Bečov

Bečov (německy Hochpetsch) je obec na jihovýchodě okresu Most v Ústeckém kraji, zhruba devět kilometrů jihovýchodně od města Mostu. V obci se kříží silnice III. třídy č. 2507 z Volevčic do Korozluk a č. 5693 do Bělušic. Z východu k obci zasahuje území CHKO České středohoří. Bečov je členem mikroregionu Most  Jih. Žije zde přibližně 1 400[1] obyvatel.

Bečov
Pohled na obec od severu
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0425 567043
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíMost
Okres (LAU 1)Most (CZ0425)
Kraj (NUTS 3)Ústecký (CZ042)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°26′59″ s. š., 13°43′5″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 397 (2022)[1]
Rozloha28,23 km²
Nadmořská výška255 m n. m.
PSČ435 26
Počet domů215 (2021)[2]
Počet částí obce3
Počet k. ú.6
Počet ZSJ6
Kontakt
Adresa obecního úřaduBečov 126
435 26 Bečov u Mostu
[email protected]
StarostkaJitka Sadovská
Oficiální web: www.oubecov.cz
Bečov
Další údaje
Kód obce567043
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

Název vesnice je odvozen z předpokládaného osobního jména Beč.[3] Předpona Hoch- v německých variantách byla připojena k rozlišení od Bečova na Chomutovsku. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Peczschow (1327), Beczau (1352–1369), Beczow (1384–1405), Beczowie (1492), Becziow (1619), Hochbetsch, Petschau, Pitsch a Becžow (1787) a Hochpetsch (1854).[4]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1327, kdy král Jan Lucemburský udělil Bečov v léno členům německého šlechtického rodu pánů z Bergova. V roce 1420 Bečov získal v léno od císaře Zikmunda Albrecht z Koldic, který již od roku 1407 vlastnil hrad Bílinu. V roce 1502 Těma z Koldic prodal celé zboží včetně Bečova Děpoltovi z Lobkovic. V roce 1613 věnoval Vilém z Lobkovic své manželce Benigně z Kolovrat čtyři vesnice a mezi nimi i Bečov. Od ní získal Bečov, který byl středem panství, ke kterému náležely ještě okolní vesnice Volevčice, Bedřichův Světec, Zaječice, Patokryje, České Zlatníky a Dobrčice v roce 1647 jejich syn Oldřich Adam Lobkovic. Po jeho smrti v roce 1649 zdědila Bečov jeho manželka Anna Marie rozená ze Šternberka, která se v roce 1652 provdala za hraběte Jana z Rottalu. V pozdějších letech přešel Bečov opět do majetku Lobkoviců, kde se stal součástí bílinského panství až do zrušení poddanství v roce 1848.

Po roce 1850 se Bečov stal samostatnou obcí s připojenou osadou Zaječice. Tento stav zůstal nezměněn do roku 1960, kdy byla k Bečovu připojena druhá osada Milá. V roce 1975 bylo k obci připojeno území zaniklé obce Židovice (katastrální území Židovice u Bečova, Kamenná Voda a Stránce).

Nejspíše už v polovině 18. století existovala v Bečově škola. Původní škola stála vedle fary. Nová školní budova byla postavena v letech 1817–1818. Větší škola byla postavena v roce 1899 (dnes sídlo obecního úřadu čp. 126). V roce 1919 zde byla otevřena i česká škola, pro kterou byla v roce 1937 postavena nová budova. Základní škola v obci funguje dosud.

V sedmdesátých letech 19. století byla dána do provozu železniční trať Praha – Most – HrobMoldava v Krušných horách, která procházela i Bečovem (dnešní trať 126).

Po druhé světové válce byla z obce vysídlena většina původních německy mluvících obyvatel. V šedesátých letech 20. století se obec stala tzv. střediskovou obcí, což se mj. projevilo i ve výstavbě panelového sídliště, které změnilo vzhled středu obce.

Současnost

V obci sídlí základní škola, je zde obecní policie, pošta, restaurace, obchody, lékárna, železniční stanice, autobusová zastávka, posilovna, střelecký klub, kynologický klub, rybářský kroužek, kulturní středisko SEVER, knihovna, kino, kostel svatého Jiljí s farou v dobrém stavu, kde pravidelně probíhají bohoslužby, dětské komunitní centrum Duhovka, klub důchodců, motocross klub a působí zde TJ Sokol Bečov.

Přírodní poměry

V Bečově se nachází několik zdrojů minerálních vod. Ve studnách bývalých železničních strážních domků vyvěrají síranové hořečnato-vápenaté vody. Studna u hřbitova je zdrojem hydrokarbonáto-hořečnaté vody. Podle rozboru z roku 1968 v ní byl rozpuštěn přibližně 1 g·l−1 minerálních látek. Kromě jiných látek voda obsahovala v jednom litru 97,2 mg hořčíku, 37,7 mg vápníku a 62 mg sodíku.[5]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Bečov[6][7]
18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Obyvatelé 6277557827858488398896636215321 9251 7622 0351 545
Domy 101116120130149147180180191134150168163171
Data z roku 1961 zahrnují i domy z místní části Milá.
Počty obyvatel mezi lety 1971 až 2007 (k 31. 12.)[8] (včetně osad Milá a Zaječice)
Rok 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989
Počet obyvatel 644 572 595 753 1267 1575 1585 1857 1964 1956 1998 2010 1882 1788 1765 1830 1900 1869 1824
Rok 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Počet obyvatel 1787 1816 1835 1893 1901 1877 1878 1905 1997 2042 2034 2090 2071 2072 2040 2015 1990 1962 ...

V roce 1975 bylo k obci připojeno katastrální území zaniklé obce Židovice.

Obecní symboly

Bečov získal právo užívat obecní znak a vlajku na základě rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny č. 45 ze dne 19. února 1998.[9]

Znak

V modrém štítě polovina zlatého lva s červenou zbrojí. V pravé tlapě drží vztyčenou stříbrnou střelu, na levé tlapě má zavěšen černý gotický štítek se dvěma zlatými kosmými břevny.

Vlajka

List tvoří svislý černý žerďový pruh široký jednu čtvrtinu délky listu a dva vodorovné pruhy, bílý a modrý. Přes černý pruh dva kosmé žluté pruhy, vycházející z první a třetí čtvrtiny žerďového okraje a dosahující k dolní polovině bílého a modrého pruhu. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

Části obce

Obec Bečov se člení na tři části, které leží na šesti katastrálních územích:

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Bečově.
Socha svatého Floriána u kostela

Osobnosti

  • Anton Lande (1869–1931), český politik, starosta Bečova, poslanec zemského sněmu

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. SVOBODA, Jan; ŠMILAUER, Vladimír. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek V. Dodatky. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960. 676 s. Heslo Bečov, s. 124.
  4. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Bečov, Hochpetsch, s. 37–38.
  5. KAČURA, Georgij. Minerální vody Severočeského kraje. 1. vyd. Praha: Ústřední ústav geologický, 1980. 170 s. S. 152, 154.
  6. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 406, 407.
  7. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 309.
  8. Český statistický úřad ve formátu .xls
  9. Obecní znak a vlajka

Literatura

  • SÝKOROVÁ, Jana. Bečov 1327–2007. Most: [s.n.], 2007.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.