po jeho smrti se stal jeho nástupcem jeho prvorozený syn Abdalláh II. Což bylo i přes to, že byl nejstarším synem, překvapivé, ale stalo se to proto, neboť dlouholetý korunní princ a následník trůnu králův bratr princ Hassan byl krátce před smrtí Husajna I. nařčen z různých zločinů proti králi.