Lužice (okres Most)

Lužice (německy Luschitz) je obec v okrese Most v Ústeckém kraji. Nachází se v nadmořské výšce 245 metrů, necelých 9 km východně od města Mostu. V obci se sbíhají silnice III. třídy č. 25311 z Chouče a Patokryjí a č. 2574 z Korozluk. Silnice do Dobrčic je vinou sesuvů půdy neprůjezdná. Vsí protéká Lužický potok, na kterém byly vybudovány tři rybníky (Lužice I a Lužice III jsou chovné, Lužice II slouží ke koupání). Východní část obce leží na území CHKO České středohoří. Žije zde 575[1] obyvatel.

Lužice
Lužice z jihovýchodu, od horního jižního okraje PP Lužické šipáky.
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0425 567281
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíMost
Okres (LAU 1)Most (CZ0425)
Kraj (NUTS 3)Ústecký (CZ042)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°29′30″ s. š., 13°45′15″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel575 (2022)[1]
Rozloha8,80 km²
Nadmořská výška245 m n. m.
PSČ435 24
Počet domů209 (2021)[2]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduLužice 89
43524 Lužice u Mostu
[email protected]
StarostaJindřich John
Oficiální web: www.luzice.eu
Lužice
Další údaje
Kód obce567281
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1226, kdy jsou v listině zmiňováni Krasen a Konrád z Lužice. V roce 1251 moravský markrabě Přemysl (pozdější král Přemysl Otakar II.) potvrdil držení vsi řádu johanitů. Ve 14. století se majitelé vsi z řad drobné šlechty střídali. V 15. století zde sídlil rod Čečviců. V roce 1453 Lužici prodal Mikuláš z Čečvic Janovi ze Všechlap. Vladykové ze Všechlap prodali ves i s tvrzí v roce 1549 Lobkovicům, kteří je připojili ke svému panství Bílina a později začlenili do svého statku Libčeves, kde zůstala až do zrušení poddanství v roce 1848. Po roce 1850 se Lužice stala samostatnou obcí v okrese Teplice, v letech 1896-1935 patřila do okresu Duchcov a poté do roku 1960 do okresu Bílina. Od roku 1960 je součástí okresu Most.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 388 obyvatel (z toho 203 mužů), z nichž bylo 62 Čechoslováků, 322 Němců a čtyři cizinci. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, sedm lidí k evangelickým církvím, čtyři k církvi izraelské a jeden člověk byl bez vyznání.[3] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 420 obyvatel: 92 Čechoslováků, 320 Němců a osm cizinců. Kromě římskokatolické většiny ve vsi žilo 27 členů církve československé, dva příslušníci jiných nezjišťovaných církví a dva lidé bez vyznání.[4]

Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Lužice[5][6]
18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Obyvatelé 336350346354374388420277321294275342349366
Domy 6565717372748976886584117122138
Data z roku 1961 zahrnují i domy místní části Svinčice.
Počty obyvatel mezi lety 1971 až 2007 (k 31. 12.) [7] (včetně osadySvinčice)
Rok 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989
Počet obyvatel 318 310 300 282 273 284 287 273 258 260 300 329 411 416 414 398 391 368 364
Rok 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Počet obyvatel 354 405 398 406 410 435 427 415 415 413 401 431 427 446 436 437 434 435 …

Obecní symboly

Lužice získaly právo užívat obecní znak a vlajku na základě rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny č. 104 ze dne 9. 4. 2002.[8]

Znak

V modro-stříbrně polceném štítě vpravo zlatá lilie nad obrácenou stříbrnou podkovou, vlevo ze zeleného návrší vyrůstající koniklec luční přirozené barvy.

Vlajka

List tvoří dva žerďové pruhy, modro-bílý a bílo-modrý, oba dělené v poměru 2 : 1, každý široký jednu čtvrtinu délky listu, a dva vodorovné pruhy, modrý a bílý v poměru 2 : 1. V horním žerďovém modrém poli bílá, obrácená podkova, z níž nahoru vystupuje žlutá lilie. V bílém poli druhého žerďového pruhu koniklec luční vyrůstající ze zeleného návrší. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.

Heraldicky pravá strana znaku symbolizuje osadu Svinčice – zlatá lilie ukazuje na tehdejšího významného majitele vsi – cisterciácký klášter v Oseku a podkova je symbolem tradičního chovu koní. Koniklec luční ve druhém poli pak představuje Lužice, u které se rozkládá významná Přírodní památka Lužické šipáky, kde se tato chráněná rostlina vyskytuje.

Pamětihodnosti
  • Kostel svatého Augustina
  • Kostel svatého Augustina
  • Fara v Lužicích
  • Lužický kříž

Reference
  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 206.
  4. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 57.
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 406, 407.
  6. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 310.
  7. Český statistický úřad ve formátu .xls
  8. Obecní znak a vlajka

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.