České Zlatníky

České Zlatníky (německy Böhmisch-Zlatnik) je místní část obce Obrnice v okrese Most v Ústeckém kraji. Nachází se v nadmořské výšce 229 metrů, asi pět kilometrů východně od města Mostu. Rozkládá se mezi řekou Bílinou a silnicí I/13, která ji spolu s říčkou Srpinou odděluje od Obrnic. Původní zástavba je situovaná v horní části kolem kostela, dolní část směrem k Obrnicím tvoří řadová zástavba. Je zde pouze jedna ulice – Dukelská. České Zlatníky mají spojení s Mostem pomocí autobusové linky MHD č. 10.

České Zlatníky
Kostel svatého Jiří
Lokalita
Charaktervesnice
ObecObrnice
OkresMost
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°30′54″ s. š., 13°42′14″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel175 (2011)[1]
Katastrální územíČeské Zlatníky (3,318 km²)
Nadmořská výška229 m n. m.
PSČ434 01
Počet domů67 (2011)[1]
České Zlatníky
Další údaje
Kód části obce108731
Kód k. ú.708739
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

Původní tvar jména vsi zněl Slatník, Slatníky nebo Slatinníci, byl odvozen ze slova slať a přídavné jméno v názvu bylo zavedeno pro odlišení od Slatinic (též Deutsch Zlatnik). V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Schlatnigk (1263), Slatnyk (1352), Zlatnik (1369 až okolo roku 1405), Slathnik (1363), Zlatnik (1406, 1414), „in v. Zlatniczich“ (1454), Zlatnik (1465), Zlatnici (1478), v Zlatnicích (1492), Schlatnyck (1574), Zlatniky (1628–1634), Zlatníky (1637, 1654), Böhmisch Schladnig a Zlatnicze (1787), Böhmisch-Schladnig a Žlatnice (1833), Zlatníky, Zlatnice, Böhmisch Schladnig (1848) a úředně Zlatníky České nebo Böhmisch Zlatnik.[2]

Historie

První písemná zmínka o Českých Zlatníkách pochází z roku 1264. Ves v letech 1453–1623 patřila k panství Patokryje. Poté ji získali Lobkovicové a připojili ji ke svému panství Bílina, jehož součástí byla až do roku 1848. Po roce 1850 se České Zlatníky staly osadou obce Želenice v okrese Teplice. V letech 1896–1935 byly součástí okresu Duchcov a poté až do roku 1960 okresu Bílina. V roce 1960 byly připojeny k okresu Most a staly se osadou obce Obrnice.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 301 obyvatel (z toho 155 mužů), z nichž bylo 55 Čechoslováků a 246 Němců. Kromě jednoho evangelíka, deseti členů církve československé a patnácti lidí bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[3] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 369 obyvatel: 53 Čechoslováků a 316 Němců. Většina byla římskými katolíky, pouze dva lidé patřili k evangelickým církvím a třináct lidí bylo bez vyznání.[4]

Vývoj počtu obyvatel a domů[5][6]
18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Obyvatelé 172198169262317301369260259259207183168175
Domy 3132323847507678.5955616567
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v domech místní části Obrnice.

Kostel svatého Jiří

Farnost je ve vsi uváděna už ve 14. století. Fara zanikla kolem roku 1623 a byla obnovena v roce 1694. Kostel svatého Jiří pochází z konce 17. století. V roce 1976 začala jeho rekonstrukce, která trvala do roku 1994. Do kostela byl přenesen barokní a rokokový inventář ze zbořeného kostela svatého Františka Serafínského z minoritského kláštera ve starém Mostě, a to včetně nástropních fresek.

Reference

  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo České Zlatníky, Böhmish Zlatnik, s. 779–780.
  3. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 206.
  4. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 58.
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 408, 409.
  6. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 311.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.