Malé Březno (okres Most)

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1369. Majitelé vsi se často střídali. V letech 1393–1394 vedli spor o patronátní práv u zdejšího kostela bratři Bucek a Nevlas z Eisenbergu (Jezeří). V roce 1407 patřila část obce k Červenému hrádku u Jirkova. V roce 1464 získal ves Jan mladší z Udce, jehož syn Jiří jej opět prodal k Červenému Hrádku. Roku 1565 vlastnil statek Malé Březno protestant Jaroslav Boryn ze Lhoty. Jeho potomkům byl majetek po stavovském povstání zkonfiskován. V roce 1671 získali statek a ves Lobkovicové, kteří je připojili ke svému panství Nové Sedlo-Jezeří a jeho součástí zůstala ves až do roku 1848. Po roce 1850 se stala osadou obce Strupčice v nově vzniklém okrese Chomutov. Po několika letech se osamostatnila. V roce 1960 se stala součástí okresu Most. V tomto roce byla k obci připojena nedaleká osada Vysoké Březno.

Z roku 1679 je v obci poprvé doložena škola. V roce 1878 byla rozšířena na dvoutřídní. Ve třicátých letech 20. století zde byla česká a německá obecná škola.

Obyvatelstvo se živilo převážně zemědělstvím. V 18. století byl v obci panský dvůr s ovčínem, panská hospoda a pěstovalo se víno. Zemědělský charakter si obec uchovala dodnes. Důlní těžba se dotkla obce jen částečně. Mezi Malým Březnem a Strupčicemi na Chomutovsku vyrostla výsypka z uhelného lomu, který v sedmdesátých letech 20. století pohltil severně ležící obce Holešice a Vršany. V roce 1978 bylo k Malému Březnu připojeno katastrální území zrušené obce Bylany a v roce 1980 katastrální území zrušené obce Holešice. Obdobný osud měl potkat i Malé Březno, které mělo být zbořeno kvůli výsypce pro, kterou byla nalezena jiná vhodnější lokalita.[3] Zničena byla nakonec jen silnice spojující Malé Březno a Strupčice, místo které vznikla výsypka Malé Březno.[4]

V současnosti je již výsypka rekultivovaná, takže místní obyvatelé již nemají tolik problémů s prašností jako dříve. V devadesátých letech 20. století proběhla elektrifikace a plynofikace Malého i Vysokého Března, byla postavena kanalizace a čistička odpadních vod, proběhly rekonstrukce hasičské zbrojnice, kostela v Malém Březně a kaple ve Vysokém Březně.

Díky těmto akcím se zastavilo vysídlování obce a počet obyvatel po roce 1990 neustále vzrůstá.

V roce 2008 se vyhrotil dlouhodobý spor mezi Malým Březnem a městem Most o 44 miliónů korun. Jednalo se o poplatky za úhradu z plochy dobývaného prostoru a z vytěžených nerostů, které Obvodní báňský úřad v Mostě omylem zasílal na účet města Mostu namísto Malému Březnu. Poté, co Malé Březno nechalo exekutorem obstavit městský majetek, se spor vyřešil mimosoudním vyrovnáním.[5]

Malé Březno získalo právo užívat obecní znak a vlajku na základě rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny č. 16 ze dne 9. prosince 2002.[6]

Dne 22. května 1938 se konaly volby do obecních zastupitelstev. Z rozdělených 158 hlasů v Malém Březně získaly 107 hlasů Sudetoněmecká strana, 21 hlasů Německá sociální demokracie, třináct hlasů Komunistická strana Československa a sedmnáct hlasů jiné české strany.[10]

• Kostel svatého Jana Evangelisty byl původně pozdně gotický. V roce 1597 nechal Jaroslav Boryn ze Lhoty přistavět kostelní věž, která dodnes nese erb tohoto rytířského rodu. V roce 1633 za třicetileté války kostel vyhořel. Roku 1644 byl kostel barokně přestavěn. Znovu přestavěn v letech 1723–1725. V roce 1932 byly do kostela pořízeny tři zvony.
• Socha svatého Floriána před kostelem
• Pamětní kříž
• Dvojsocha svatého Jana Nepomuckého na návsi
• Socha sv. Jana Nepomuckého v parku na návsi