Édouard Daladier

Édouard Daladier (18. června 1884, Carpentras, Francie – 10. října 1970, Paříž, Francie) byl francouzský politik, ministerský předseda a historik.

Édouard Daladier
Narození	18. června 1884 Carpentras
Úmrtí	10. října 1970 (ve věku 86 let) Paříž
Místo pohřbení	Hřbitov Père-Lachaise (48°51′49″ s. š., 2°23′29″ v. d.)
Povolání	politik
Ocenění	rytíř Řádu čestné legie
Politické strany	Parti radical valoisien Republikánská, radikální a radikálně socialistická strana
Choť	Madeleine Laffont
Funkce	poslanec francouzského Národního shromáždění (1919–1942) prezident Rady ministrů (leden 1933 – říjen 1933) prezident Rady ministrů (leden 1934 – únor 1934) prezident Rady ministrů (1938–1940) poslanec francouzského Národního shromáždění (1946–1958) … více na Wikidatech
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Byl představitelem Radikálně socialistické strany.[1] Od roku 1924 zastával různé ministerské funkce, v letech 1933, 1934 a 1938-1940 byl premiérem.[1]

Byl zástupcem Francie na Mnichovské konferenci, na které se zástupci čtyř velmocí dohodli na odstoupení pohraničních oblastí Československa nacistickému Německu.[2] Po podpisu dohody byl ve Francii oslavován jako zachránce míru.[3]

Poté, co v roce 1939 Německo přepadlo Polsko, odmítl Francii mobilizovat. V roce 1940 odstoupil z postu premiéra.[1] Od roku 1943 do osvobození spojenci byl vězněn na hradě Itter a v Buchenwaldu. Po válce se znovu aktivně účastnil politického života, byl členem Národního shromáždění v letech 1945 až 1958. Odmítal znovuvyzbrojení Německa.[1] Do důchodu odešel ke konci 50. let.