Korozluky

Původní název vesnice Korosluci byl odvozen od lidí, kteří něco spojují pomocí kůry. V historických pramenech se jméno vsi objevuje ve tvarech: de Korozluk (1325), de Koroslok (1349), de Korozluk (1383, 1394), in Kolozruk (1396), zu Koruslog (1399), de Kolozruk (1403), in Kolozruciech (1408), in Corosluk (1410), in Korozlucziech (1412, 1464), kolozrucze (1575), Kolosroky (1585), Kollosoruk (1787), Kolosuruk (1846) a Kolozruky nebo německy Kolosoruk (1854).[3]

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1325, kdy byl jejím majitelem Petr z Korozluk. V roce 1408 se poprvé připomíná místní tvrz, kdy ves vlastnil Vchyna z Bělušic. Od vladyků z Bělušic získal ves s příslušenstvím v roce 1410 částečně cisterciácký klášter v Oseku a částečně bratrstvo Panny Marie a Božího těla v Mostě. V roce 1476 získal osecký klášter celou ves a vlastnil ji až do roku 1576, kdy se ves stala součástí statku Záluží u Mostu.

Odbočka do obce ze silnice I/15, v pozadí vrch Zlatník u Obrnic

V 17. století byla obec v majetku Hartyčů a Brunerů, v letech 1688–1786 patřila Rajským z Dubnice. Po zrušení náboženského bratrstva přešla část vsi do majetku města Mostu. Korozluky se staly samostatným statkem a na přelomu 18. a 19. století se jeho majitelé střídali. V roce 1850 se Korozluky staly osadou obce Vtelno a na počátku 20. století se staly samostatnou obcí. Škola byla v Sedlci a farní úřad v Lužici. Na počátku 20. století zde sídlil poštovní a telegrafní úřad.

Obyvatelstvo se živilo převážně zemědělstvím. U obce byl též lom na vápenec. Po roce 1948 bylo v obci založeno JZD a hospodařil zde též státní statek. Od roku 1959 zde existovalo zemědělské odborné učiliště, které bylo umístěno na korozluckém zámku, později bylo učiliště přeloženo do Podbořan. V roce 1960 se do té doby samostatná obec Sedlec se stala osadou Korozluk.

V šedesátých letech 20. století byl postaven zemědělský areál Státních statků Bílina pro opravy zemědělské techniky. Tento areál je dnes využíván soukromými firmami k průmyslové výrobě. V roce 1971 byla zprovozněna část komunikace č. 15 směrem na Prahu protínající Korozluky. Její součástí je i most u Sedlce přes železniční trať a Srpinu, který byl v letech 2008–2009 kompletně rekonstruován.[4]

V okolí Korozluk se vyskytují zdroje minerální vody podobné Zaječické hořké. Voda z vrtu na severovýchodním okraji vesnice podle rozboru z roku 1968 obsahovala 2,81 g·l⁻¹ rozpuštěných minerálních látek (222 mg·l⁻¹ vápníku, 239,55 mg·l⁻¹ hořčíku, 114,25 mg·l⁻¹ sodíku, 1117,6 mg·l⁻¹ síranových iontů ad.).[5]

Korozluky získaly právo užívat obecní znak a vlajku na základě rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny č. 51 ze dne 5. června 1998.[8]

• Socha na dolní návsi před dvorem
• Zámek Korozluky
• Kaple sv. Josefa v zámeckém parku
• Kopec Jánský vrch se stejnojmennou přírodní památkou.
• Zrušený lom cca 1,5 km severovýchodně od obce mezi Jánským vrchem a Špičákem u vsi Dobrčice, kde se na přelomu 80. a 90. let 20. století těžil porcelanit. Lokalita je rovněž známa jako paleontologické naleziště.

• Štěpán Pollach (1811–1886), ústřední ředitel arcibiskupských statků v Praze a poslanec Českého zemského sněmu