James M. Buchanan

Buchanan se význačně zasloužil o ustanovení politické ekonomie coby vědeckého oboru.[8] Zdůrazňoval, že o veřejné politice nemůže být uvažováno pouze v termínech distribuce. Namísto toho je veřejná politika vždy záležitostí nastavení pravidel hry, jež přináší systém směny a distribuce. Jeho práce v oblasti teorie veřejné volby je často vykládána jako čistý příklad ekonomického imperialismu.[9] Nicméně, jak se domnívá Amartya Sen, Buchanan by neměl být ztotožňován s ekonomickým imperialismem, protože se zasloužil více než kdo jiný o zavedení etiky, právního politického myšlení a v neposlední řadě také myšlení sociálního do ekonomie.[9] Zásadní pro pochopení Buchananových myšlenek je distinkce, kterou činí mezi politics a policy. Politics spočívá v pravidlech hry, zatímco policy je zaměřena na strategie, které hráči uplatňují v rámci daného souboru pravidel. „Otázky o tom, jaká jsou dobrá pravidla hry, spadají do domény sociální filosofie, kdežto otázky o strategiích, které hráči uplatňují řídíce se danými pravidly, spadají do domény ekonomie. A je to hra mezi pravidly (sociální filosofie) a strategiemi (ekonomie), která ustanovuje to, co Buchanan nazývá konstituční politickou ekonomii.“[10]

Vedle sociální filosofie a ekonomie to byl i konstitucionalismus, ke kterém Buchanan přispěl svými myšlenkami. Etika konstitucionalismu je, podle něj, klíčem k ústavnímu pořádku a „má být nazývána idealizovaným kantiánským světem“ kde jedinec „jenž činí příkazy, v podstatě spolu se všemi svými druhy, přijímá morální zákon jako obecné pravidlo chování.“[11] Buchanan odmítá „jakékoli organické pojetí státu jako nadřazeného v moudrosti nad občany tohoto státu.“ Tato filozofická pozice tvoří základ konstituční ekonomie. Buchanan věřil, že každá ústava je tvořena minimálně pro několik generací občanů. Z toho důvodu musí být schopna vyvažovat zájmy státu, společnosti a každého jedince.[12]

Veškerý ostatní přínos Buchananovy práce Cost and Choice je přehlížen kvůli příspěvkům této práce pro definování parametrů nákladů obětované příležitosti. Buchanan zde uvádí, že náklady, které musí jednotlivec vynaložit, určují cenu za zboží či službu. Například fyzická práce vyžadovaná k ulovení zvířete, stejně tak jako cena potřebných nástrojů a čas strávený lovem jsou faktory, které při oceňování masa hrají pro jednotlivce roli. Požadovaná cena masa se bude lišit od člověka ke člověku, protože vstupní náklady nejsou pro každého stejné.

Buchanan může být v jistém smyslu považován za člena rakouské školy. Ačkoliv s ní nebyl formálně spjat, sdílel s jejími členy mnohá přesvědčení.[13] Jak to sám formuloval: „Mám dozajista mnoho společného s rakouskými ekonomy a nemám nic proti tomu být nazýván Rakušanem. Friedrich Hayek a Mises by mě mohli považovat za Rakušana, ale někteří z ostatních by mě za takového jistě nepovažovali.“ Buchanan dále říkal: „S Misesovým dílem jsem se seznámil až v roce 1954, kdy jsem psal článek o individuální volbě a volení na trhu. Poté, co jsem dokončil pracovní verzi, jsem se podíval, o čem píše Mises v Lidském jednání. S překvapením jsem zjistil, že tím, co píše, se více než kdokoliv jiný blíží tomu, co jsem se snažil napsat já.“[14]

James Buchanan je považován za strůjce teorie veřejné volby. Jeho práce v rámci této teorie mu vynesla dokonce Nobelovu cenu za ekonomii v roce 1986. Teorie veřejné volby se zaměřuje na proces lidského rozhodování v oblasti politiky. Buchanan použil, jak ekonomickou, tak politologickou akademickou sféru, aby tuto teorii vyvinul. Stejné principy, jaké jsou užívány při interpretaci lidských rozhodnutí na trhu, jsou aplikovatelné na volby, lobbismus i kandidáty. Buchanan udržuje předpoklad, že první instinkt člověka vždy vede k rozhodnutím ve svém vlastním zájmu, což se odlišuje od předchozích modelů vlády, kde členové vlády jednali v nejlepším zájmu svých voličů. Buchanan vysvětlil teorii veřejné volby jako “politiku bez romantiky”, protože mnoho slibů daných politiky často vypadá jako snaha o jednání v zájmu veřejnosti, ale ve skutečnosti jsou výplody osobních sobeckýh zájmů. Podle tohoto pohledu jsou politická rozhodnutí na obou stranách politického spektra konaná především ku prospěchu osoby, která toto rozhodnutí provádí. Buchnan tvrdí, že po analýze chování voličů a politiků jsou jejich činy jednoduše předvídatelné. [15]

V roce 2017 vydala Nancy MacLean publikaci Democracy in Chains: The Deep History of the Radical Right's Stealth Plan for America.[16] Ve své publikaci tvrdí, že Buchanan viděl konflikt mezi ekonomickou a politickou svobodou, a že prahnul po “konspirační tajemnosti” za účelem “skrytého programu omezujícího demokracii ve prospěch bohaté elity”. Kniha byla tvrdě kritizována libertariánskými i nelibertariánskými spisovateli pro její údajné chyby v citacích, zdrojích a přesnosti celkové publikace. Politologové Henry Farrell a Steven Teles popsali knihu jako “konspirační teorii maskovanou za intelektuální historii”. V recenzi od ekonomů Jean-Baptiste Fleuryho a Alana Marciana v časopise Journal of Economic Literature stálo: “Úvaha od MacLean byla zmařena jejími četnými nepochopeními teorie veřejné volby” a “uprostřed přebytečného archivního materiálu je její historický pohled přinejlepším pochybný, a je plný značně chybných argumentů, špatně uvedených citací a pochybných shod. Celkově klade MacLean přílišný důraz na některé aspekty Buchananova života a myšlení, zatímco přehlíží jiné, stejně klíčové k pochopení jeho díla a vlivu. Především její tvrzení, že Buchanan podporoval segregaci, bylo vyvráceno jako nepravdivé pomocí důkazů v její vlastní knize. Buchanan hrál klíčovou roli v přivedení prominentního jihoafrického kritika apartheidu Williama Harolda Hutta jako hostujícího přednášejícího na Univerzitu ve Virginii v roce 1965, ve kterém také tvrdě odsoudil segregační zákony.[17]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku James M. Buchanan na anglické Wikipedii.

• Chicagská škola (ekonomie)
• Rakouská škola
• Teorie veřejné volby

• Obrázky, zvuky či videa k tématu James M. Buchanan na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je James M. Buchanan
• James M. Buchanan v katalogu knihovny Vysoké školy ekonomické v Praze
• Cato Institute (stránka věnovaná J.M. Buchananovi)