Teplický vikariát
Teplický vikariát[1] se nachází v severních Čechách a je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Je vikariátem v litoměřické diecézi, který hraničí ze západu s krušnohorským vikariátem, z jihu s lounským vikariátem, a z východu s vikariátem ústeckým a litoměřickým. Ze severu při hranici s Německem hraničí s diecézí drážďansko-míšeňskou. Z hlediska územního členění státní správy je rozsahem o něco větší než okres Teplice na jehož území se nachází, a ve východní části přesahuje do okresu Most.
Teplický vikariát | |
---|---|
Diecéze | litoměřická |
Provincie | česká |
Okrskový vikář | A.R.D. ThLic. Marcin Saj |
Další úřad vikáře | arciděkan v Bílině |
Hlavní účetní | Jana Šťásková |
Stavební technik | Ing. Luděk Záhejský |
Údaje v infoboxu aktuální k 4/2022 |
Vikariát je tvořen 30 farnostmi. Jednotlivé farnosti jsou ve vikariátu sdružené do farních obvodů (kolatur), kdy z důvodu nedostatku kněží má jeden kněz na starosti farností více. Z hlediska státní správy kolatura může připomínat obce s pověřeným obecním úřadem či obce s rozšířenou působností. Ve farnostech teplického vikariátu se nachází dohromady 35 kostelů a řada větších kaplí, které jsou uvedeny v přehledu. Dále je zde mnoho menších kaplí a kapliček, Božích muk, křížů a jiných sakrálních památek, které jsou uvedeny na stránkách pojednávajících o konkrétních farnostech. Přirozeným centrem vikariátu je město Teplice, které mu dalo jméno. Okrskovým vikářem je od roku 2014 arciděkan Marcin Saj, který je zároveň arciděkanem v Bílině.
Významným poutním místem s úctou k Nejsvětější Trojici je kostel Nanebevzetí Panny Marie v Krupce, kde se nachází kopie Svatých schodů. Mezi mariánská poutními místa teplického vikariátu patří kostel Nanebevzetí Panny Marie v Cínovci s pozdně gotickou oltářní archou se sochou Madony. Dále bazilika Panny Marie Bolestné v Bohosudově s jezuitskou rezidencí, kaple Panny Marie Pomocné v Duchcově a kostel sv. Petra a Pavla v Oseku s milostnou sochou Panny Marie. Jedním z nejstarších poutních míst v severních Čechách je kostel Panny Marie Bolestné v Mariánských Radčicích, kde je zaznamenána poutní tradice již od 13. stol. Zajímavým poutním místem je kostel sv. Valentina v Novosedlicích se svatovalentinskou úctou.[2] K důležitým duchovním centrům teplického vikariátu patří mj. cisterciácký klášter v Oseku a Teplice spravované komunitou salesiánů.
Seznam farností teplického vikariátu
- Bílina
- Bohosudov
- Bořislav
- Cínovec
- Dubí u Teplic
- Duchcov
- Habartice u Krupky
- Hrob
- Jeníkov
- Jenišův Újezd
- Kostomlaty pod Milešovkou
- Košťany u Teplic v Čechách
- Krupka
- Křemýž
- Ledvice
- Mariánské Radčice
- Mikulov
- Modlany
- Moldava
- Mrzlice
- Novosedlice
- Osek u Duchcova
- Radovesice
- Světec u Bíliny
- Teplice v Čechách
- Teplice-Šanov
- Teplice-Trnovany
- Zabrušany
- Želenice
- Žim
Farní obvody teplického vikariátu
Farnosti jsou z důvodu efektivity duchovní správy spojeny do farních obvodů (kolatur). Z hlediska státní správy to může trochu připomínat obce s pověřeným obecním úřadem či obce s rozšířenou působností.
Některé farnosti mohou mít správce dva. Jednoho, který má na starosti materiální záležitosti (in materialibus); a druhého, který vykonává duchovní službu (in spiritualibus). Upřesňující údaje v kolonce správce se vztahují k obsazené farnosti. Farnosti mají osoby pověřené různými funkcemi uvedené na svých stránkách či v diecézním katalogu.
Okrskoví vikáři
- 1978 – 1990 Antonín Audy
- 1. ledna 2003 — 31. srpna 2014 František Pospíšil SDB
- 1. září 2014 – Marcin Saj
Odkazy
Reference
- Katalog biskupství litoměřického
- MACEK, Jaroslav. 950 let litoměřické kapituly. 1997. vyd. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství 320 s. ISBN 978-80-7195-121-6. S. 231–261.
- Eventuálně 9. neděli po Velikonocích
Literatura
- MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s.