Kostel svatého Vendelína (Perštejn)

Kostel svatého Vendelína v Perštejně na Chomutovsku pochází z konce 18. století. Kostel, který v sobě kombinuje prvky pozdního baroka a klasicismu, je chráněn jako kulturní památka.[1] Od roku 1998, kdy jí byl prohlášen, prošel rozsáhlou a náročnou rekonstrukcí.

Kostel svatého Vendelína
v Perštejně
Kostel svatého Vendelína
Místo
StátČesko Česko
KrajÚstecký
OkresChomutov
ObecPerštejn
Souřadnice50°22′50,2″ s. š., 13°6′40,3″ v. d.
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátkrušnohorský
FarnostKlášterec nad Ohří
Statusfiliální kostel
Užíváníbližší informace o bohoslužbách
Architektonický popis
Stavební slohbarokní, klasicistní
Výstavba1797
Další informace
Kód památky49793/5-5854 (PkMISSezObrWD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Kaple zasvěcená svatému Josefu vznikla v Perštejně už roku 1724. Dal ji vystavět majitel panské papírny Josef Hergl a mše v ní sloužil kněz z Klášterce nad Ohří. V závěru 18. století kaple již nestačila zvyšujícímu se počtu věřících, a tak byl v Perštejně roku 1788 postaven prozatímní dřevěný kostelík u cesty do Údolíčka. Nebyl však zdařilým dílem a hrozilo i jeho zřícení.[2] Roku 1797 byl tedy vysvěcen nový kostel, zasvěcený svatému Vendelínovi. Autory jeho vnitřní výmalby jsou tvůrci z rodiny Grueberů a malíř F. Gaube z Klášterce.[3]

Po druhé světové válce kostel chátral, v polovině šedesátých let 20. století již byla střecha v havarijním stavu. Část stropu se pak zřítila do chrámového prostoru. Oprava krovu a střešní krytiny byla provedena až v roce 1972 a byl při ní využit krov z kostela svatého Martina v Rusové.[4] Ten byl zbořen společně s vesnicí, která se ocitla v ochranném pásmu vodní nádrže Přísečnice.[5] Perštejnský kostel byl po opravě používán jako skladiště.[4]

Rekonstrukce

V roce 1996 byla založena obecně prospěšná společnost usilující o rekonstrukci perštejnského kostela. O dva roky později získala jeho střecha novou krytinu, později byla opravena věž a fasáda. Závažný problém představovalo silné poškození stropní konstrukce hnilobou a dřevokazným hmyzem. Její oprava si vyžádala transfer stropních maleb v unikátním rozsahu – rozkládají se totiž na ploše 326 metrů čtverečních. Jejich fragmenty byly přeneseny na sádrokarton a po opravě stropu vráceny na své původní místo. Následovaly restaurátorské práce, oprava průčelí, obnova kazatelny a hlavního oltáře. Finance na rekonstrukci poskytly Severočeské doly Chomutov, Česko-německý fond budoucnosti, obec Perštejn a Ústecký kraj.[3]

Pravidelné bohoslužby se v kostele nekonají. Je využíván k výstavám, které zobrazují minulost Krušných hor a připomínají jejich zaniklá města a obce.

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-06-06]. Identifikátor záznamu 162844 : Kostel sv. Vendelína. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
  2. BINTEROVÁ, Zdena. Perštejn a okolí. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 1999. 96 s. ISBN 80-238-4163-7. OCLC 84967731 S. 15. Dále jen Binterová (1999).
  3. PACHNER, Jaroslav. Obnova farního kostela sv. Vendelína v Perštejně [online]. Nástup. Podle webu obce Perštejn. Dostupné online.
  4. Binterová (1999), s. 33.
  5. BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Chomutovska a Kadaňska od A do Z. Chomutov: Oblastní muzeum Chomutov, 2006. 95 s. ISBN 80-239-7630-3. Kapitola Přísečnice, s. 70.

Literatura

  • Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek III. P/Š. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Perštejn, s. 40.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.