Władysław Anders

Władysław Albert Anders (11. srpna 1892, Błonie u Krośniewic, Ruské impérium – 12. května 1970, Londýn, Spojené království) byl polský generál, hlavní velitel polských ozbrojených sil v letech 1944–1945[1].

Władysław Anders
Narození11. srpna 1892
Błonie
Úmrtí12. května 1970 (ve věku 77 let)
Londýn
Místo pohřbenípolský vojenský hřbitov na Monte Cassino
Národnostbaltští Němci
Alma materRižská technická univerzita
Povolánídůstojník a politik
Oceněníspolečník Řádu lázně
Válečná medaile 1939–1945
Válečný kříž 1939–1945
Mezispojenecká medaile 1914–1918
medaile Za obranu
… více na Wikidatech
Nábož. vyznáníkatolická církev
ChoťIrena Anders
DětiAnna Maria Anders
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hrob gen. Władysława Anderse v Itálii

Životopis

Mládí

Władysław Anders se narodil v rodině pozemkového poradce německého původu v osadě Błonie u Krośniewic. Studoval reálné gymnázium ve Varšavě.

Od roku 1910 sloužil v jezdectvu ruské armády. V první světové válce byl třikrát zraněn. V roce 1917 ukončil kurs akademie generálního štábu v Petrohradu. Po bolševické revoluci odešel do Polska a účastnil se polsko-sovětské války.

Kariéra před válkou

V roce 1921 začal studovat École spéciale militaire v Paříži. Do Polska se vrátil roku 1924 a stal se velitelem domobrany Varšavy. Během Květnového převratu byl na straně prezidenta, který byl nucen odstoupit. V té době dosáhl hodnosti generálporučíka.

Druhá světová válka

V době vypuknutí druhé světové války velel Anders brigádě kavalérie. Polská armáda v té době neměla šanci vyhrát proti Wehrmachtu. Sám Anders byl několikrát zraněn. Nakonec byl zatčen Sověty a vězněn ve Lvově a později i v Lubjance.

Po útoku Německa na SSSR dne 22. června 1941 byl Anders propuštěn s úkolem vytvořit spojeneckou polskou armádu vedle Rudé armády. Odešel na Střední Východ, poté bojoval v Itálii a účastnil se bitvy o Monte Cassino.

Poválečné roky a smrt

Komunistické orgány roku 1946 vzaly Andersovi hodnost generála i polské státní občanství, kterému bylo navráceno až roku 1989. Odešel do Londýna, kde navázal styky s exilovou vládou.

Zemřel během oslav 26. výročí bitvy o Monte Cassino. Byl pochován na polském vojenském hřbitově (Polski Cmentarz Wojenny) v blízkosti kláštera Montecassino v Itálii. V roce 1995 mu bylo posmrtně uděleno nejvyšší polské státní vyznamenání řád Bílé orlice.[2]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Władysław Anders na polské Wikipedii.

  1. Anders Władysław v Encyklopedii PWN.
  2. POLAK, Bogusław; TYM, Juliusz S. Historia. Fundacja im. generała Władysława Andersa [online]. Podrobná biografie W. Andersa. Dostupné online.[nedostupný zdroj]

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.