Miloš Matras

Miloš Matras (4. října 1933 Praha31. května 1970 Huascarán) byl československý horolezec, účastník Československé expedice Peru 1970 a zasloužilý mistr sportu.

Ing. Miloš Matras
Narození4. října 1933
Praha Československo Československo
Úmrtí31. května 1970 (ve věku 36 let)
Huascarán Peru Peru
BydlištěTeplice
Znám jakočeskoslovenský horolezec a reprezentant, první zimní přechod hlavního hřebene Vysokých Tater, účastník Expedice Peru 1970
OceněníZasloužilý mistr sportu
ChoťJitka Matrasová
DětiMiloš a Martin
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

V roce 1961 se stal členem horolezeckého oddílu TJ Lokomotiva Ústí nad Labem, v roce 1966 přestoupil s Jaroslavem Budínem do HO TJ Lokomotiva Teplice kvůli expedicím, které oddíl připravoval. Zaměstnán byl jako inženýr u dopravních staveb, se svou ženou bydlel nejprve v Ústí nad Labem a poté v Teplicích. Horolezectví se věnovali také jeho dva synové Miloš – řada prvovýstupů v 80. letech, později v USA, po autonehodě přišel o nohu; a Martin – v březnu 2018 oslavil padesátiny s horolezci v Tisé.

Výkony a ocenění

  • prosinec 1953: první zimní přechod hlavního hřebene Vysokých Tater s Jaroslavem Mlezákem [1]
  • zasloužilý mistr sportu

Výstupy

  • 1950-1969 prvovýstupy v Labských pískovcích obtížnosti IV - VIIc
  • zimní výstupy, Vysoké Tatry
  • 1959: S stěna, 5 B, Ullutau (4 207 m n. m.), Baksanské údolí, Kavkaz; Albrecht, Veselý, Matras, Gaisl, Mlezák, Snášel, Studnička, Krupička
  • 1959: JV stěna a přechod k S vrcholu, 5 B, Ušba (4 710 m n. m.), Svanský úsek, Kavkaz; Snášel, Studnička, Mlezák, Krupička[2]
  • J stěna, Ušba, Kavkaz; s Jaroslavem Mlezákem
  • J pilíř Dych-Tau; s Petrem Mikešem
  • 1963: Bonattiho pilíř, Petit Dru, Alpy; s Jurou Ševčíkem
  • 1966: Contaminova cesta, Aiguille du Midi, VI+; s Jaroslavem Budínem a Gerhardem Tschunkem – první zimní průstup na vrchol Mont Blancu
  • 1966: S stěna, Matterhorn; s J. Budínem, J. Ďuranou a G. Tschunkem

Expedice

  • 1965: Hindúkuš, vrchol Západní i Východní Uparisimy (6 050 a 6 260 m n. m.); s Radovanem Kuchařem a Jozefem Psotkou
  • 1965: Hindúkuš, vrchol Hevadu (6 849 m n. m.); s Radovanem Kuchařem, Jozefem Psotkou a Vilémem Hecklem
  • 1969: Kačkar (Tatos Dağları, Anatolije, Turecko)[3]
  • 1968: Špicberky – vedoucí expedice
  • 1970: Československá expedice Peru 1970

Odkazy

Reference

Literatura

  • Jan Suchl: Cesta končí pod Huascaránem (Osudy československé horolezecké expedice Peru 1970); fotografie: Vilém Heckel a Ivan Bortel, Olympia Praha 1972, 105 stran, 40 000 výtisků, 27-044-72
  • DIEŠKA, Ivan. Horolezectvo zblízka. 1. vyd. Bratislava: Šport, 1984. 304 s. (slovensky)
  • Jan Suchl: Vteřiny mezi životem a smrtí (Akce HS / Cesta končí pod Huascaránem); Severočeské nakladatelství Ústí nad Labem 1987, 228 stran, 40 000 výtisků, 45-003-87
  • Jan Suchl: Dvě barvy pekla; Československý spisovatel v Praze 1989, 1. vydání, 256 stran + 16 příloh, 30 000 výtisků, ISBN 80-202-0019-3
  • DIEŠKA, Ivan; ŠIRL, Václav. Horolezectví zblízka (původním názvem: Horolezectvo zblízka). Překlad Václav Širl; lektoroval Jiří Novák. 1. vyd. Praha: Olympia, 1989. 444 s. 27-081-89. S. 380,382,383,386. (česky)
  • DIEŠKA, Ivan; ŠIRL, Václav. HOROLEZECTVO encyklopédia. Bratislava: Šport, 1989. 356+16 s. ISBN 80-7096-015-9. (slovensky)
  • VEJRAŽKA, Lubomír; HLADÍK, Jiří. Huascarán : Cesta končí, cesta začíná. 1. vyd. Příchovice: Buk, 1995. ISBN 80-901848-0-4. (česky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.