Železniční trať Brno – Havlíčkův Brod

Města Brno a Německý Brod (dnes Havlíčkův Brod) byla na přelomu 19. a 20. století spojena třemi na sebe navazujícími místními drahami. Roku 1885 byla zprovozněna lokálka z Brna do Tišnova (StEG). V roce 1898 byla zprovozněna místní dráha z Německého Brodu do Žďáru (vlastnila ji společnost Místní dráha Německý Brod – Tišnov, provozovaly Rakouské státní dráhy), jež byla v roce 1905 prodloužena přes Nové Město do Tišnova. Toto spojení však mělo pouze místní význam, jízda osobního vlaku po celé klikaté trati trvala 5 hodin a dálkový vlak spojující Prahu a Brno by navíc v Německém Brodě projížděl úvratí. Spojení těchto dvou velkých měst bylo proto tehdy realizováno přes Českou Třebovou nebo přes Jihlavu.

Teprve ve 30. letech 20. století se začala připravovat výstavba nové rychlíkové spojnice Prahy a Brna. Úsek z Kolína do Německého Brodu měl využít stávající trati, jež byla proto zdvoukolejněna. Z Brodu do Brna měla vést novostavba, jež by nahradila nevyhovující lokálky. Ze strategických důvodů se dráha měla vyhnout údolí řeky Jihlavy, v Brně měla navazovat na nové seřaďovací nádraží v Maloměřicích a na Vlárskou dráhu. Impulsem k zahájení stavby se v roce 1938 stala Mnichovská dohoda, v jejímž důsledku se na německém území ocitla i část trati přes Českou Třebovou. Po vypuknutí druhé světové války však stavební aktivita postupně ustala. Tři z tunelů na nedokončeném úseku byly za války využity jako podzemní továrna Diana.

Výstavba byla obnovena v roce 1948. Úseky mezi Brnem a Tišnovem a mezi Žďárem nad Sázavou a Havlíčkovým Brodem byly vedeny převážně podél stávajících lokálek, úsek mezi Tišnovem a Žďárem nad Sázavou však byl směrován zcela jinou trasou, přes Dolní Loučky a Křižanov. Právě do Křižanova byla proto prodloužena místní dráha ze Studence do Velkého Meziříčí, která tak nově vytvořila spojnici mezi novou tratí a dráhou z Brna do Jihlavy. V Brně byla nová trať zaústěna do zastávky v Židenicích. V Havlíčkově Brodě bylo změněno zaústění trati ze severního do jižního zhlaví. Celá dráha Brno – Havlíčkův Brod byla uvedena do jednokolejného provozu 20. prosince 1953, i když dílčí úseky byly otevřeny už dříve. Naopak koncem roku 1953 byl zastaven provoz na lokálkách Brno–Tišnov a Havlíčkův Brod – Žďár nad Sázavou. Druhá kolej nové trati byla dokončena v roce 1958, elektrický provoz byl zahájen 7. listopadu 1966. Trať tak převzala většinu osobní i nákladní dopravy mezi Prahou a Brnem, jezdily tudy expresní vlaky, v 90. letech i vlaky EuroCity. Tehdy proběhla modernizace většiny úseků prvního koridoru přes Českou Třebovou a také elektrifikace trati Brno – Česká Třebová, na kterou byly v roce 1999 přesměrovány všechny dálkové vlaky kategorie EuroCity.

Trať je obsluhována rychlíky Praha – Havlíčkův Brod – Brno ve dvouhodinovém intervalu. Úsek Níhov–Brno je začleněn do Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (linky S3 a R9).