Římskokatolická farnost Mikulovice u Vernéřova

Římskokatolická farnost Mikulovice u Vernéřova (latinsky Niclasdorfium[1]) je zaniklá církevní správní jednotka sdružující římské katolíky v Mikulovicích a okolí. Organizačně spadalo do krušnohorského vikariátu, který je jedním z deseti vikariátů litoměřické diecéze.

Římskokatolická farnost
Mikulovice u Vernéřova
Kostel svatého Mikuláše v Mikulovicích
Základní údaje
Vikariátkrušnohorský
Diecézelitoměřická
Provinciečeská
Lokalizace farnosti
Římskokatolická farnost
Mikulovice u Vernéřova
Území farnosti
Mikulovice • Pavlov • Vernéřov
Kontakt
Adresa sídla(platná do 31. prosince 2012)
Římskokatolická farnost
Mikulovice u Vernéřova
Mikulovice čp. 1
Klášterec nad Ohří
432 01 Rašovice u Klášterce nad Ohří

Adresa nástupnické farnosti:
Římskokatolická
farnost-děkanství Kadaň
Mírové náměstí 84
432 01 Kadaň
Souřadnice50°23′34,8″ s. š., 13°13′31,8″ v. d.
Telefon+420 474 344 463
Webové stránkywww.farnostkadan.cz
E-mail[email protected]
IČO61345326
Rejstřík evidovaných právnických osob
Databáze Ministerstva kultury České republiky
Údaje v infoboxu aktuální k září 2019
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie farnosti

První doložená farnost v místě existovala v letech 1360–1570. Matriky jsou v místě vedeny od roku 1712. Od roku 1786 zde byla expozitura[2] spravovaná z fary v Klášterci nad Ohří. Farnost existovala do 31. prosince 2012 jako součást kadaňského farního obvodu. Od 1. ledna 2013 zanikla sloučením do farnosti-děkanství Kadaň.

Duchovní správcové vedoucí farnost

Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:[p 1]

  • 1789 cap. expos. Jos. Jagsch, n. 28. 9. 1757 Tachau, o. 23. 12. 1779, † 29. 7. 1830
  • 1798 cap. expos. Richard. Abbt OFM, n. 13. 11. 1741 Prag., o. x.x. 1764, † 11. 8. 1824
  • 1825 cap. expos. Ioann. Gebhard, n. 29. 9. 1797 Duppau, o. 24. 8. 1821
  • 1836 cap. expos. Jos. Schmeisser, n. 27. 1. 1805 Leipa, o. 4. 8. 1830, † 20. 11. 1847
  • 1844 cap. expos. Anton. Tschochner, n. 26. 8. 1811 Sehlau, o. 3. 8. 1835, † 6. 11. 1875
  • 1848 cap. expos. Jos. Fischer, n. 12. 10. 1811 Neudorf., 3. 8. 1836
  • 1849 cap. expos. Joann. Hegenbarth, n. 11. 12. 1796 Güntersdorf., o. 24. 8. 1821, † 4. 2. 1870
  • 1852 cap. expos. Jos. Mittenzwei, n. 9. 9. 1820 Sporic., o. 25. 7. 1845, † 4. 6. 1860
  • 1861 cap. expos. Franc. Heger, n. 19. 12. 1821 Pahlet, o. 25. 7. 1846, † 9. 9. 1917
  • 1881 cap. expos. Jos. Löbel, n. 4. 5. 1846 Rissut., o. 19. 7. 1873, † 7. 3. 1924
  • 1884 cap. expos. Guil. Pabst, n. 6. 4. 1850 Minichhof, o. 18. 7. 1875, † 1. 12. 1923
  • 1888 cap. exposit. vacat
  • 1889 cap. expos. Hermannus Jaksch, n. 9. 6. 1853 Schaab., o. 17. 3. 1880, † 7. 6. 1935
  • 1894 cap. expos. Franc. Tobisch, n. 9. 11. 1865 Redenic., o. 16. 5. 1889, † 15. 4. 1934
  • 1896 cap. expos. Guilielm. Reinwarth, n. 7. 6. 1870 Maria- Sorg., o. 2. 7. 1893, † 31. 1. 1947
  • 1899 cap. expos. Rud. Fichtner, n. 27. 7. 1869 Kaaden, o. 17. 7. 1892, † 4. 6. 1931
  • 1903 cap. expos. Carol. Wohlrab, n. 23. 1. 1871 Niklasdorf., o. 5. 7. 1896, † 1. 6. 1944
  • 1905 cap. expos. Carol. Soukup, n. 27. 11. 1876 Prag., o. 15. 7. 1900, † 10. 2. 1967
  • 1914 cap. expos. Eug. Kinzer, n. 26. 12. 1869 Goy, o. 9. 4. 1899, † 17. 11. 1928
  • 1916 cap. expos. Franc. Pietschmann, n. 4. 2. 1882 Wölmsdorf., o. 15. 7. 1906, † 22. 3. 1935
  • 1923 cap. expos. vacat
  • 1924 cap. expos. František Kunz, n. 30. 4. 1896 Gabel a.d. A., o. 1. 9. 1918, † 28. 1. 1993
  • 1925 cap. expos. Jos. Bayer, n. 14. 11. 1881 Humwald, o. 14. 7. 1907
  • 1926 cap. expos. František Kunz, n. 30. 4. 1896 Gabel a.d. A.., o. 1. 9. 1918, † 28. 1. 1993
  • 1932 cap. expos. Car. Mühldorf, n. 19. 6. 1898 Ferbka, o. 25. 6. 1922, † 13. 11. 1970[3]
    • kolem r. 1940 Alois Langhans, n. 8. 5. 1902 Lindenau, o. 11. 7. 1926 Litoměřice, † 12. 12. 1985 Untermaiselstein.[4] Nejdříve působil jako kaplan v Kadani.[5] Poté byl farním vikářem v Mikulovicích u Vernéřova. Za II. světové války byl zatčen a dvakrát vyšetřován gestapem v Karlových Varech. Od 13. prosince 1940 do 6. dubna 1945 byl v koncentračním táboře v Dachau.[6] Po svém propuštění z Dachau působil v Německu, kde i zemřel.
  • 1941 cap. expos. Protas. Hobler OFM, n. 17. 5. 1913 Altstadt, o. 29. 6. 1936
  • 1. 12. 1941 exposit. Guilelm. Heisch, n. 7. 5. 1901 Fessenbach, o. 6. 7. 1939
  • 1. 8. 1945 Ferd. Stehle
  • 1. 9. 1947 Josef Bárta OFM
  • 1. 12. 1948 Vladimír Jindřich Řechka OFM
  • 6. 4. 1951 Frederic Prchala
  • 1. 11. 1959 Josef Vadovič
  • 1. 4. 1963 Miroslav Kubík
  • 1. 10. 1970 Jan Kozár
  • 1. 7. 1986 Miroslav Maňásek SDB
  • 1. 7. 1990 Jiří Kabát CSsR
  • 1. 2. 1991 Jozef Piroh
  • 1. 5. 1993 Petr Kubíček
  • 1. 1. 1994 Tomáš Pirný
  • 1. 3. 1996 Richard Madej
  • 15. 11. 1997 – 31. 12. 2012 Josef Čermák, admin. exc.[3]

Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.

Území farnosti

Do farnosti náleželo území obcí:[2]

Římskokatolické sakrální stavby a místa kultu na území farnosti
FotografieStavbaMístoBohoslužbyZeměpisné souřadniceStatusČíslo kulturní památky
Kostel
1. Kostel sv. Mikuláše Mikulovice bližší informace o bohoslužbách 50°23′35″ s. š., 13°13′32″ v. d. do 31. prosince 2012 farní kostel, poté filiální kostel[2][7][8] farnosti děkanství Kadaň 25489/5-649 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
(Q19602297)
Zaniklé sakrální stavby
2. Kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova Mikulovice nelze sloužit zbořená kaple[9] —
3. Kaple svatého Kříže Vernéřov nelze sloužit 50°24′21″ s. š., 13°13′24″ v. d. zbořená zámecká kaple[10] —
Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde Archivováno 27. 6. 2021 na Wayback Machine v databázi Drobné sakrální památky.

Zaniklé sakrální stavby lze dohledat zde v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice

Ve farnosti se mohou nacházet i další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka.

Odkazy

Poznámky
  1. Některá jména jsou v latinském nebo německém zkráceném tvaru, tak jak je zaznamenávaly diecézní katalogy do poloviny 20. století.
  2. Německý název lokality ve farnosti do roku 1945

Reference
  1. MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Latinsko-český rejstřík farností, s. 411.
  2. MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 134.
  3. Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2019.
  4. TEISTER, František J. Kněžský nekrolog z Rohru. [s.l.]: Opatství Rajhrad, 2017.
  5. LARISCH, Jan; KRATOCHVÍL, Jakub. Naši pastýři 1938 – 1945. [s.l.]: Miroslav Kalousek, 2017. 224 s. S. 23.
  6. GRULICH, Rudolf. Sudetendeutsche Katholiken als Opfer des Nationalsozialismus. Brannenburg: Sudetendeutsches Priesterwerk, 1999. 116 s. S. 98. (němčina)
  7. Katalog biskupství litoměřického, Kostel sv. Mikuláše, Klášterec nad Ohří (Mikulovice u Vernéřova) [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2014-01-02]. Dostupné online.
  8. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice – kostel sv. Mikuláše, Kat. území: Mikulovice u Vernéřova [online]. [cit. 2014-01-02]. Dostupné online.
  9. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice – kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, Kat. území: Mikulovice u Vernéřova [online]. [cit. 2014-01-02]. Dostupné online.
  10. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice – zámecká kaple sv. Kříže, Kat. území: Vernéřov [online]. [cit. 2014-01-02]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.