Bedřichův Světec

Název vesnice vznikl z obecného jména světec, ke kterému byl pro rozlišení přidán přívlastek Bedřichův podle patrona vesnického kostela zmíněného v roce 1355. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Zuethiz (1238), Zwez (1240), Swietz (1254), Swietecz (1355), Swyetecz (1352–1369), Swietecz (1384 až okolo 1405), Swietecz (1404, 1549), Swětecz (1585), Swietecz (1664) a Schwetz (1787, 1833).[2]

První písemná zmínka o Bedřichově Světci pochází z roku 1238, kdy je jako majitel tvrze a přilehlé vsi uváděn vladyka Hageno de Zvethis. Dalšími majiteli z tohoto rodu jsou uváděni Bojslav a jeho bratr Vít (Boyzlaus de Zwes et Vitus frater eius) v roce 1240, v roce 1254 to byl Tomáš a roku 1295 Jan. Z roku 1355 pochází zpráva, že světským patronem zdejšího kostela byli Bedřich (po němž nese obec jméno) a jeho bratři Jan, oltářník ve Velkém kostele Pražském, Jan řečený Buch a Přibyslav. Ti jsou uváděni společně ještě v roce 1373. Jan zvaný Buch zemřel v roce 1396. Roku 1404 vlastnili tvrz zbylí bratři Bedřich a Jan.

Roku 1470 byl majitelem Bedřichova Světce Jan Buben ze Všebořic. Další zprávy jsou z let 1523–1529 o Janu a Mikuláši Světeckých z Černčic, když Mikuláš z Černčic a ze Světce odkázal Světec svým strýcům Janu a Mikuláši. Jan z Černčic prodal Světec Děpoltovi z Lobkovic. Bedřichův Světec tak patřil až do roku 1559 k bílinskému panství, kdy ho prodal Kryštof z Lobkovic Purkertovi Kaplířovi ze Sulevic. Ten nechal obnovit zdejší tvrz. Jeho čtyři synové zdejší majetek prodali roku 1576 svému příbuznému Jiříkovi Kaplíři ze Sulevic a na Tuchořicích. Od něj získal tvrz roku 1582 Jan mladší z Lobkovic a tvrz se podruhé dostala k bílinskému panství. Od roku 1637 patřil Bedřichův Světec ke statku Patokryje v rámci lobkovického panství Bílina až do roku 1848, kdy se stal samostatnou obcí. Poté byl několik let osadou obce Bečova, ale následně již opět samostatný.

Po roce 1945 se v Bedřichově Světci ustanovil samostatný místní národní výbor. V roce 1960 proběhla územní reforma a do okresu Most byla z bývalého okresu Bílina připojena obec Bělušice. MNV v Bedřichově Světci byl zrušen a obec byla připojena k Bělušicím.

Stavba kostela svatého Jakuba Většího spadá do pozdně románského období v první polovině 13. století, kdy byl součástí šlechtického dvorce. Po roce 1270 byl přestavěn v raně gotickém slohu. Renesanční věž byla přistavěna na přelomu 15. a 16. století. Kostel má tvar jednolodní obdélné stavby s pravoúhlým presbytářem a s pravoúhlou sakristií na jižní straně. Předsíň na jižní straně je renesanční ze 16. století. Na triumfálním oblouku jsou dochovány gotické nástěnné malby a v lodi kostela po levé straně je taktéž gotická freska ze 14. století.

V sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století prováděl Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech se sídlem v Mostě archeologické průzkumy jak uvnitř kostela, tak i v jeho okolí. Ve stejné době probíhal i stavebně historický průzkum Památkového ústavu v Ústí nad Labem.

Za přispění sponzorů od roku 2009 o kostel pečuje Občanské sdružení pro obnovu kostela sv. Jakuba v Bedřichově Světci.[5]

Další kulturní památkou v obci je opuková socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1774.