Koloskopie

Kolonoskopie jako vyšetřovací metoda byla zavedena kolem roku 1970. Přístroje byly zprvu vybaveny vláknovou optikou. Takový přístroj je tvořen ohebnou „hadicí“ se svazkem světlovodných vláken využívajících fyzikálního principu totální reflexe, dalším svazkem vláken k osvětlení jinak tmavého střeva a pracovním kanálem. Na zevním konci je vybaven okulárem, ve kterém se obraz opět skládá, a mechanizmem k řízení ohybného konce přístroje.

V posledních dvaceti letech byly tyto přístroje nahrazeny videokolonoskopy, které jsou na vnitřním konci vybaveny CCD senzorem, který převádí optický signál na elektrický. Tento je následně digitálně zpracováván. Vedle samotného kolonoskopu je součástí přístroje tzv. endoskopická věž s jednotkou ke zpracování obrazu, zdrojem světla, monitorem, záznamovým zařízením, odsávačkou, jednotkou k oplachu, případně dalším příslušenstvím.

Výkon kolonoskopie, vleže na boku

Protože tlusté střevo za normálních podmínek obsahuje tuhou stolici, je základním předpokladem k úspěšnému vyšetření jeho vyprázdnění. K tomu je nutno vypít dostatečné množství prázdnícího roztoku, obvykle den předem. V posledních letech se prosazuje dělená příprava s vypitím části roztoku ještě v den vyšetření brzy ráno (minimálně čtyři hodiny před vyšetřením). Takový režim vede k lepšímu vyčištění střeva.[1] Z používaných látek se jedná o makrogolové roztoky, fosfátové soli nebo kombinované přípravky s projímadly. Dále je nutno několik dní před vyšetřením vynechat potravu s obsahem nestravitelných rostlinných zbytků (slupky, jádra, zrníčka) a některé léky (zejména preparáty železa), které zhoršují vyprazdňování. Den před vyšetřením je možno jen pít tekutiny, případně v dopoledních hodinách konzumovat malé množství lehce stravitelné kašovité stravy. Je výhodou, pokud pacient takovou dietu dodržuje již dva až tři dny před vyšetřením.

Vyšetření je v současné době^[kdy?] pro pacienta již dobře snesitelné. Standardem je injekční podání léků k celkovému zklidnění a utlumení bolesti před výkonem. Případně je možno vyšetření provést i v celkové anestezii. Zahajuje se většinou pohmatovým vyšetřením řitního kanálu a svěrače. Přístroj se poté konečníkem zavádí postupně do celého tlustého střeva. Podle potřeby je většinou možno vyšetřit i konečnou část tenkého střeva, což je obvyklé místo výskytu střevních zánětů, zejména Crohnovy choroby. Při vytahování se střevo podrobněji prohlíží, je možno odebírat vzorky tkáně k mikroskopickému vyšetření či provádět některé léčebné zákroky. Během vyšetření se monitorují fyzikální funkce vyšetřovaného (srdeční frekvence, okysličení krve, stav vědomí), úroveň bolesti. Celková délka kolonoskopického vyšetření se může pohybovat od 15 minut do jedné hodiny. Ihned po zákroku se pacient dozví výsledek. Výsledky histologického vyšetření jsou známy zhruba za týden.

Po výkonu pacient obvykle zůstává nějakou dobu sledován na endoskopickém pracovišti. Vzhledem k podané premedikaci je nutné, aby měl pacient na cestu domů doprovod, ideálně odvoz osobním automobilem. Sám vyšetřovaný po podání premedikace nesmí v ten den vykonávat činnosti vyžadující větší pozornost, zejména řízení motorového vozidla či obsluhu strojů. Pokud je při vyšetření odstraňován polyp nebo prováděn jiný zákrok, je nutné dietní omezení i po výkonu. O přesném režimu nemocného informuje lékař.

Komplikace při koloskopii nejsou příliš časté, pohybují se hluboko pod jedno procento (v literatuře údaje 0,35 až 0,5 %).[3] Při léčebných výkonech jsou častější, ale i zde se riziko významných komplikací pohybuje pod jedno procento (cca 0,7 %).[4] Zvláště po odstranění polypu či odběru vzorků může dojít ke krvácení, jen vzácně intenzivnímu. Toto je možné ošetřit přímo při koloskopii. Opožděné krvácení se někdy vyskytuje i více než týden po odstranění polypu, si může vyžádat opakování koloskopie s ošetřením krvácejícího místa. Závažnější komplikací je roztržení (perforace) stěny střeva, které si většinou vyžádá chirurgický operační zákrok. Její riziko je udáváno asi 0,09 % [4]. Po odstranění polypu pomocí elektrické kličky je možnou, byť vzácnou komplikací postpolypektomický syndrom. Jedná se o termické poškození stěny střeva s jejím částečným odumřením. Léčí se obvykle vyloučením příjmu potravy, podáváním výživy nitrožilně (parenterální výživa) a antibiotiky. Velmi vzácnými komplikacemi jsou roztržení sleziny, infarkt myokardu, komplikace související s anestezií, komplikace související s přípravou (dehydratace při intenzivních ztrátách tekutin, poškození ledvin některými přípravky – tzv. fosfátová nefropatie).

Pokud v některých případech není možné kolonoskopické vyšetření provést nebo pokud potřebujeme vyšetřit pouze poslední třetinu střeva, může lékař využít i jiné, alternativní metody ke kolonoskopii. Mezi ně patří irigografie, flexibilní sigmoideoskopie a virtuální kolonoskopie.

• Irigografie je vlastně rentgenové vyšetření střeva prováděné poté, co pacient vypije kontrastní látku (obvykle síran barnatý, který se nevstřebává ze střev a je tudíž vhodnou volbou). Nevýhodou tohoto vyšetření je skutečnost, že menší abnormality se nemusí podařit zachytit a v případě zjištění problému je nutné provést vlastní zákrok s provedením kolonoskopie nebo jiné vhodné metody.
• Flexibilní sigmoideoskopie se s výhodou používá v případě, kdy lékař potřebuje prozkoumat pouze poslední třetinu tlustého střeva (část zvanou colon sigmoideum – esovitý tračník). Používá se k tomu kratší a pružnější kolonoskop.
• Virtuální kolonoskopie je moderní metoda, která využívá sledování sliznice tlustého střeva s pomocí CT snímků, kdy je obraz virtuálně rekonstruován (zatímco v klasické kolonoskopii je zobrazován přímo kamerou ve střevě). Pacientovi je do konečníku zavedena hadička, která do vyprázdněných střev vhání vzduch a nafukuje je, aby bylo možné dobře zobrazit střevní sliznici s pomocí CT snímků. Výhodou této metody je skutečnost, že umí zachytit polypy schované za záhyby a při správném provedení může být velmi přínosná. Naproti tomu hlavní nevýhodou této metody je radiační zátěž pro pacienta (kvůli CT) a také skutečnost, že virtuálně se jen obtížně zachycují přednádorové změny v časném stádiu, které jsou v klasické kolonoskopii většinou dobře vidět.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu koloskopie na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo kolonoskopie ve Wikislovníku
• Virtuální průvodce kolonoskopickým vyšetřením Archivováno 2. 6. 2008 na Wayback Machine
• Co je kolonoskopie
• Prevence rakoviny
• Kolonoskopie a její alternativy