Paolo Soleri

V roce 1955 se Soleri se svou ženou Colly a jejich dvěma dcerami přestěhoval do Paradise Valley ve Scottsdale, malé pouště při městě Phoenix v Arizoně, kde si postavil svůj vlastní earth house (dům země; 1955–1958), jen pár kilometrů od Taliesin West. Zemní dům je tvořen dvěma vzájemně propojenými strukturami, na kterých Soleri začal zkoušet různé přírodní formy a techniky stavění. I zde jsou patrné stopy Gaudího práce. Objekty se z jedné strany dotýkají povrchu pouště, z opačné se otevírají do vyhloubeného patia; navrženy spolu se souborem jam a šachet na zachycení dešťové vody, která slouží jako podpora k zavlažovacímu systému vegetace rostoucí na vrchní střeše. Tento systém byl průkopnický. Soleri dal nejdříve postavit obrovské formy z tvrzeného pouštního písku, do kterých byl pak rozprášen beton. Po úplném ztvrdnutí skořápky byly pískové formy odstraněny buldozerem.

Spolu se svou ženou založili v roce 1956 neziskovou nadaci Cosanti Foundation, kterou zavázali svůj život věnovat výzkumu a experimentování v urbanismu. Prvním projektem nadace bylo Cosanti, částečně podzemní komplex, fungující na podobném systému učňovské školy, jako byla ta Wrightova. Sestává z rezidence, ateliéru na keramiku a učňovských bloků. Je založena na principech pasivní solární architektury, konstrukce jsou v horkých letních dnech chladné a naopak, v studených nocích sálají teplo. Cosanti má rozměry cca osm krát dvanáct metrů, pod úrovní povrchu pouště a je zastřešen 8 cm hrubou zakřivenou žebrovou skořápkou.

věž v Arcosanti

Aby Soleri unikl živelně se rozrůstajících předměstských částí Phoenixu, přestěhoval se v roce 1970 asi 110 km severně od Cosanti, kde založil hlavní projekt své nadace, urban laboratoř – Arcosanti. Arcosanti je malé město schopné podpory 5000 obyvatel žijících na ploše 10 akrů, obklopené zeleným ochranným vegetačním pásem. Prototyp města zahrnuje studijní centrum pro experimentální workshopy a performing arts. Jako stavitelé na tomto komplexu pracují většinou studenti, smluvně zavázáni vzdát se odměny ve prospěch privilegia být členem komunity Paola Soleriho. Učňovské části jsou tvořeny 4 m vysokými kubickými objemy s kruhovými okny. Arcosanti se stal prototypem „arkologie“ – ideje vyvinuté Paolem Solerem v šedesátých letech – architektura spojena s ekologií. Byla formulována Solerem jako nezbytný životní proces, stejně jako koncový produkt. Poskytuje alternativy k horizontálnímu růstu, který je charakteristický pro většinu amerických měst a z toho pramenících rozsáhlých předměstí – soběstačné, vertikální vrstvené megaobjekty, které kombinují bydlení, práci a přírodní prostředí do zahuštěných superorganizmů; megaměsta spojuje do absolutního procesu s evolucí. Soleri vyvíjí vědeckou analogii mezi kompaktností existující v přírodě a koncentrací populace, čímž se dostává ke hmotě esenciální pro městskou společnost. Protože stupeň živé atmosféry energie a účinnosti je přímo úměrný hustotě, město predikuje na základě ucelenosti a hustotě: nedostatek hustoty je synonymem neefektivnosti. Arkologie – města navržena na maximalizaci interakce a přístupnosti; minimalizaci používání energií, surových materiálů a půdy; omezení odpadu a ekologického znečištění a poskytnutí vzájemného vztahu s okolním přirozeným prostředím.