Marta Krásová

Marta Krásová (16. března 1901, Protivín[1] – 20. února 1970, Vráž u Berouna[2]) byla významná česká operní pěvkyně (mezzosoprán/alt) a přední sólistka Opery Národního divadla v Praze.

Marta Krásová
Marta Krásová
Narození16. března 1901
Protivín
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí20. února 1970 (ve věku 68 let)
Vráž (okres Beroun)
Československo Československo
Místo pohřbeníVráž
Národnostčeská
Vzdělánísoukromé studium zpěvu
Povoláníoperní zpěvačka
Oceněnínárodní umělec (1958)
Řád práce
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Studovala v Praze a ve Vídni; nejprve hru na housle u Otakara Ševčíka a poté zpěv u Burianovy žákyně, altistky Olgy Borové-Valouškové, u sopranistky Růženy Maturové a u známého italského barytonisty Apolla Granforteho. Od roku 1922 působila na scéně Slovenského národního divadla v Bratislavě a v roce 1928 byla angažována Otakarem Ostrčilem jako sólistka opery pražského Národního divadla, kde se zanedlouho stala i významnou talichovskou pěvkyní a kde působila až do roku 1966.

Věnovala se tradičnímu repertoáru (Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, George Bizet, Giuseppe Verdi, Richard Strauss, Petr Iljič Čajkovskij), ale prosazovala také moderní skladatele, například Rudolfa Karla. Na československých i zahraničních operních scénách proslula zejména v Janáčkových operách (mj. v roli Kostelničky v Její pastorkyni a jako Kabanicha v Kátě Kabanové).

Hostovala často v zahraničí – již v roce 1938 podnikla turné po USA a Kanadě.[3] V dalších letech vystupovala např. v Německu, Rakousku, Belgii, Francii, Sovětském svazu, Itálii, Španělsku aj.

Několikrát se s úspěchem představila také jako filmová herečka v drobnějších rolích (např. ve filmu P. Hobla Velká neznámá).

Její pěvecký projev charakterizovaly vždy mimořádné hlasové dispozice, vynikající technika a kultivovaný intelekt. Stala se vyhledávanou interpretkou písňové, kantátové a oratorní tvorby a jako jedna z prvních českých zpěvaček se věnovala interpretaci obtížných partů barokní hudby. Se souborem Ars rediviva uvedla v československé premiéře řadu vokálních děl Johanna Sebastiana Bacha. Podílela se na řadě rozhlasových, gramofonových a televizních nahrávek. Byla ženou hudebního skladatele Karla Boleslava Jiráka.

Smrt
Náhrobek Marty Krásové na hřbitově ve Vráži u Berouna.

Ke konci svého života pobývala se svou matkou na chalupě ve Vráži u Berouna. Zabila se pádem ze schodů 20. února 1970.

Ocenění

Odkazy

Reference
  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Protivín
  2. Slabochová, Dana: Operní pěvkyně Marta Krásová a Vráž u Berouna, in: Minulostí Berounska 4, 1. vyd., 2001, Beroun : Státní okresní archiv v Berouně, str. 253–269, ISBN 80-238-6744-X
  3. Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 245

Literatura
  • Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. 212, 226, 305
  • Jaroslav Brož, Myrtil Frída: Historie československého filmu v obrazech 1930–1945, Orbis, Praha, 1966, str. 44, 264, foto 92
  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 9, 332, 441, 444.
  • Miloš Fikejz. Český film : herci a herečky. I. díl : A–K. 1. vydání (dotisk). Praha : Libri, 2009. 750 s. ISBN 978-80-7277-332-9. S. 669–670.
  • Kolektiv autorů: Kniha o Národním divadle 1883–1963, Orbis, Praha, 1964, str. 102, 107, 126
  • Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 244–6
  • Jan Blahoslav Kozák: Českoslovenští koncertní umělci a komorní soubory, SHV, Praha 1964
  • Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 366.
  • Vladimír Šlik: Divadlo a jeho tvůrci, nakl. A. Varhaníková, Praha, 1941, str. 9, 179
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 164.
  • Česká filharmonie, Praha 1971
  • Archiv Františka Slámy

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.