Římskokatolická farnost Bečov u Mostu

Římskokatolická farnost Bečov u Mostu (lat. Altopetschovium, Hochpetsch[1]) je zaniklá církevní správní jednotka sdružující římské katolíky v Bečově a okolí. Organizačně toto území i po zániku farnosti nadále spadá do krušnohorského vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti byl kostel sv. Jiljí v Bečově, který od 1. ledna 2013 změnil statut a stal se filiálním kostelem v nástupnické farnosti Vtelno u Mostu.

Římskokatolická farnost
Bečov u Mostu
Základní údaje
Vikariátkrušnohorský
Diecézelitoměřická
Provinciečeská
Lokalizace farnosti
Římskokatolická farnost
Bečov u Mostu
Území farnosti
Bečov • Bělušice • Skršín • Volevčice
Kontakt
Adresa sídla(platná do 31. 12. 2012)
ŘKF Bečov u Mostu
Bečov čp. 4
435 26 Bečov u Mostu

Adresa nástupnické farnosti:
ŘKF Vtelno u Mostu
U Města Chersonu 1552/22
434 01 Most
Souřadnice50°27′1,08″ s. š., 13°43′19,92″ v. d.
IČO70947414
Rejstřík evidovaných právnických osob
Databáze Ministerstva kultury České republiky
Údaje v infoboxu aktuální k srpnu 2020
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie farnosti

Fara byla v místě zřízena před rokem 1384. Obnovena byla po třicetileté válce v roce 1649. Od roku 1649 jsou vedeny matriky.[2] Farnost existovala do 31. prosince 2012 jako součást farního obvodu farnosti Most – in urbe. Od 1. ledna 2013 zanikla sloučením do farnosti Vtelno u Mostu.

Duchovní správcové vedoucí farnost

Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:[p 1]

  • 1671 Casparus Hertlinus O.Cist.
  • 1677 Wenceslaus Adalbertus Berenklau, † 9. 2. 1699
  • 1699 Franciscus Ignatius Bumbal
  • 1714 Laurentius Rumitz
  • 1722-1775 ?
  • 1775 Jos. Thuma, † 4. 12. 1791
  • 1792 Jos. Hübner
  • 1815 Ioan. Hablick, n. 30. 11. 1744 Wurschens, o. 24. 12. 1769, † 7. 5. 1827
  • 1827 Jos. Mildner, n. 1. 7. 1754 Komotau, o. 23. 12. 1779, † 15. 10. 1827
  • 1828 par. vacat, cap. Anton. Rieger
  • 1829 Franc. Rust, n. 24. 6. 1776 Klutschkav, o. 10. 9. 1801, † 14. 2. 1837
  • 1838 Franc. Langecker, n. 11. 2. 1785 Leitmeritz, o. 31. 8. 1807
  • 1852 Anton. Fritsch, n. 29. 7. 1805 Nehasicens., o. 2. 9. 1829, † 18. 12. 1868
  • 1870 Franc. X. Schram, n. 1. 8. 1811 Eger, o. 3. 8. 1837, † 29. 6. 1880
  • 1881 par. vacat, admin. int. Car. Hahnel
  • 1882 Franc. Xav. Heidler, n. 30. 1. 1830 Brüx, o. 25. 7. 1854, † 11. 5. 1897
  • 1897 par. vacat, admin. int. Franc. Prockert
  • 1898 Jos. Preiss, n. 24. 12. 1830 Kuttowenka, o. 25. 7. 1854, † 14. 4. 1904
  • 1900 par. vacat, admin. int. Franc. Prockert
  • 1901 Jul. Klepsch, n. 10. 5. 1849 Kunersdorf, o. 14. 11. 1874, † 18. 3. 1918
  • 1919 Franc. Prockert, n. 24. 10. 1868 Grosslippen, o. 17. 6. 1894, † 27. 10. 1921
  • 1922 par. vacat, Hendr. Heine
  • 1923 Franc. Vencl, n. 2. 1. 1881 Javornice, o. 15. 7. 1906, † 22. 8. 1944
  • 1939 par. vacat, admin. int. Jos. Gruss
  • 1. 11. 1939 Fridericus Schäfer, n. 10. 9. 1907 Reichenberg, o. 29. 6. 1932
  • 20. 7. 1945 admin. Ioann. Steph. Jalč
  • 5. 4. 1946 Franc. Neugabauer
  • 1. 5. 1946 Josef Herkner
  • 1. 2. 1947 Oldřich Vinduška
  • 24. 2. 1951 Fredericus Lehman
  • 1. 8. 1952 Josef Jiran
  • 1. 5. 1953 Imrich Göttinger
  • 26. 9. 1953 František Krátký
  • 29. 2. 1956 Zdeněk Maryška
  • 1. 6. 1958 Tomáš Pirný
  • 1. 11. 1959 Jaroslav Knespl
  • 1. 3. 1969 František Blaise
  • 1. 1. 1980 Petr Nižnanský, admin.
  • 1. 12. 1989 Pavel Zach admin. z Mostu
  • 1. 7. 1990 Petr Lukšan
  • 1. 7. 1995 Bohuslav Bártek
  • 1. 4. 1996 Jan Bečvář
  • 1. 9. 1998 Bohuslav Bártek
  • 1. 8. 1999 Jan Bečvář, historicky poslední farář
  • 1. 7. 2010 Grzegorz Marian Czyżewski, admin. exc.[3]

Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.

Území farnosti

Do farnosti náleželo území obcí:[2]

Římskokatolické sakrální stavby a místa kultu na území farnosti
FotografieStavbaMístoBohoslužbyZeměpisné souřadniceStatusČíslo kulturní památky
Kostely a kaple ve farnosti
1. Kostel sv. Jiljí Bečov bližší informace o bohoslužbách návrší v severovýchodní části obce
50°27′1″ s. š., 13°43′20″ v. d.		 do 31. prosince 2012 farní kostel, poté filiální kostel[2][4] 42602/5-305 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Zapsáno do státního seznamu před rokem 1988.[p 3]
(Q12030819)
2. Kostel sv. Jakuba Staršího Bedřichův Světec bližší informace o bohoslužbách na návrší v jižní části obce
50°27′10″ s. š., 13°45′7″ v. d.		 filiální kostel[2][5] 42419/5-310 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Zapsáno do státního seznamu před rokem 1988.[p 3]
(Q12030761)
3. Kaple Milá bohoslužby příležitostně na svahu u průjezdní komunikace
50°25′50″ s. š., 13°45′6″ v. d.		 kaple[6] 52115/5-5944 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
(Q37820661)
4. Kostel sv. Havla
(sv. Prokopa)		 Volevčice bližší informace o bohoslužbách 50°26′3″ s. š., 13°41′31″ v. d. filiální kostel[2][7] —
(Q12031001)
5. Kaple sv. Ferdinanda Kastilského Zaječice bližší informace o bohoslužbách náves
50°27′52″ s. š., 13°42′56″ v. d.		 obecní kaple[2] 23525/5-5931 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Památkově chráněno od 27. května 2002.
(Q38197809)
Venkovní sochy svatých
6. Sousoší Nejsvětější Trojice na návsi ve Skršíně Skršín prostor pro latrii
Nejsvětější Trojice		 50°27′54″ s. š., 13°45′16″ v. d. socha 43257/5-431 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
(Q38095612)
7. Socha sv. Jana Nepomuckého před branou do areálu kostela sv. Jiljí v Bečově Bečov prostor osobní úcty k sv. Janu Nepomuckému 50°27′ s. š., 13°43′20″ v. d. socha 43553/5-399 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
(Q37002436)
8. Socha sv. Jana Nepomuckého u ohradní zdi v areálu kostela sv. Jiljí v Bečově Bečov prostor osobní úcty k sv. Janu Nepomuckému 50°27′ s. š., 13°43′20″ v. d. socha 43244/5-5057 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
(Q37002394)
9. Socha sv. Floriána v areálu kostela sv. Jiljí v Bečově Bečov prostor osobní úcty ke sv. Floriánovi 50°27′ s. š., 13°43′20″ v. d. socha 42385/5-304 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
(Q37002372)
Zaniklé sakrální stavby v období komunistické totality ve 20. století ve farnosti Bečov u Mostu
10. Kaple Nejsvětější Trojice Skršín nelze sloužit zbořená kaple[2] —
Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde v databázi Drobné sakrální památky.

Zaniklé sakrální stavby lze dohledat zde v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice

Ve farnosti se mohou nacházet i další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka.

Odkazy

Poznámky
  1. Některá jména jsou v latinském nebo německém zkráceném tvaru, tak jak je zaznamenávaly diecézní katalogy do poloviny 20. století.
  2. Německý název lokality ve farnosti do roku 1945.
  3. U památek zapsaných do Rejstříku státního seznamu (zpravidla před 1. 1. 1988) je v kolonce Památkového katalogu „Památkově chráněno od“ uvedeno místo data zápisu do RSS datum počátku účinnosti zákona č. 22/1958 Sb., tj. 3. 5. 1958. Datum zápisu do rejstříku, resp. nabytí právní moci zápisu je dostupné v sekci „Právní akty“.

Reference
  1. MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. S. 404.
  2. Macek, s. 16-17.
  3. Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2020.
  4. Katalog biskupství litoměřického, filiální kostel sv. Jiljí, Bečov [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-07-25]. Dostupné online.
  5. Katalog biskupství litoměřického, filiální kostel sv. Jakuba St., Bedřichův Světec [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-07-25]. Dostupné online.
  6. Diecézní katalog. [s.l.]: Biskupství litoměřické, 1941. Kapitola Ortskapelle, s. 84. (němčina)
  7. Katalog biskupství litoměřického, filiální kostel sv. Havla, Volevčice [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-07-25]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.