Rada Evropské unie

Rada Evropské unie
	Logo Rady Evropské unie
Vznik	1. července 1967
Typ	Instituce Evropské unie
Sídlo	Budova Europa, Brusel
Souřadnice	50°50′29,04″ s. š., 4°22′53″ v. d.
Předsednictví	Francie; (od 1. ledna 2022)
Generální tajemník	Jeppe Tranholm-Mikkelsen; (od 1. července 2015)
Členové	27 (1 na členský stát);
Mateřská organizace	Evropská unie
Oficiální web	www.consilium.europa.eu
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rada Evropské unie (též Rada ministrů, v právních dokumentech EU jen Rada) je nepermanentním, kolektivním vrcholným orgánem Evropské unie, který reprezentuje zájmy členských států. Její hlavní činností je přijímání legislativy společně s Evropským parlamentem, jako reprezentantem občanů Unie.

Rada Evropské unie představuje orgán, v němž jsou zastoupeny členské státy, a to vždy jedním zástupcem na ministerské úrovni zplnomocněným zavazovat svou vládu. Příslušným ministrem je ministr, do jehož resortu spadá projednávaná agenda. Zároveň může tedy zasedat několik složení Rad současně. Dříve (do listopadu 1993) proto byla výstižně zvána „Radou ministrů“. V předsednictví Rady se členské země střídají po šesti měsících.

Agenda Rady je připravována Výborem stálých zástupců (COREPER), který tvoří stálí zástupci členských zemí EU v Bruselu (většinou se jedná o velvyslance nebo zástupce velvyslanců dané země při Evropské unii), kteří se scházejí obvykle jednou až dvakrát týdně. Tento výbor řídí práci asi 250 výborů a pracovních skupin, kde se na pracovní úrovni a za účasti zástupců gesčních ministerstev připravují podklady pro následné projednávání COREPERem a Radou.

Váha členských států při hlasování dle Smlouvy z Nice

Europa building v Bruselu je od května 2017 oficiálním sídlem Rady EU

Zasedání Rady Evropské unie v prosinci 2017

Jak vyplývá z čl. 205 Smlouvy o založení Evropského společenství, pokud má být hlasováno kvalifikovanou většinou (což je pravidlem – prostou nadpoloviční většinou se hlasuje v podstatě pouze o procedurálních otázkách) je pro přijetí návrhu nutné naplnění těchto tří podmínek (tzv. systém trojí většiny):

1) Minimálně 260 hlasů z 352 (tj. 73,9 %), přičemž hlasy jsou státům přiděleny takto:

Německo, Francie, Itálie… 29
Španělsko, Polsko… 27
Rumunsko… 14
Nizozemsko… 13
Belgie, Česko, Řecko, Maďarsko, Portugalsko… 12
Rakousko, Švédsko, Bulharsko… 10
Dánsko, Chorvatsko, Irsko, Litva, Slovensko, Finsko… 7
Kypr, Estonsko, Lotyšsko, Lucembursko, Slovinsko… 4
Malta… 3

2) Pro návrh se vysloví nadpoloviční většina členských států (tj. 15), u návrhů nepředložených Evropskou komisí (méně časté) jsou nutné 2/3 členských států (tj. 19).

3) Součet počtu obyvatel zemí, které s návrhem souhlasí, musí představovat minimálně 62 % celkové populace EU. Dosažení se ověřuje pouze na žádost členského státu.

Tato současná úprava byla zavedena Smlouvou z Nice v roce 2003 a s výše uvedeným rozdělením hlasů je aplikována od posledního rozšíření o Chorvatsko 1. července 2013.

Váha členských států při hlasování dle Lisabonské smlouvy

Tato změna váhy hlasů je účinná od roku 2014, přičemž až do roku 2017 mohl členský stát požadovat hlasování podle kritérií Smlouvy z Nice. Pro posouzení dosažení kvalifikované většiny jsou stanovena dle čl. 16 Smlouvy o EU následující kriteria (tzv. systém dvojí většiny):

většinu musí tvořit alespoň 55 % členských států, tedy 16,
většina musí reprezentovat minimálně 65 % obyvatelstva Unie,
blokační menšinu musí tvořit nejméně čtyři členské státy (jinak se kvalifikovaná většina považuje za dosaženou).

Hlasování o povinných uprchlických kvótách

Dne 22. září 2015 schválili ministři vnitra členských států EU na jednání Rady Evropské unie povinné kvóty pro přerozdělování migrantů v rámci Evropské unie. Proti návrhu hlasovali ministři vnitra České republiky, Slovenska, Maďarska a Rumunska, Finsko se zdrželo hlasování a ministři ostatních zemí s návrhem souhlasili. Přestože Česká republika hlasovala proti rozhodnutí, byla přehlasována kvalifikovanou většinou, protože nebylo třeba souhlasu všech členských států, nýbrž stačil pouze souhlas 55 % členských států reprezentujících 65 % obyvatel EU. Slovenský premiér Robert Fico v reakci na schválení kvót uvedl, že kvóty nebudou na území Slovenska uplatněny a podal žalobu na Radu Evropské unie.[1][2] 2. dubna 2020 dospěl Soudní dvůr EU k závěru, že Česko, Polsko a Maďarsko odmítáním povinných kvót nesplnily své povinnosti plynoucí z evropského práva.[3]

Předsednictví zemí

Období		trojice	stát	hlava vlády[p. 1]	ministr zahraničí	webová stránka
Mezi 1. lednem až 30. červnem 2022 je Francie 129. předsednickou zemí Evropské unie
1958	leden–červen		Belgie Belgie	Achille Van Acker Gaston Eyskens (od 26. června)	Victor Larock
1958	červenec–prosinec		Německo Německo	Konrad Adenauer	Siegfried Balke
1959	leden–červen		Francie Francie	Charles de Gaulle	Maurice Couve de Murville
1959	červenec–prosinec		Itálie Itálie	Antonio Segni	Giuseppe Pella
1960	leden–červen		Lucembursko Lucembursko	Pierre Werner	Eugène Schaus
1960	červenec–prosinec		Nizozemsko Nizozemsko	Jan de Quay	Joseph Luns
1961	leden–červen		Belgie Belgie	Gaston Eyskens Théo Lefèvre (od 25. dubna)	Paul-Henri Spaak
1961	červenec–prosinec		Německo Německo	Konrad Adenauer	Gerhard Schröder
1962	leden–červen		Francie Francie	Charles de Gaulle	Maurice Couve de Murville
1962	červenec–prosinec		Itálie Itálie	Amintore Fanfani	Emilio Colombo
1963	leden–červen		Lucembursko Lucembursko	Pierre Werner	Eugène Schaus
1963	červenec–prosinec		Nizozemsko Nizozemsko	Jan de Quay Victor Marijnen (od 24. července)	Joseph Luns
1964	leden–červen		Belgie Belgie	Théo Lefèvre	Hendrik Fayat
1964	červenec–prosinec		Německo Německo	Ludwig Erhard	Gerhard Schröder
1965	leden–červen		Francie Francie	Charles de Gaulle	Maurice Couve de Murville
1965	červenec–prosinec		Itálie Itálie	Aldo Moro	Amintore Fanfani
1966	leden–červen		Lucembursko Lucembursko	Pierre Werner	Pierre Werner
1966	červenec–prosinec		Nizozemsko Nizozemsko	Jo Cals Jelle Zijlstra (od 22. listopadu)	Barend Biesheuvel
1967	leden–červen		Belgie Belgie	Paul Vanden Boeynants	Renaat Van Elslande
1967	červenec–prosinec		Německo Německo	Kurt Georg Kiesinger	Willy Brandt
1968	leden–červen		Francie Francie	Charles de Gaulle	Maurice Couve de Murville
1968	červenec–prosinec		Itálie Itálie	Giovanni Leone Mariano Rumor (od 12. prosince)	Giuseppe Medici
1969	leden–červen		Lucembursko Lucembursko	Pierre Werner	Pierre Grégoire
1969	červenec–prosinec		Nizozemsko Nizozemsko	Piet de Jong	Joseph Luns
1970	leden–červen		Belgie Belgie	Gaston Eyskens	Pierre Harmel
1970	červenec–prosinec		Německo Německo	Willy Brandt	Walter Scheel
1971	leden–červen		Francie Francie	Georges Pompidou	Maurice Schumann
1971	červenec–prosinec		Itálie Itálie	Emilio Colombo	Aldo Moro
1972	leden–červen		Lucembursko Lucembursko	Pierre Werner	Gaston Thorn
1972	červenec–prosinec		Nizozemsko Nizozemsko	Barend Biesheuvel	Norbert Schmelzer
1973	leden–červen		Belgie Belgie	Gaston Eyskens Edmond Leburton (od 26. ledna)	Pierre Harmel
1973	červenec–prosinec		Dánsko Dánsko	Anker Jørgensen Poul Hartling (od 19. prosince)	Ivar Nørgaard
1974	leden–červen		Německo Německo	Willy Brandt Walter Scheel (7.–16. května) Helmut Schmidt (od 16. května)	Walter Scheel
1974	červenec–prosinec		Francie Francie	Valéry Giscard d'Estaing	Jean Sauvagnargues
1975	leden–červen		Irsko Irsko	Liam Cosgrave	Garret FitzGerald
1975	červenec–prosinec		Itálie Itálie	Aldo Moro	Mariano Rumor
1976	leden–červen		Lucembursko Lucembursko	Gaston Thorn	Gaston Thorn
1976	červenec–prosinec		Nizozemsko Nizozemsko	Joop den Uyl	Max van der Stoel
1977	leden–červen		Spojené království Spojené království	James Callaghan	Anthony Crosland David Owen
1977	červenec–prosinec		Belgie Belgie	Leo Tindemans	Henri Simonet
1978	leden–červen		Dánsko Dánsko	Anker Jørgensen	Knud Børge Andersen
1978	červenec–prosinec		Německo Německo	Helmut Schmidt	Hans-Dietrich Genscher
1979	leden–červen		Francie Francie	Valéry Giscard d'Estaing	Jean François-Poncet
1979	červenec–prosinec		Irsko Irsko	Jack Lynch Charles Haughey (od 11. prosince)	Michael O'Kennedy
1980	leden–červen		Itálie Itálie	Francesco Cossiga	Attilio Ruffini
1980	červenec–prosinec		Lucembursko Lucembursko	Pierre Werner	Colette Fleschová
1981	leden–červen		Nizozemsko Nizozemsko	Dries van Agt	Chris van der Klaauw
1981	červenec–prosinec		Spojené království Spojené království	Margaret Thatcherová	Peter Carrington
1982	leden–červen		Belgie Belgie	Wilfried Martens	Leo Tindemans
1982	červenec–prosinec		Dánsko Dánsko	Anker Jørgensen Poul Schlüter (od 10. září)	Uffe Ellemann-Jensen
1983	leden–červen		Německo Německo	Helmut Kohl	Hans-Dietrich Genscher
1983	červenec–prosinec		Řecko Řecko	Andreas Papandreu	Grigoris Varfis
1984	leden–červen		Francie Francie	François Mitterrand	Roland Dumas
1984	červenec–prosinec		Irsko Irsko	Garret FitzGerald	Peter Barry
1985	leden–červen		Itálie Itálie	Bettino Craxi	Giulio Andreotti
1985	červenec–prosinec		Lucembursko Lucembursko	Jacques Santer	Jacques Poos
1986	leden–červen		Nizozemsko Nizozemsko	Ruud Lubbers	Hans van den Broek
1986	červenec–prosinec		Spojené království Spojené království	Margaret Thatcherová	Geoffrey Howe
1987	leden–červen		Belgie Belgie	Wilfried Martens	Leo Tindemans
1987	červenec–prosinec		Dánsko Dánsko	Poul Schlüter	Uffe Ellemann-Jensen
1988	leden–červen		Německo Německo	Helmut Kohl	Hans-Dietrich Genscher
1988	červenec–prosinec		Řecko Řecko	Andreas Papandreu	Theodoros Pangalos
1989	leden–červen		Španělsko Španělsko	Felipe González	Francisco Fernández Ordóñez
1989	červenec–prosinec		Francie Francie	François Mitterrand	Roland Dumas
1990	leden–červen	Irsko Irsko	Charles Haughey	Gerard Collins
1990	červenec–prosinec	Itálie Itálie	Giulio Andreotti	Gianni De Michelis
1991	leden–červen	Lucembursko Lucembursko	Jacques Santer	Jacques Poos
1991	červenec–prosinec	Nizozemsko Nizozemsko	Ruud Lubbers	Hans van den Broek
1992	leden–červen	Portugalsko Portugalsko	Aníbal Cavaco Silva	João de Deus Pinheiro
1992	červenec–prosinec	Spojené království Spojené království	John Major	Douglas Hurd
1993	leden–červen	Dánsko Dánsko	Poul Schlüter Poul Nyrup Rasmussen (od 25. ledna)	Poul Nyrup Rasmussen
1993	červenec–prosinec	Belgie Belgie	Jean-Luc Dehaene	Willy Claes
1994	leden–červen	Řecko Řecko	Andreas Papandreu	Karolos Papulias
1994	červenec–prosinec	Německo Německo	Helmut Kohl	Klaus Kinkel
1995	leden–červen	Francie Francie	François Mitterrand Jacques Chirac (od 17. května)	Susanna Agnelliová Lamberto Dini (od 17. května)
1995	červenec–prosinec	Španělsko Španělsko	Felipe González	Javier Solana
1996	leden–červen	Itálie Itálie	Lamberto Dini Romano Prodi (od 17. května)	Alain Juppé Hervé de Charette (od 17. května)
1996	červenec–prosinec	Irsko Irsko	John Bruton	Dick Spring
1997	leden–červen	Nizozemsko Nizozemsko	Wim Kok	Hans van Mierlo
1997	červenec–prosinec	Lucembursko Lucembursko	Jean-Claude Juncker	Jacques Poos
1998	leden–červen	Spojené království Spojené království	Tony Blair	Robin Cook	presid.fco.gov.uk
1998	červenec–prosinec	Rakousko Rakousko	Viktor Klima	Wolfgang Schüssel	presidency.gv.at
1999	leden–červen	Německo Německo	Gerhard Schröder	Joschka Fischer
1999	červenec–prosinec	Finsko Finsko	Paavo Lipponen	Tarja Halonenová	presidency.finland.fi
2000	leden–červen	Portugalsko Portugalsko	António Guterres	Jaime Gama	www.portugal.ue-2000.pt Archivováno 18. 7. 2020 na Wayback Machine
2000	červenec–prosinec	Francie Francie	Jacques Chirac	Hubert Védrine
2001	leden–červen	Švédsko Švédsko	Göran Persson	Anna Lindhová	eu2001.se
2001	červenec–prosinec	Belgie Belgie	Guy Verhofstadt	Louis Michel	eu2001.be
2002	leden–červen	Španělsko Španělsko	José María Aznar	Josep Piqué i Camps	ue2002.es
2002	červenec–prosinec	Dánsko Dánsko	Anders Fogh Rasmussen	Per Stig Møller	eu2002.dk
2003	leden–červen	Řecko Řecko	Kostas Simitis	Georgios Andrea Papandreu	eu2003.gr
2003	červenec–prosinec	Itálie Itálie	Silvio Berlusconi	Franco Frattini	ueitalia2003.it
2004	leden–červen	Irsko Irsko	Bertie Ahern	Brian Cowen	eu2004.ie
2004	červenec–prosinec	Nizozemsko Nizozemsko	Jan Peter Balkenende	Bernard Bot	eu2004.nl
2005	leden–červen	Lucembursko Lucembursko	Jean-Claude Juncker	Jean Asselborn	eu2005.lu
2005	červenec–prosinec	Spojené království Spojené království	Tony Blair	Jack Straw	eu2005.gov.uk
2006	leden–červen	Rakousko Rakousko	Wolfgang Schüssel	Ursula Plassniková	eu2006.at
2006	červenec–prosinec	Finsko Finsko	Matti Vanhanen	Erkki Tuomioja	eu2006.fi
2007	leden–červen	T1	Německo Německo	Angela Merkelová	Frank-Walter Steinmeier	eu2007.de
2007	červenec–prosinec		Portugalsko Portugalsko	José Sócrates	Luís Amado	eu2007.pt Archivováno 18. 7. 2020 na Wayback Machine
2008	leden–červen		Slovinsko Slovinsko	Janez Janša	Dimitrij Rupel	eu2008.si
2008	červenec–prosinec	T2	Francie Francie	Nicolas Sarkozy	Bernard Kouchner	ue2008.fr
2009	leden–červen		Česko Česko	Mirek Topolánek Jan Fischer (od 8. května)	Karel Schwarzenberg Jan Kohout (od 8. května)	eu2009.cz Archivováno 9. 1. 2020 na Wayback Machine
2009	červenec–prosinec		Švédsko Švédsko	Fredrik Reinfeldt	Carl Bildt	se2009.eu
2010	leden–červen	T3	Španělsko Španělsko	José Luis Rodríguez Zapatero	Miguel Ángel Moratinos	eu2010.es eutrio.es
2010	červenec–prosinec		Belgie Belgie	Yves Leterme	Steven Vanackere	eutrio.be
2011	leden–červen		Maďarsko Maďarsko	Viktor Orbán	János Martonyi	eu2011.hu
2011	červenec–prosinec	T4	Polsko Polsko	Donald Tusk	Radosław Sikorski	pl2011.eu
2012	leden–červen		Dánsko Dánsko	Helle Thorning-Schmidtová	Villy Søvndal	eu2012.dk
2012	červenec–prosinec		Kypr Kypr	Dimitris Christofias	Erato Kozakou-Marcoullis	cy2012.eu
2013	leden–červen	T5	Irsko Irsko	Enda Kenny	Eamon Gilmore	eu2013.ie
2013	červenec–prosinec		Litva Litva	Algirdas Butkevičius	Linas Linkevičius	eu2013.lt
2014	leden–červen		Řecko Řecko	Antonis Samaras	Stavros Lambrinidis	gr2014.eu
2014	červenec–prosinec	T6	Itálie Itálie	Matteo Renzi	Federica Mogheriniová	italia2014.eu Archivováno 23. 1. 2020 na Wayback Machine
2015	leden–červen		Lotyšsko Lotyšsko	Laimdota Straujuma	Edgars Rinkēvičs	eu2015.lv
2015	červenec–prosinec		Lucembursko Lucembursko	Xavier Bettel	Jean Asselborn	eu2015lu.eu
2016	leden–červen	T7	Nizozemsko Nizozemsko	Mark Rutte	Bert Koenders	eu2016.nl
2016	červenec–prosinec		Slovensko Slovensko	Robert Fico	Miroslav Lajčák	eu2016.sk
2017	leden–červen		Malta Malta	Joseph Muscat	George William Vella	eu2017.mt
2017	červenec–prosinec	T8	Estonsko Estonsko[p. 2]	Jüri Ratas	Sven Mikser	eu2017.ee
2018	leden–červen		Bulharsko Bulharsko	Bojko Borisov	Ekaterina Gečeva-Zacharievová	eu2018bg.bg
2018	červenec–prosinec		Rakousko Rakousko	Sebastian Kurz	Karin Kneisslová	eu2018.at
2019	leden–červen	T9	Rumunsko Rumunsko	Viorica Dăncilăová	Teodor Meleșcanu	Rumunsko2019.eu
2019	červenec–prosinec		Finsko Finsko	Antti Rinne Sanna Marinová (od 10. prosince)	Pekka Haavisto	eu2019.fi
2020	leden–červen		Chorvatsko Chorvatsko	Andrej Plenković	Gordan Grlić-Radman	eu2020.hr
2020	červenec–prosinec	T10	Německo Německo	Angela Merkelová	Heiko Maas	www.eu2020.de
2021	leden–červen		Portugalsko Portugalsko	António Costa	Augusto Santos Silva	2021portugal.eu
2021	červenec–prosinec		Slovinsko Slovinsko	Janez Janša	Anže Logar	si2021.eu/
2022	leden–červen	T11	Francie Francie	Emmanuel Macron	Jean-Yves Le Drian	presidence-francaise.consilium.europa.eu
2022	červenec–prosinec		Česko Česko			eu2022.cz
2023	leden–červen		Švédsko Švédsko
2023	červenec–prosinec	T12	Španělsko Španělsko			eu2023.es
2024	leden–červen		Belgie Belgie
2024	červenec–prosinec		Maďarsko Maďarsko
2025	leden–červen	T13	Polsko Polsko
2025	červenec–prosinec		Dánsko Dánsko
2026	leden–červen		Kypr Kypr
2026	červenec–prosinec	T14	Irsko Irsko
2027	leden–červen		Litva Litva
2027	červenec–prosinec		Řecko Řecko
2028	leden–červen	T15	Itálie Itálie
2028	červenec–prosinec		Lotyšsko Lotyšsko
2029	leden–červen		Lucembursko Lucembursko
2029	červenec–prosinec	T16	Nizozemsko Nizozemsko
2030	leden–červen		Slovensko Slovensko
2030	červenec–prosinec		Malta Malta

Odkazy

Poznámky

Francii a Kypr zastupují prezidenti.
Předsednictví mělo původně připadnout Spojenému království, které se jej v důsledku brexitu vzdalo.

Reference

Evropští ministři schválili uprchlické kvóty, Slovensko je ostře proti [online]. iDNES.cz, 22. září 2015. Dostupné online.
Slovensko chce zpochybnit pravomoc ministrů vnitra při schvalování uprchlických kvót. Novinky.cz [online]. 10. listopadu 2015. Dostupné online.
Odmítáním uprchlických kvót porušilo Česko své povinnosti, rozhodl soud EU. Novinky.cz [online]. 2. dubna 2020. Dostupné online.

Literatura

Jak funguje Evropská unie. Průvodce institucionálním rámcem EU. Lucemburk 2013, s. 14–18.
MCCORMICK, John: Understanding the European Union. A Concise Introduction. 6th ed. 2014, s. 84–87.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Rada Evropské unie na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Rada Evropské unie
Rada Evropské unie
Informace o Radě EU na portálu EUROPA

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[Prezidenti-4] Francii a Kypr zastupují prezidenti.

[Estonsko-5] Předsednictví mělo původně připadnout Spojenému království, které se jej v důsledku brexitu vzdalo.

[1] Evropští ministři schválili uprchlické kvóty, Slovensko je ostře proti [online]. iDNES.cz, 22. září 2015. Dostupné online.

[2] Slovensko chce zpochybnit pravomoc ministrů vnitra při schvalování uprchlických kvót. Novinky.cz [online]. 10. listopadu 2015. Dostupné online.

[3] Odmítáním uprchlických kvót porušilo Česko své povinnosti, rozhodl soud EU. Novinky.cz [online]. 2. dubna 2020. Dostupné online.