Nikolaj Viktorovič Podgornyj

Nikolaj Viktorovič Podgornyj (rusky Николай Викторович Подгорный, Nikolaj Viktorovič Podgornyj, ukrajinsky Микола Вікторович Підгорний, Mykola Viktorovyč Pidhornyj; 5. únorajul./ 18. února 1903greg., Karlovka11. ledna 1983, Kyjev) byl sovětský komunistický politik ukrajinské národnosti. Během éry Leonida Iljiče Brežněva, coby šéfa strany, zastával v letech 19651977 funkci hlavy státu – předsedy Prezídia Nejvyššího sovětu SSSR.

Nikolaj Viktorovič Podgornyj
Николай Викторович Подгорный
Podgornyj jako host na sjezdu SED v Berlíně (1963)
6. Předseda prezídia Nejvyššího sovětu SSSR
Ve funkci:
9. prosinec 1965  16. červen 1977
PředchůdceAnastáz Ivanovič Mikojan
NástupceLeonid Iljič Brežněv
První tajemník ÚV KS Ukrajiny
Ve funkci:
26. prosinec 1957  2. červenec 1963
PředchůdceAlexej Illarijonovič Kiričenko
NástupcePjotr Jefimovič Šelest
Stranická příslušnost
ČlenstvíKomunistická strana Sovětského svazu

Narození18. únor 1903
Karlovka, Ruské impérium
Úmrtí11. leden 1983 (79 let)
Kyjev, Ukrajinská SSR, SSSR
Místo pohřbeníNovoděvičí hřbitov
DětiAnatolij Nikolajevič Podgorny
Alma materNational University of Food Technologies (do 1931)
Profesestátník, inženýr a politik
Náboženstvíateismus
OceněníŘád rudého praporu práce (1948)
Leninův řád (1957)
Leninův řád (1958)
medaile Za pracovní udatnost (1959)
Leninův řád (1963)
 více na Wikidatech
Podpis
CommonsNikolai Podgorny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Pocházel z dělnické rodiny z Karlovky v dnešní Poltavské oblasti Ukrajiny. Svoji první veřejnou funkci zastával od 18 let: v letech 19211923 působil jako tajemník okresního výboru Komsomolu. Poté studoval Kyjevský polytechnický institut (1923–1926) a Kyjevský technologický institut potravinářského průmyslu (1926–1931). Od roku 1930 byl členem komunistické strany. Po dokončení studia pracoval v cukrovarnictví. Vysoké funkce zastával od roku 1938, kdy se stal náměstkem Lidového komisariátu (tzn. ministerstva) cukrovarnického průmyslu Ukrajinské SSR. Zemřel 11. ledna 1983 v Kyjevě, pochován byl na Novoděvičském hřbitově v Moskvě.

Přehled funkcí

OddoNázev funkce
19381940Náměstek lidového komisaře potravinářského průmyslu Ukrajinské SSR
19401942Náměstek lidového komisaře potravinářského průmyslu SSSR
19421944Ředitel Moskevského technologického institutu potravinářského průmyslu
19441946Náměstek lidového komisaře potravinářského průmyslu Ukrajinské SSR
19461950Stálý zástupce rady ministrů Ukrajinské SSR při radě ministrů SSSR
19501953První tajemník Charkovského oblastního výboru Komunistické strany Ukrajiny
19531957Druhý tajemník ústředního výboru Komunistické strany Ukrajiny
19571963První tajemník ústředního výboru Komunistické strany Ukrajiny
19631965Tajemník pro lehký průmysl ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu
19651977Předseda prezídia Nejvyššího sovětu Svazu sovětských socialistických republik

Jiné stranické funkce

OdDoNázev funkce
19521966Člen ústředního výboru Komunistické strany Ukrajiny
19521953Kandidát byra ústředního výboru Komunistické strany Ukrajiny
19521956Člen ústřední revizní komise Komunistické strany Sovětského svazu
19531963Člen byra (resp. předsednictva) ústředního výboru Komunistické strany Ukrajiny
19561981Člen ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu
19601977Člen předsednictva (resp. od 1966 politbyra) ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu

Vyznamenání

Sovětská vyznamenání

  • Hrdina socialistické práce – udělen dvakrát – 16. února 1963 a 16. února 1973
  • Leninův řád – udělen pětkrát – 26. dubna 1957, 26. února 1958, 16. února 1963, 2. prosince 1971 a 16. února 1973[1]
  • Řád rudého praporu práce – 23. ledna 1948[1]
  • Medaile Za pracovní udatnost – 25. prosince 1959[1]

Zahraniční vyznamenání

  • velkokříž Řádu bílé růže – Finsko, 14. října 1969
  • Řád Bílého lva I. třídy s řetězem – Československo, 5. května 1970[2]
  • Pamětní medaile 2500. výročí Perské říše – Írán, 14. října 1971
  • velkokříž Řádu za zásluhy Polské lidové republiky – Polsko, 1975[3]
  • velkokříž Řádu somálské hvězdy – Somálsko

Odkazy

Reference

  1. Подгорный Николай Викторович. www.warheroes.ru [online]. [cit. 2020-08-02]. Dostupné online.
  2. Československý řád Bílého lva 1923–1990: Jmenný rejstřík nositelé (podle matrik nositelů a spisů z fondu KPR) Dostupné online
  3. Nowiny : dziennik Polskiej Zjednoczonej Partii Robotniczej. 1975, nr 146-168 (lipiec). [s.l.]: Wydaw. Prasowe RSW „Prasa” Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.