Sylva Kysilková

Narodila se jako Sylva Smetanová. V Litoměřicích vystudovala dvouletou zdravotní školu a po jejím dokončení pracovala jako pomocná zdravotní sestra. Později vystřídala řadu dalších zaměstnání, působila např. jako figurantka na geodézii či kustodka v litoměřické galerii.

Z prvního manželství s Norbertem Hnátkem se jí v roce 1955 narodil syn Norbert Hnátek, který se také stal horolezcem. S druhým manželem Ing. Zdeňkem Kysilkou se seznámila v roce 1962 v Tatrách. Nejprve byli horolezeckými partnery, později se vzali, ale manželství dlouho nevydrželo.

Přelezla mnoho obtížných výstupů ve Vysokých Tatrách a Alpách. Roku 1958 spolu s Ladislavem Veselým a Milošem Albrechtem v Tatrách zdolala Žlutou stěnu tzv. Korosadowiczovou cestou.

Byla průkopnicí lezení v samostatném ženském družstvu a s horolezkyněmi Alenou Čudovou a Věrou Juránkovou podnikla v Tatrách nejtěžší ženské výstupy své doby, často první ženské zimní výstupy, např. Stanislawského komín (Weberovku) v severní stěně Malého Kežmarského štítu a zimní přechod hlavního hřebene.

V roce 1966 vylezla severní stěnou Matterhornu a v roce 1976 spolu s Jiřím Šmídem, Josefem Rybičkou a Petrem Placheckým vytvořila v severní stěně Eigeru novou cestu nazvanou Československá direttissima. Tímto výstupem její vrcholové lezení v Alpách skončilo, v roce 1991 se tam ještě naposledy vrátila jako účastnice setkání horolezců Climb for the World. Na vrcholu Eigeru se tehdy setkalo asi 40 nejznámějších horolezců světa, Sylva se tímto způsobem s Alpami rozloučila.

Slezla také mnoho těžkých cest v českých i německých pískovcových skalách. K jejím nejnáročnějším výstupům patří Höllenhund v Německu, v Čechách pak výstup Smítkovou cestou na Rakev v Příhrazech.

• Roku 1976 obdržela titul mistra sportu v horolezectví (odznak věnovala do sbírky litoměřické galerie).
• Dvakrát byla oceněna výstupem roku.

• prvovýstup východní stěnou, VI, A4, Skoruší Mních, Jariabkova veža, Vysoké Tatry
• 1962: Direttissima, S stěna, Prostredný hrot, Vysoké Tatry; I. Bajo, S. Kysilková, Z. Kysilka
• 1966: Cesta Schmidů, S stěna, Matterhorn, Walliské Alpy; S. Kysilková, G. Bauer, M. Takada
• 1976: Československá diretissima, S stěna, Eiger, Bernské Alpy; S. Kysilková, P. Plachecký, J. Rybička, J. Šmíd - předtím se o stěnu pokoušela deset let třikrát klasickou cestou