Kostel Stětí svatého Jana Křtitele (Kadaň)

První písemná zmínka o kostele pochází z roku 1183. Tento kostel stojí pravděpodobně na místě nejstarší kadaňské svatyně již z doby keltského osídlení.[1] Při husitském dobývání města byl roku 1421 poškozen a roce 1452 přestavěn do pozdně gotické podoby a od roku 1539 do roku 1629 byl využíván kadaňskými evangelíky.[2][1] Kostel vyhořel hned několikrát, v roce 1362, 1421 a 1498.[3] Dodnes zachované románské zdivo a především neobvyklý pravoúhlý presbytář kostela svědčí o kulturním vlivu blízkých Frank.[3] Počátky chrámu jsou úzce spjaty s rytířským řádem johanitů, jenž roku 1186 obdržel od knížete Bedřicha vlastnická práva k trhovému městečku Kadani.[3] Johanité zřídili u kostela špitál, který dal později pojmenování celé okolní městské čtvrti.[3] Až do roku 1945 se zde pravidelně konaly špitální poutě.[4]

Od roku 1539 byl kostel používán kadaňskými evangelíky, ale v 90. letech 16. století byl vrácen katolíkům.[2] Evangelíci proto vybudovali v prostoru dnešního Bystřického vrchu, podél cesty vedoucí do Chomutova provizorní dřevěný kostel, ale po roce byl i tento evangelický kostel uzavřen.[5] V roce 1593 si i přes zákaz začali evangelíci stavět kamenný kostel, zásahem císaře Rudolfa II. však byla stavba pozastavena.[5] Teprve v roce 1594 povolil pokračování stavby zděného kostela a za šest let byl kostel hotov. Po roce 1618 byl kostel předán protestantům, ale o čtyři roky opět vrácen katolíkům v období třicetileté války.[5] Následně roku 1635 již počtvrté vyhořel, ale obnovy se dočkal až roku 1718.[5] Další škody byly způsobeny procházejícím francouzským vojskem během sedmileté války, za vlády císařovny Marie Terezie. Další obnova proběhla až v roce 1770.[5] Dne 1. října 1811 kostel znovu, již popáté, vyhořel.[5] Oprava provedená v letech 1812–1813 mu vtiskla jeho dnešní podobu. Menší opravy byly prováděny i v letech 1845 a 1895.[5] Zmíněný špitál byl zrušen roku 1787 a jeho majetek převzala Městská špitální nadace sv. Jana Křtitele.[5] V osmdesátých letech 20. století byl kostel v havarijním stavu. Omítka byla opadaná a krov propadlý. Celková rekonstrukce proběhla až po roce 1989, kdy kostel prošel radikální generální opravou, na které se podíleli památkáři a restaurátoři ze všech koutů České republiky.

V současnosti vlastní kostel Římskokatolická farnost děkanství Kadaň a v nájmu ho má město Kadaň.[4] Kostelík se využívá zejména pro kulturní akce pořádané ZUŠ Klementa Slavického v Kadani a organizací Kulturní zařízení Kadaň, která zajišťuje pořádání kulturních akcí ve městě.[4]

Kostel od západní strany

Jednoduchý kostel má obdélníkový půdorys kostelní lodi, k níž přisedá čtvercové presbyterium.[5] Nad presbyteriem se tyčí východní zděný barokní štít. Střecha je valbová, u štítu ukončená jako sedlová.[5] Dále jr krytá pálenou keramickou krytinou. Všechna průčelí jsou orámována lisénovými rámy. V rámech jsou prolomena okna v šambránách.[5] Okna jsou obdélná s odsazeným záklenkem, lemovaná stuhovými šambránami s uchy. Východní průčelí je slepé a ukončeno štítem s tympanonem a s volutovými křídly.[5] Štít je ještě členěn na pilastry s čabrakovými hlavicemi, na které navazuje zalomení římsy. Uprostřed štítu je nika lemovaná šambránou, v níž je umístěna socha svatého Jana Křtitele. V západním průčelí je zasazen kamenný portál s vrcholovým klenákem.[5]

Interiér kostela byl zcela obnoven a výmalba zrestaurována podle zachovaných fragmentů. Loď i s presbyteriem je zaklenuta českými plackami do pasů. Na zadním okraji lodi je vestavěna kruchta.[5] Klenbu pokrývá zrestaurovaná freska ze života svatého Jana Křtitele z roku 1774 od Josefa Fuxe.[5] Z kazatelny je zachováno pouze přístupové schodiště. Západní vstup v pískovcovém portálu má dvoukřídlé rámové dveře se třemi čtvercovými kazetami v každém křídle, oddělené tordovanými příčkami.[5] Podle archeologických expertiz lze tedy kostel datovat do 12. století.[5]

O kostele Stětí svatého Jana Křtitele na Špitálském předměstí je jen několik málo informací.[6] Z dochovaných písemností lze ale zjistit, že v letech 1467–1507 na něj pamatovalo hned 16 kadaňských měšťanů, kteří kostelíku odkázali finanční dary na opravy.[6] Hned roku 1467 odkázala měšťanka Margharetha, žena Michela Flieschera, dvě kopy grošů na opravu.[6] Podobně pak roku 1471 učinila Dorothea, žena Michela Ledrera, když svatojánskému kostelu poukázala jednu kopu grošů, a následovaly další obecné odkazy.[6] Poslední evidovaný odkaz učinila roku 1507 měšťanka Dorothea, žena Jorga Gotcze, jež poukázala jeden zlatý na nový kalich.[6]