Erich Priebke

Šlo o jednoho z hlavních aktérů brutálního masakru civilistů v Ardeatinských jeskyních u Říma 24. března 1944. Nacisté, mezi nimi též Karl Hass, zde v reakci na partyzánský útok proti jednotce SS zavraždili 335 civilních rukojmí, z toho 75 Židů. Při útoku totiž zahynulo 33 německých vojáků a podplukovník SS Herbert Kappler rozhodl, že za každého mrtvého Němce zemře deset Italů. Priebke sám přiznal, že onoho osudného dne dva muže zastřelil a poté v seznamu „odškrtával" další Italy. Při procesu se však cítil nevinen a obhajoval se tím, že pouze plnil své povinnosti.

Po válce se mu podařilo uprchnout z britského zajateckého tábora a s pomocí rakouského biskupa Aloise Hudala se dostal do Argentiny. Italové po něm začali pátrat od roku 1946. V roce 1948 se konal první proces s viníky masakru, Priebke byl souzen v nepřítomnosti. Asi od roku 1949 žil v argentinském horském středisku Bariloche, stal se úspěšným hoteliérem. Působil také jako ředitel zdejší německé školy a prezident Německo-argentinské kulturní asociace.[2]

Klíčem k jeho dopadení se stala kniha francouzského spisovatele argentinského původu Estebana Bucha Malíř z argentinského Švýcarska z roku 1991. O tři roky později k němu dovedla reportéra americké televize ABC Sama Donaldsona. V rozhovoru s ním přiznal účast na masakru s tím, že jen poslouchal rozkazy. Následně byl zatčen a koncem roku 1995 vydán k soudu do Itálie.[2]

První soudní proces začal v květnu 1996. V něm byl sice uznán vinným, ale kvůli třicetileté promlčecí lhůtě osvobozen. Verdikt soudu vzbudil obrovskou vlnu rozhořčení. V červenci 1997 byl odsouzen k 15 letům vězení, následujícího roku jej odvolací soud poslal na doživotí. V únoru 1999 získal povolení odpykat si ze zdravotních důvodů trest v domácím vězení.[2]

Karl Hass, který se vedle něj na masakru u Říma také podílel, měl v jeho procesu původně vystupovat jako svědek. V jeho průběhu byl však sám obviněn a stejně jako Priebke odsouzen na doživotí.