Marie Kubátová

Marie Kubátová vystudovala gymnázium v Londýnské ulici v Praze a později dívčí reálné gymnázium ve Vodičkově ulici taktéž v Praze. V roce 1941 úspěšně složila maturitní zkoušku. Podařilo se jí složit zkoušky na učitelský ústav, kam ale nenastoupila. Po skončení války vystudovala Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy. Po promoci v roce 1946 pokračovala ve studiu přírodních věd dálkově. Studia dokončila v roce 1949. V roce 1977 získala titul RNDr. na Farmaceutické fakultě v Hradci Králové.

Marie Kubátová se jako Marie Kutinová narodila 8. srpna roku 1922 v Praze na Pankráci. Zde strávila své dětství a rané mládí. Prostředí pražského předměstí, kde se, mimo jiné, denně setkávala s trestanci z místní věznice, v ní probudilo hluboké sociální cítění. Její otec, Ing. Jan Kutina (původně stavební inženýr), v roce 1918 založil malé nakladatelství Besední pořady. Specializoval se na tituly, podporující potřeby venkovských tělovýchovných spolků a škol, a také na folklórní materiál. Nakladatelství se věnoval s vlasteneckým zápalem a obětoval mu i zdraví.^[zdroj?!] Matkou Marie Kubátové byla spisovatelka a národopisná sběratelka PhMr. Amálie Kutinová (roz. Tauberová), která také sepsala několik děl, z nichž nejznámější jsou autobiografické knihy o ní a její sestře v sérii knih o Gabře a Málince. Oba rodiče měli na Marii Kubátovou nebývalý vliv a byli pro ni (i jejího bratra Jana) vzorem. Pravdou ovšem je, že se rodina často potýkala s existenčními problémy, a to především v období protektorátu Čechy a Morava, kdy bylo jejich nakladatelství zavřeno.

Rodina se během prvního roku 2. světové války přestěhovala do Křince u Nymburka. Tady si matka, vystudovaná magistra farmacie, otevřela lékárnu. Dospívající Marie sem nastoupila jako praktikantka. Malé polabské město se jí nezamlouvalo, na rozdíl od své matky nevnímala život v něm idylicky, o čemž svědčí její prvotiny, které vznikají právě zde. Místní obyvatelé, kteří jí posloužili jako předlohy pro literární hrdiny, vykreslovala jako smutné či groteskní postavy.

V roce 1943 se provdala za Jaroslava Kubáta. Mladí manželé žili u Mariiných rodičů a pracovali v rodinné lékárně. Po válce, kdy si oba doplnili vzdělání v oboru farmacie, dostali pracovní nabídku v Karlových Varech. Po šesti letech se rodina, již rozšířená o dva syny, přesídlila do Vrchlabí. Manžel Marie Kubátové zde vedl lékárnu, zatímco ona se starala o děti a své rodiče, kteří se za nimi přistěhovali. Pár let vyučovala na místní střední zdravotnické škole nauku o lécích. Od roku 1970 se opět natrvalo vrátila k lékárnické profesi, ve které setrvala až do odchodu do důchodu v roce 1978. Od té doby se naplno věnovala psaní pohádek, románů a příběhů.

• Daremný poudačky (1956)
• Matějkov (1956)
• Studentské romaneto (1958)

Příběh mladé učitelky začínající na škole, kam ona sama chodila. Nyní se snaží se studenty komunikovat jinak, než z pozice moci.

• Krakonošův rok ( 1958, s Amálií Kutinovou)
• Pohádky pro Rozcáplíky (1959)
• Jak přišla basa do nebe (D, rozmnož., 1960, prem. 1956)
• Novinářská patálie (1961)
• Krakonošovský špalíček (1964, s Amálií Kutinovou)
• Korvetní kapitán Korda (1967)
• Pohádky pro poškoláky (1968)
• Muzikantský řemeslo a devatero jinejch (1969)
• Průšvihy mladého Werthera (1970)
• Kariéra bílé vrány (1970)

Příběhy žen, které spojuje stejný cit - mateřství, které se ovšem nekoncentruje jen na děti, ale je přeneseno i na ostatní lidi, věci…

• Přástevníček (rozhl. hra pro děti, rozmnož., 1970)
• Pohádky o Krakonošovi (1971)
• Jménem korvetního kapitána (1972)
• Krakonošův hernec (1972)
• Vzbouření hastrmana (1975)
• Tucet Krakonošových pobočníků (1976)
• Lékárna U tří koček (1977, 1. díl Lékárnické trilogie)

Humorně až ironicky pojatý román o dvou mladých absolventech vysoké školy, farmaceutce a historikovi, kteří začínají praxi na malém městě, navazují milostný vztah a později uzavírají manželství.[3]

• Legenda o Bílé paní (1978)
• O heřmánkové víle a čarodějnickém učedníku (pohádka, 1978)
• Třikrát denně kapku rosy (1979, 2. díl Lékárnické trilogie)

Protagonisté románu jsou dva mladí lidé - farmaceutka Minda a historik Golem, kteří po absolvování školy zahájí svůj společný život v malém městě. Minda pracuje v místní lékárně, kde její moderní pojetí farmacie naráží na nepochopení i závist a pomluvy.Starosti v práci vedou až k domácí partnerské krizi.

• Matka kopce (1980)

Před čtenářem vyvstává drsný obraz Krkonoš, ostrůvek starých horalů, zde konfrontovaný s dnešní realitou. Vysokoškolský student, poznamenaný negativními vztahy mezi lidmi, se zde zbavuje lhostejnosti k lidem a nachází smysl života.[4]

• Hořký bejlí (1981)

Soubor povídek psaných nářečím je věnován lidovým pověstem o květinách a jejich původu.[5]

• Recept na štěstí (1981, 3. díl Lékárnické trilogie)

se autorka zaměřuje na vylíčení duševní krize pětačtyřicetileté magistry Mindy Mádlové, obětavé ženy a matky i úspěšné farmaceutky, do jejíhož osobního života náhle padne stín a rozšiřuje se i do pracovní sféry. Je třeba hledat východisko, najít recept na štěstí…[6]

• O princi Nežravkovi a princezně Brečivce (1981)
• Rozhovor s kamenem (1982)

Křehký příběh dvou mladých lidí, kteří hledají své životní jistoty - prostor pro práci, v niž věří a oporu v citových vztazích. Devatenáctiletý adept mineralogie Hroudait a o pět let starší právnička Alena spolu, z různých osobních příčin a pohnutek, dočasně pracují na Správě Krkonošského národního parku. Poznávají se navzájem, nahlížejí do svých soukromých osudů a seznamují se také zblízka s krásnou, avšak civilizačním procesem ohroženou přírodou. [7]

• Jak Krakonoš s Trautenberkem vedli válku (1983)

Vládce Krkonoš vede boj o své "panství" s Trautenberkem.

• Pohádky lesního ticha (1984)

Soubor pohádek, jejichž hrdiny jsou skřítkové a zvířátka.

• Jak překročit Rubikon (1986)
• Povídky z muzejních vitrín (1986)

Soubor příběhů, obrázků z naší minulosti, zakotvených v čase věcmi, exponáty z muzeí Východočeského kraje.[8]

• Všechny brány Krkonoš (1986)

Kniha je věnována Krkonoším v souvislosti s ochranou přírody a životního prostředí.[9]

• Absolventka nultého ročníku (1987)

Příběh první lásky čerstvé maturantky a třídního profesora. Hlavní hrdinka Andula je dívka s dobrým prospěchem a vynikajícími předpoklady pro praktický život. Zamiluje se do profesora a jejich vztah se rozvíjí v průběhu jejího studia v nultém ročníku na farmacii. Těžce nese, že on tají jejich vztah před kolegy i svou matkou.[10]

• Jak sa chodí do světa za ščestím a jak sa vandruje ze světa dóm (1987)
• Náhrdelník z motýlků (1987)
• Pohádky lesního pacholíčka (1988)
• Truhlička malovaná (1989)
• Pohádky vodnického dědečka (1990)
• Kam odcházejí sněhuláci zjara (1991)
• Obchod iluzemi (1992)
• Balada o Sněžce (1992)
• Poutnické povídky (1993)
• Zpověď ježibaby (1995)
• Nedělní pohádky I. Kde bydlí strašidla (1995);
• Lesk a bída podnikání (1996, volné pokračování Lékárnické trilogie)

Pohled na lékárnické povolání v éře restitucí a privatizací.[11]

• Nedělní pohádky II. Jak se líhnou trpaslíčci (1997)
• Jak se tančí mezi vejci (1997)
• Čarování s pohádkou (1997)
• Krakonošovo čarobejlí (1998)
• O Nedoubkovi (1998)
• Pohádky šaška Povídálka (1998)
• Pohádky z Krkonoš (2001)
• Příběhy z čarodějova receptáře (2001)
• Medový perníček – do srdce chodníček (2001)
• Sladký strašidlo (2001)
• Sny pod kloboukem (2002)
• Pohádky poštovských panáčků (2002)
• Pohádky pro zvířátka (2002)
• Kouzlo rodinného stolu (2003)
• Jak roztancovat babičky (2004)
• Bubáci z Krakonošova (2005)
• O Popelce (2005)
• Arcibáby, aneb, Živote, já nechci, abys byl vošklivej! (2005)
• Arcidědkové (2006)
• Erbovní povídky (2005)
• Veselé pohádky z muzikantské zahrádky (2006)
• Haraburdí, aneb, Jak se líhnou knížky (2007)
• Pohádky z Měsíčkova stříbrného zámku (2007)
• Lékárnické pohádky (2007)

Originální pohádkové příběhy z prostředí českého lékárenství.[12]

• Pohádka z Cuckovýho království (1971)

Pohádka lyrického charakteru, která oživuje prvky lnářské a tkalcovské tradice podkrkonošského kraje. Vypráví o tom, jak skřítek Přástevníček obstaral třem mladým dívkám ženichy, ale vděku se nedočkal.[13]

• Mechovej král (1972)

Pohádka o podivném vandrování ševcovského tovaryše.[14]

• Javorová víla (1984)
• Strašidelná pohádka (1986)

Když její Matěj omylem přivolal čerta, věděla si hned rady. Poslala ho za jilemnickým hejtmanem Vejrychem. A protože Matěj čerta na cestu dobře okoval, pozval ho samotný Lucifer, aby okoval celou čertovskou kavalérii. Jilemnický hejtman Vejrych zaprodal duši celkem jednoduše. Vyměnil ji za možnost velet pekelné jízdě, o čemž poté tato pohádka vypráví.[15]

• Štědrá bába (1993)

Pohádka inspirovaná vánočním zvykem z Krkonoš. Podle pověsti chodila na vánoční obchůzku s dárky zahalená postava, která vždy zaklepala na okno metličkou a z košíku nadělovala ořechy a jablka. Příběh vypráví o původu Štědré báby.[16]

• O čertovském kabátě (1994)
• Rybí pohádka (1995)

Příběh rožmberského hastrmana, domáhajícího se spravedlnosti.[17]

• Liščí pohádka (2000)

Liščí matka musí čelit nelehkému úkolu: postarat se o mláďata a zároveň splnit důležité „pracovní“ povinnosti ve známé pohádce o ptáku Ohniváku, lišce Ryšce a zlatovlasé panně. Ta se totiž neodvíjí, jak by měla a jak jí bylo sudičkovskou kletbou určeno. A na to si stěžují Bílá a Černá sudička až u krále. Jenže co si s takovou stížností král počne? A co má dělat, když se mu do pohádky o ptáku Ohniváku začne plést ještě pohádka O Budulínkovi? Jak se zdá, krále neuchrání ani sedmihlavý drak a panovník bude nakonec donucen rozřešit sousedský spor mezi liškou Ryškou a lasicí hranostaj.[18]

• Zlatý rys (2002)

V pohádkové říši září uprostřed lesů královské zámky se zlatými či diamantovými střechami. Po zlatu touží také král lesních šelem, rys ostrovid. Pán hvězdného nebe vyplní jeho přání a spolu s deštěm sešle na zem spršku zlata z hvězdné oblohy. To rozpoutá řetězec výjimečných událostí.[19]

• Jak to bylo s polévkou chudé vdovy (2003)

Apokryf (text, který se svým charakterem blíží biblickému textu) vypráví o spravedlivé odměně, jíž se dostalo za dobrý skutek chudé vdově, která se v době válek mezicísařskými a královskými vojáky setkává s Prorokem a jeho Apoštolem.[20]

• Z palubního deníku archy Noemovy (2003)

Když Noe, jeho žena a jejich synové se svými ženami vstoupili do archy, "obloha byla temná jako hněv Hospodinův a proudy vody šlehaly zemi jako trestající biče." Noe pokorně přijímá Hospodinovu vůli, jeho žena však bez ustání reptá. [21]

• Perníková pohádka (2005)

Pohádka o tom, jak a proč vlastně vznikla perníková srdce. Jezinka, dcera ježibaby alias perníkové hospodyně z lesního pohádkového království, porušila hranice pohádkové země: rozdrápla svým dlouhým prstem oponu mezi dnem a nocí a nahlédla tam, kde začíná svět lidí. A právě mezi vesničany žije urostlý mladík Matěj, do kterého se Jezinka zamiluje a pokouší se jej přivábit.[22]

• František Černý: Kalendárium dějin českého divadla, Svaz českých dramatických umělců a Český literární fond, Praha, 1989, str. 107, ISBN 80-85096-02-1

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Marie Kubátová
• Obrázky k tématu Marie Kubátová na Obalkyknih.cz
• Marie Kubátová na slovnikceskeliteratury.cz
• Rozhovor se spisovatelkou
• Vzpomínky
• Marie Kubátová na Kinoboxu.cz