Petr Kment

Rodák z pražských Nuslí zápasil v obou stylech, ale na mezinárodních žíněnkách dával přednost zápasu řecko-římskému. Když mu bylo třináct let, odvedl ho otec, bývalý boxer, do zápasnického oddílu RH Praha, kde od počátku zápasil v nejvyšší váhové kategorii. Měl pro ni ostatně značné předpoklady – už v tomto věku vynikal značnou silou a pohotovostí a vážil 101 kg. V Rudé hvězdě začínal pod vedením trenéra Kvačka, později ho převzal jeho vzor Josef Růžička, stříbrný olympionik z Helsinek.

Reprezentační křest na velkých mezinárodních soutěžích měl velkolepý, odehrál se na Hrách XVIII. olympiády 1964 v Tokiu. Kment se tu v těžké váze nad 97 kg v klasickém stylu poprvé utkal se svými budoucími dlouholetými soupeři Maďarem Istvánem Kozmou a Anatolijem Roščinem z SSSR. V Tokiu ještě zůstal za medailovými pozicemi na čtvrtém místě. Na stupně vítězů vyskočil už o rok později na mistrovství světa 1965 v Tampere, kde byl třetí. Tato příčka mu jakoby byla souzená, v letech 1966 a 1967 ji v těžké váze pravidelně obsazoval jak na mistrovstvích světa, tak na mistrovstvích Evropy.

Před odjezdem na Hry XIX. olympiády 1968 v Mexiku dosáhl ve švédském Västers svého životního úspěchu. Ve finále evropského šampionátu porazil 150 kg těžkého Kozmu a stal se mistrem Evropy v těžké váze. Na žíněnce v Mexiku však zase skončil třetí za Kozmou a Roščinem. Od roku 1970, kdy se vytvořila supertěžká váha nad 100 kg, zápasil v této kategorii. Lepších výsledků dosáhl na mistrovstvích světa – v Sofii 1971 byl tradičně třetí, v Teheránu 1973 však vybojoval stříbrnou medaili za Bulharem Alexandrem Tomovem. V supertěžké váze startoval rovněž na Hrách XX. olympiády 1972 v Mnichově, ovšem příliš se mu nedařilo a obsadil až sedmé místo.

V roce 1974 opustil závodní žíněnku a začal se věnovat trenérské práci. Vystudoval Fakultu tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze, trénoval juniorskou reprezentaci, byl též předsedou federálního svazu zápasu. Vedle řady dalších funkcí stál v čele střediska zápasu Ministerstva vnitra. Byl místopředsedou Odboru přátel Slavie.

Zemřel v ranních hodinách ve čtvrtek 22. srpna 2013, dva dny po dovršení 71 let. Poslední rozloučení se konalo 30. srpna v 11 hodin ve Velké obřadní síni krematoria v Praze Strašnicích.[2]