Krušnohorský vikariát

Krušnohorský vikariát[1] se nachází v severních Čechách a je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Je církevní územní správní jednotkou v litoměřické diecézi, která hraničí na jihozápadě s plzeňskou diecézí a na severozápadě u německé hranice s drážďansko-míšeňskou diecézí. Na severovýchodě hraničí s teplickým vikariátem a na jihovýchodě s lounským vikariátem. Z hlediska územního členění státní správy leží na území okresů Chomutov a Most, které jsou v ústeckém kraji, a v západní části lehce zasahuje do okresu Karlovy Vary v karlovarském kraji. Protože zahrnuje oblast v okolí měst Kadaně, Chomutova a Most, dříve se vikariát nazýval chomutovský. Vzhledem k územnímu rozsahu se mu kolem přelomu druhého a třetího tisíciletí začalo říkat krušnohorský, což lépe vyjadřuje, že zahrnuje region Krušnohoří. Vedle toho, že je ze všech vikariátů litoměřické diecéze územně největší, má i několik specifik.

Krušnohorský vikariát
Diecéze	litoměřická
Provincie	česká
Okrskový vikář	J.M. can. Mgr. Grzegorz Czerny
Další úřad vikáře	děkan farnosti Litvínov
Sekretář vikariátu	R.D. Mgr. Alois Heger
Hlavní účetní	Alena Buřtová
Stavební technik	Ing. Vladimír Buřt
Údaje v infoboxu aktuální k 4/2022

Blason vikariátního znaku
V modrém štítu stříbrně a červeně čtvrcený kříž provázený vpravo nahoře zlatou lilií. Vše převýšeno černým kněžským kloboukem se dvěma černými střapci. Lilie jako symbol Panny Marie odkazuje na množství mariánských poutních míst ve vikariátu (Květnov, Horní Jiřetín, Březno u Chomutova) i významných kostelů s tímto zasvěcením ve vikariátu (Most, Chomutov).

Vikariát se dělí na jednotlivé farnosti, které jsou v litoměřické diecézi většinou sdružené do farních obvodů, kdy z důvodu nedostatku kněží má jeden kněz na starosti farností více. Řada historických farností krušnohorského vikariátu fakticky zanikla v 2. polovině 20. století vlivem povrchové těžby hnědého uhlí. Farnosti existovaly de iure jen „papírově“ (kanonicky) až do konce roku 2012. V oficiálních zdrojích bylo do té doby uváděno, že tento vikariát má 64 farností a v nich jen 47 kostelů. Na konci roku 2012 byla do krušnohorského vikariátu přičleněna z plzeňské diecéze ještě farnost Vejprty,[2] která se stala nově součástí litoměřické diecéze, takže farností bylo 65. Farnosti byly z důvodu efektivity duchovní správy spojeny do farních obvodů (kolatur). Z hlediska státní správy kolatura může připomínat obce s pověřeným obecním úřadem či obce s rozšířenou působností. Několika farnostem hrozil kvůli touze po těžbě uhlí zánik (nejznámější v této záležitosti byla kauza Horní Jiřetín). Situace se však změnila od 1. ledna a 3. ledna 2013, kdy došlo sloučením k významné redukci počtu farností na celkový počet 10.[3]

V krušnohorském vikariátu se nachází několik významných historických poutních míst. Pomineme-li kapli Panny Marie Bolestné na zámku Jezeří, kde byly v minulosti uchovávány relikvie spojené s událostmi ukřižování Ježíše Krista, jsou to především mariánská poutní místa. Je jimi již zmiňovaný Horní Jiřetín s kostelem Nanebevzetí Panny Marie, dále Květnov s kostelem Navštívení Panny Marie a také město Most s přesunutým kostelem Nanebevzetí Panny Marie, který je zároveň v Guinnessově knize rekordů je zapsán jako přeprava dosud nejtěžšího předmětu po kolejích.[4] K dalším poutním místům patří kostel sv. Ducha v Chomutově, kostel Povýšení svatého Kříže v Údlicích, kostel svatého Petra a Pavla v Březně, kaple Panny Marie Pomocné ve Vintířově a nakonec mariánskou úctu v regionu rámuje významný poutní kostel Panny Marie s kaplí Panny Marie Utěšitelky v Klášterci nad Ohří.[5] V Kadani se nachází kostel Čtrnácti svatých pomocníků, který spolu kadaňským františkánským klášterem a křížovou cestou sestavenou z výklenkových kaplí[6] tvoří velký poutní komplex.