Pavel Ludikar

Narodil se v rodině kapelníka Národního divadla a profesora na varhanické škole Augustina Vyskočila (1852–1902)[1] a matky, altistky Františky Ludikarové - Vyskočilové (1857—1927)[2]

Zpěv studoval nejdříve u své matky, poté v letech 1903–1904 na pražské konzervatoři u profesorky Leontiny z Dötscherů, v roce 1905 se zdokonaloval u slavného francouzského barytonisty Jeana Lassala.
Po absolutoriu vystupoval v Národním divadle v Praze, dále ve Dvorní opeře v Drážďanech, Lidové opeře ve Vídni, v Itálii v Teatro alla Scala a v Buenos Aires. Vrchol jeho kariéry byl v letech 1926–1932, kdy působil v Metropolitní opeře v New Yorku.

Pavel Ludikar měl vřelý vztah k Vamberku, který byl rodným městem obou jeho rodičů a kam často rád zajížděl.

Ludikar byl neobyčejně hudebně všestrannou osobností. Byl vysoce ceněn jak na operních jevištích, kde mistrně ztvárnil basové i barytonové postavy v operách Richarda Wagnera, Scarpiu (Giacomo Puccini: Tosca), Mozarta (Figarova svatba), Mefista (Charles Gounod: Faust), Kecala (Bedřich Smetana: Prodaná nevěsta), Borise Godunova (Modest Petrovič Musorgskij: Boris Godunov) aj. Richard Strauss mu v roce 1911 svěřil roli Ochse v italské premiéře Růžového kavalíra.

Na koncertních pódiích přednášel národní písně (písňové cykly v 7 jazycích), byl i úspěšným pedagogem v letech 1941–1943 v Praze, profesorem salcburského Mozartea 1944–1973, ředitelem Opernschule ve Štýrském Hradci. V roce 1949 byl jmenován profesorem vídeňské hudební akademie.

Ludikarův průrazný a přesto sametový basbaryton měl krásnou barvu a neobyčejný rozsah od nejhlubších tónů basso-profonda až barytonovému g1.

V letech 1926–1932 působil v Metropolitní opeře. Poprvé zde vystoupil jako Timur v Pucciniho Turandot, naposledy jako Coppélius v Offenbachových Hoffmannových povídkách.[3]

Program americké premiéry opery Turandot v Metropolitní opeře, která byla současně Ludikarovým debutem na této scéně.

Ztvárnil zde role:

• Timur – Giacomo Puccini: Turandot, jeho debut v MET 16. listopadu 1926,
• Mluvčí – Wolfgang Amadeus Mozart: Kouzelná flétna
• Hunding – Richard Wagner: Valkýra
• Král Jindřich – Richard Wagner: Lohengrin
• Coppélius – Jacques Offenbach: Hoffmannovy povídky
• Král Marke – Richard Wagner: Tristan a Isolda
• Colline – Giacomo Puccini: Bohéma
• Pogner – Richard Wagner: Mistři pěvci norimberští
• Capulet – Charles Gounod: Romeo a Julie
• Ramfis – Giuseppe Verdi: Aida
• Geronte – Giacomo Puccini: Manon Lescaut
• Pedro – Giacomo Meyerbeer: Afričanka
• Peter – Engelbert Humperdinck: Jeníček a Mařenka
• Mathieu – Umberto Giordano: André Chénier
• Kecal – Bedřich Smetana: Prodaná nevěsta
• Rambaldo – Giacomo Puccini: La rondine
• Hermann – Richard Wagner: Tannhäuser
• Don Alfonso – Wolfgang Amadeus Mozart: Così fan tutte
• Ferrando – Giuseppe Verdi: Trubadúr
• Alvise – Amilcare Ponchielli: La Gioconda
• Guido – Ildebrando Pizzetti: Fra Gherardo
• Leporello – Wolfgang Amadeus Mozart: Don Giovanni
• Wurm – Giuseppe Verdi: Luisa Miller
• Car oceánu – Nikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov: Sadko
• Rocco – Ludwig van Beethoven: Fidelio
• Daland – Richard Wagner: Bludný Holanďan
• Gorgibus – Felice Lattuada: Le preziose ridicole
• Gesler – Gioacchino Rossini: Vilém Tell
• Golaud – Claude Debussy: Pelleas a Melisanda
• Sparafucile – Giuseppe Verdi: Rigoletto[3]