Kostel svatého Matouše (Přečaply)

Kostel svatého Matouše je římskokatolický kostel zasvěcený svatému Matouši v Přečaplech v okrese Chomutov. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1] Kostel stojí v dominantní poloze na vrcholu nízkého návrší (300 m n. m.) nad Údlickou kotlinou. Podle terénních náznaků a archeologických nálezů se kostelní areál nachází na akropoli nepotvrzeného raně středověkého hradiště z 10.–12. století.[2] Je obklopen zrušeným hřbitovem a z vesnice k němu vede kamenné schodiště z 18. století.

Kostel svatého Matouše
v Přečaplech
Kostel svatého Matouše od Údlic
Místo
StátČesko Česko
KrajÚstecký
OkresChomutov
ObecÚdlice
LokalitaPřečaply
Souřadnice50°26′0,09″ s. š., 13°28′19,49″ v. d.
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátkrušnohorský
Farnostděkanství Chomutov
Statusfiliální kostel
(do 2. 1. 2013 patřil do farnosti Údlice-Přečaply)
Užíváníbližší informace o bohoslužbách
Architektonický popis
Stavební slohbarokní
Výstavba1720–1728
Další informace
Kód památky22385/5-803 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Farní kostel v Přečaplech je zmiňován již roku 1356,[3] kdy vesnici vlastnil teplický klášter benediktinek, v jehož majetku zůstal až do roku 1420. Klášter svým darem z roku 1378 umožnil, aby v Přečaplech mohl být kromě faráře také kaplan.[4] Přestože okolní obyvatelstvo bylo v šestnáctém století převážně protestantské, stali se během rekatolizace panství od roku 1592 patrony kostela chomutovští jezuité. Jeden z jimi dosazených farářů byl při lovu holubů ubit vesničany, když jeho střela zapálila doškovou střechu a při požáru vyhořelo několik domů.[5]

Výrazná přestavba proběhla v barokním slohu v letech 1720–1728. Mapa stabilního katastru z roku 1842 ho zachytila jako zasvěcený Panně Marii. V polovině devatenáctého století kostel vyhořel a byl obnoven v roce 1859. Ve druhé polovině dvacátého století zchátral a hrozilo zřícení některých částí. V roce 1973 bylo rozhodnuto o zboření nejhůře postižených částí. Zbořen byl presbytář se sakristií a kaplí Božího hrobu, ale zbytek kostela byl jako krajinná dominanta alespoň staticky zajištěn.[6] V roce 2013 církev získala dotaci na zahájení opravy kostela.[7]

Stavební podoba

Kostel je obdélná jednolodní stavba s hranolovou věží v ose západního průčelí. Fasáda lodi je členěna lizénovými rámy a věž toskánskými pilastry.[8] Zbouraný presbytář býval obdélný a k jeho severní straně přiléhala sakristie s oratoří v patře. Věž je dvoupatrová a má cibulovou střechu s osmibokou lucernou.

Reference
  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-12-23]. Identifikátor záznamu 133325 : Kostel sv. Matouše. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
  2. ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Přečaply, s. 263–264.
  3. PACHNER, Jaroslav; SEDLÁČEK, Hugo. Opevněné kostely na Chomutovsku. Chomutov: Oblastní muzeum v Chomutově, 2013. 86 s. ISBN 978-80-904342-9-5. Kapitola Přečáply, s. 42.
  4. BINTEROVÁ, Zdena. Údlice a Nezabylice. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2002. 48 s. ISBN 80-239-0450-7. Kapitola Přečaply, s. 14.
  5. BINTEROVÁ, Zdena, a kolektiv. Obce chomutovského okresu. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Přečaply, s. 243.
  6. BINTEROVÁ, Zdena. Umělecké památky okresu Chomutov. Památky, příroda, život. 1985, roč. 17, čís. 2, s. 58.
  7. Kostel sv. Matouše [online]. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [cit. 2014-12-23]. Dostupné online.
  8. Umělecké památky Čech. P/Š. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek III. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Přečáply, s. 165–166.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.