Římskokatolická farnost Radnice

Římskokatolická farnost Radnice (latinsky Redenicium[1]) je zaniklá církevní správní jednotka sdružující římské katolíky v Radnici a okolí. Organizačně spadala do krušnohorského vikariátu, který je jedním z deseti vikariátů litoměřické diecéze.

Římskokatolická farnost
Radnice
Základní údaje
Vikariátkrušnohorský
Diecézelitoměřická
Provinciečeská
Lokalizace farnosti
Římskokatolická farnost
Radnice
Území farnosti
Donín • Hrzín • Humnice • Hůrka • Jindřichov • Litoltov • Malá Lesná • Martinov • Ostré • Pastviny • Radnice • Velká Lesná
Kontakt
Adresa sídla(platná do 31. prosince 2012)
Římskokatolická farnost Radnice
Mírové náměstí 84
432 01 Kadaň

Adresa nástupnické farnosti:
Římskokatolická
farnost – děkanství Kadaň
Mírové náměstí 84
432 01 Kadaň
Souřadnice50°20′14,28″ s. š., 13°12′12,6″ v. d.
Telefon+420 474 344 463
E-mail[email protected]
IČO48380709
Rejstřík evidovaných právnických osob
Databáze Ministerstva kultury České republiky
Údaje v infoboxu aktuální k 01/2016
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie farnosti

Matriky jsou v místě vedeny od roku 1648. Farnost byla zřízena od roku 1758.[2] Po roce 1950 se stalo území farnosti součástí Vojenského výcvikového prostoru Hradiště (Doupov). Kanonicky farnost existovala do 31. prosince 2012 jako součást kadaňského farního obvodu. Od 1. ledna 2013 zanikla sloučením do farnosti-děkanství Kadaň.

Duchovní správcové vedoucí farnost

Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:[p 1]

  • 1758 Franciscus Reinisch
  • 1762 Franciscus Gross
  • 1779 Franciscus Marschner
  • 1784 Franc. Pallas de Lauro
  • 1789 par. vacat
  • 1790 Josef Marschner, † 28. 1. 1806
  • 1806 Franc. Wawrausch, † 11. 4. 1816
  • 1816 Josef Stoehr, n. 4. 2. 1779 Klitschinens., o. 12. 9. 1803
  • 1821 Anton Heyer, n. 13. 6. 1780 Reichenberg., o. 26. 9. 1811, † 5. 6. 1846
  • 1829 Joann. Taeubling, n. 4. 10. 1788 Kaaden, o. 13. 8. 1813, † 7. 5. 1869
  • 1847 par. vacat, admin. Christoph. Veitl
  • 1848 Anton. Tschochner, n. 26. 8. 1811 Sehlau, o. 3. 8. 1835, † 6. 11. 1875
  • 1850 Christoph. Vinc. Veitl, n. 19. 2. 1818 Stolzenhan., o. 29. 7. 1842, † 2. 9. 1883
  • 1884 Gust. Plötz, n. 6. 8. 1847 Josefstadt, o. 23. 7. 1870, † 15. 1. 1911
  • 1902 par. vacat, admin. interc. Car. Wohlrab
  • 1903 Rud. Fichtner, n. 27. 7. 1869 Kaaden, o. 17. 7. 1892, † 4. 6. 1931
  • 1926 par. vacat, admin. interc. Franc. Kunz
  • 1927 Domin. Pyka, n. 2. 8. 1884 Gonschiorowitz (D ), o. 11. 7. 1915, † 23. 8. 1951
  • 1. 12. 1940 Rudolf Sitte, n. 16. 1. 1910 Grottau, o. 24. 6. 1934, † 8. 2. 1983
  • 15. 9. 1953 Jan František Štikar
  • 1. 8. 1960 Miroslav Kubík
  • 1. 10. 1970 Jan Kozár
  • 1. 7. 1986 Miroslav Maňásek, SDB
  • 1. 7. 1990 Jiří Kabát
  • 1. 2. 1991 Josef Piroh
  • 1. 5. 1993 Petr Kubíček
  • 1. 1. 1994 Tomáš Pirný
  • 1. 3. 1996 Richard Madej
  • 15. 11. 1997 – 31. 12. 2012 Josef Čermák, admin. exc.[3]

Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.

Území farnosti

Do farnosti náleželo území obcí:[2]

Římskokatolické sakrální stavby a místa kultu na území farnosti
StavbaMístoBohoslužbyZeměpisné souřadniceStatus
Zaniklé sakrální stavby
1. Kostel sv. Jakuba Většího Radnice nelze sloužit 50°20′14″ s. š., 13°12′13″ v. d. zbořený farní kostel[2][16]
Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde v databázi Drobné sakrální památky.

Zaniklé sakrální stavby lze dohledat zde v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice

Ve farnosti se mohou nacházet i další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka.

Odkazy

Poznámky
  1. Některá jména jsou v latinském nebo německém zkráceném tvaru, tak jak je zaznamenávaly diecézní katalogy do poloviny 20. století.
  2. Německý název lokality ve farnosti do roku 1945

Reference
  1. MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Latinsko-český rejstřík farností, s. 413.
  2. MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 162.
  3. Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2018.
  4. BERAN, Pavel. Zaniklé obce a objekty po roce 1945 – Donín (Dohnau) [online]. 2005-04-01 [cit. 2014-01-03]. Dostupné online.
  5. BERAN, Pavel. Zaniklé obce a objekty po roce 1945 – Hrzín (Grün) [online]. 2005-04-01 [cit. 2014-01-03]. Dostupné online.
  6. BERAN, Pavel. Zaniklé obce a objekty po roce 1945 – Humnice (Humitz) [online]. 2005-04-01 [cit. 2014-01-03]. Dostupné online.
  7. BERAN, Pavel. Zaniklé obce a objekty po roce 1945 – Hůrka (Horkau) [online]. 2005-04-01 [cit. 2014-01-03]. Dostupné online.
  8. BERAN, Pavel. Zaniklé obce a objekty po roce 1945 – Jindřichov (Heinersdorf) [online]. 2005-04-01 [cit. 2014-01-03]. Dostupné online.
  9. BERAN, Pavel. Zaniklé obce a objekty po roce 1945 – Litoltov (Liesen) [online]. 2005-04-01 [cit. 2014-01-03]. Dostupné online.
  10. BERAN, Pavel. Zaniklé obce a objekty po roce 1945 – Malá Lesná (Klein Spinnelsdorf) [online]. 2005-04-01 [cit. 2014-01-03]. Dostupné online.
  11. BERAN, Pavel. Zaniklé obce a objekty po roce 1945 – Martinov (Merzdorf) [online]. 2005-04-01 [cit. 2014-01-03]. Dostupné online.
  12. BERAN, Pavel. Zaniklé obce a objekty po roce 1945 – Ostré (Westrum) [online]. 2005-04-01 [cit. 2014-01-03]. Dostupné online.
  13. BERAN, Pavel. Zaniklé obce a objekty po roce 1945 – Pastviny (Weiden) [online]. 2005-04-01 [cit. 2014-01-03]. Dostupné online.
  14. BERAN, Pavel. Zaniklé obce a objekty po roce 1945 – Radnice (Redenitz) [online]. 2005-04-01 [cit. 2014-01-03]. Dostupné online.
  15. BERAN, Pavel. Zaniklé obce a objekty po roce 1945 – Velká Lesná (Gross Spinnelsdorf) [online]. 2005-04-01 [cit. 2014-01-03]. Dostupné online.
  16. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice – kostel sv. Jakuba Většího, Kat. území: Žďár u Hradiště [online]. [cit. 2014-01-03]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.