Český Jiřetín

Německý tvar Georgendorf je odvozen z osobního jména Georg (Jiří) ve významu Jiřího ves. Název Jiřetín (původně Juřětín) vychází z osobního jména Juřata (Jiřata) ve významu Jiřatův dvůr. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Georgensdorf (1787, 1833), Jiřetín český a Gergendorf (1854).[3]

Český Jiřetín vznikl jako dřevorubecká osada ve druhé polovině 16. století (v některých pramenech se uvádí rok 1592, který je však v poslední době badateli stále více zpochybňován.[4] Obec vznikla za vlády Lobkoviců, později přešla do majetku Valdštejnů, jako součást panství Horní Litvínov–Duchcov. Po roce 1850 se Český Jiřetín stal samostatnou obcí v okrese Teplice (do roku 1896), v letech 1896–1905 byl součástí okresu Duchcov, v období 1905–1949 okresu Most, 1949–1960 okresu Litvínov a od roku 1960 je opět součástí okresu Most.

Obyvatelstvo bylo tradičně německé národnosti, proto bylo po druhé světové válce odsunuto a počet obyvatel se velmi snížil. Tento úbytek se již nepodařilo nikdy dorovnat, takže dnes nemá Český Jiřetín ani 100 obyvatel a mnoho domů slouží k individuální rekreaci.

Tradiční obživou obyvatel bylo zemědělství a práce v lese. Po zřízení plavebního kanálu to bylo do roku 1872 plavení dřeva. V 19. století se rozšířila výroba dřevěných hraček a suvenýrů a v první polovině 19. století byla v obci zřízena továrna na lepenku.

V současnosti je Český Jiřetín horským střediskem, kde se provozují jak zimní sporty (sjezdovky jižně od obce na svazích Jestřabího vrchu, přes obec vede Krušnohorská lyžařská magistrála), tak je rekreačním místem i v létě. Obcí procházejí turistické stezky, Naučná stezka Flájská hornatina a po německé straně hranice cyklotrasa. Turistický ruch podporuje i hraniční přechod do sousedního Saska, poblíž kterého byla vybudována stánková tržnice.

Český Jiřetín získal právo užívat obecní znak a vlajku na základě rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny č. 98 ze dne 31. ledna 2002.[5] Znak a prapor pro obec ztvárnil heraldik Jiří Louda.

• Kostel sv. Jana Křtitele – celodřevěná stavba přenesená roku 1969 ze zatopené obce Fláje
• Kostel sv. Petra a Pavla zbořený po druhé světové válce
• Fara kolem roku 1800 u bývalého kostela sv. Petra a Pavla
• Pomník padlým ve světových válkách v centru obce
• Zámeček Lichtenwald na vrchu Bradáčov (876 m)
• Flájský plavební kanál vybudovaný v letech 1624–1629
• Vodní nádrž Fláje postavená v letech 1951–1964
• 70 m vysoký vodopád vytékající z plavebního kanálu
• Puklá skála (839 m) s vyhlídkou do okolí

V roce 2013 měl svou premiéru filmový cyklus Flájský potok v proměnách času (projekt Českojiřetínského spolku a spolku Heimatgeschichtsverein Rechenberg-Bienenmühle), který ve třech dílech popisuje historii krušnohorských obcí na Litvínovsku:

• Historie okolí Flájského potoka (Geschichte um den Fleyher Bach). První část dokumentárního cyklu popisuje dobu od vzniku osídlení hor nad Litvínovem na Mostecku, iniciovaného z oseckého hradu Rýzmburk a později z panství Duchcov, a to až do konce 17. stol.
• Svědkové času od Flájského potoka (Zeitzeugen vom Fleyher Bach). Další díl zahrnuje vzpomínky pamětníků na 20. století, včetně válečných událostí, náletů na Litvínov, až po stavbu flájské přehrady, zásobující Mostecko a Teplicko pitnou vodou, či přesun flájského dřevěného kostela.
• Plavební kanál Fláje – Clausnitz (Neugrabenflöße Fláje – Clausnitz). Třetí díl mapuje historii nejstaršího plavebního kanálu v Čechách. Tento díl měl svou premiéru pro studenty gymnázií Litvínov a Olbernhau dne 18. září 2013 a pro veřejnost pak koncem října v saském Rechenbergu a v listopadu 2013 v Litvínově a Mostě.

• 
  Pohled k hraničnímu přechodu Český Jiřetín / Deutschgeorgendorf
• 
  Přesunutý dřevěný kostel
• 
  Pomník padlým
• 
  Zámeček Lichtenwald
• 
  Flájská přehrada
• 
  Dolní část vodopádu