Giovanni Cheli

Giovanni kardinál Cheli (4. října 1918 Turín – 8. února 2013) byl italský římskokatolický kněz, vatikánský diplomat, vysoký úředník římské kurie, kardinál.

Jeho Eminence Giovanni Cheli
Kardinál-kněz Předseda Papežské rady pro pastoraci migrantů a lidí mimo domov
Církev	Římskokatolická církev
Jmenování	1. března 1989
Emeritura	15. června 1998
Předchůdce	Bernardin Gantin
Nástupce	Stephen Fumio Hamao
Titulární kostel	Ss. Cosma e Damiano
Heslo	„Unitas in caritate“
Znak
Svěcení
Kněžské svěcení	21. dubna 1942 světitel Umberto Rossi
Biskupské svěcení	16. září 1978 světitel Jean-Marie Villot 1. spolusvětitel Giuseppe Caprio 2. spolusvětitel Agostino Casaroli
Kardinálská kreace	21. února 1998 kreoval Jan Pavel II.
Titul	Kardinál-jáhen Kardinál-kněz
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady	Titulární arcibiskup Santa Giusta (1978–1998) Místo předseda Papežské rady pro pastoraci migrantů a lidí mimo domov (1986–1988) (1988–1989)
Zúčastnil se	Papežské konzistoře v únoru 1998
Osobní údaje
Země	Itálie Itálie
Datum narození	4. října 1918
Místo narození	Turín, Itálie
Datum úmrtí	8. února 2013
Místo úmrtí	Řím, Itálie
Národnost	Italská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kněžské svěcení přijal 21. dubna 1942. Poté pokračoval ve studiích na Papežské lateránské univerzitě (zde získal doktorát z kanonického práva a licenciát z teologie) a na Papežské diplomatické akademii, kde se připravoval na diplomatickou službu. Po vysvěcení působil v diecézi Asti. Od roku 1952 pracoval na nunciaturách (v Guatemale, Španělsku, Itálii).

Předtím, než se v červenci 1973 stal stálým pozorovatelem Svatého stolce při OSN, působil několik let jako hlavní vyjednavač Vatikánu s československou komunistickou vládou.

V září 1978 byl jmenován apoštolským nunciem při OSN v New Yorku a titulárním arcibiskupem. Biskupské svěcení mu 16. září téhož roku udělil státní sekretář kardinál Jean-Marie Villot. Od září 1986 se stal proprefektem Papežské komise pro pastoraci migrantů a lidí mimo domov. V rámci reorganizace římské kurie v roce 1988 z komise vznikla Papežská rada pro pastoraci migrantů a lidí mimo domov. Jejím plnoprávným předsedou se stal 1. března 1989.

Při konzistoři 21. února 1998 ho papež Jan Pavel II. jmenoval kardinálem. V červnu téhož roku rezignoval na funkci předsedy zmíněné papežské rady. V říjnu 1998 dovršil 80 let a ztratil právo účasti v konkláve.