Římskokatolická farnost Okounov

Římskokatolická farnost; Okounov
	Soubor soch Panny Marie, sv. Štěpána; a sv. Vavřince v Okounově
Základní údaje
Vikariát	krušnohorský
Diecéze	litoměřická
Provincie	česká
Lokalizace farnosti
	Římskokatolická farnost; Okounov
Území farnosti
	Hora • Kamenec • Korunní • Krupice • Mělník • Okounov • Oslovice • Telcov • Tunkov
Kontakt
Adresa sídla	(platná do 31. prosince 2012); Římskokatolická farnost Okounov; 431 51 Okounov čp. 1; ; Adresa nástupnické farnosti:; Římskokatolická farnost Klášterec nad Ohří; Kostelní 97; 431 51 Klášterec nad Ohří
Souřadnice	50°21′44,64″ s. š., 13°6′18″ v. d.
Telefon	+420 474 375 367
E-mail	; www: http://klasterec.farnost.cz/ [email protected]; www: http://klasterec.farnost.cz/
IČO	61345491
Rejstřík evidovaných právnických osob
	Databáze Ministerstva kultury České republiky
	Údaje v infoboxu aktuální k 01/2016
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolická farnost Okounov (latinsky Okenavia,[1] německy Okenau) je zaniklá církevní správní jednotka sdružující římské katolíky v Okounově a okolí. Organizačně spadala do krušnohorského vikariátu, který je jedním z deseti vikariátů litoměřické diecéze.

Historie farnosti

Farnost vznikla před rokem 1380. Farní kostel stál už v roce 1363, kdy do něj úhošťanský farář uváděl nového okounovského faráře.[2] Matriky jsou vedeny od roku 1784.[3] Farnost existovala do 31. prosince 2012 jako součást kláštereckého farního obvodu. Od 1. ledna 2013 zanikla sloučením do farnosti Klášterec nad Ohří.

Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:[p 1]

1671 Michaël Norbertus Zach
1681 Oliverius Daizinger
1685 Balthazarus Ziegler
1692 Adalbertus Tschakert
1701 Rudolphus Peschke
1710 Josephus Franciscus Paul
1720 Franciscus Antonius Khünel
1724 Paulus Lindner
1765 Sigism. Regelsperger + 2. 6. 1788
1788 Franc. Kosch
1815 Jos. Stöhr n. 4. 2. 1779 Klitschinens. o. 12. 9. 1803
1816 Jos. Gamlich n. 6. 11. 1779 Sporicens. o. 19. 2. 1803, + 7. 7. 1848
1834 par. vacat
1835 Franc. Fischer n. 20. 8. 1795 Proeddlosens. o. 15. 8. 1819
1849 Jos. Fischer n. 12. 10. 1811 Neudorf. o. 3. 8. 1836, + 5. 2. 1889
1884 Jos. Löbel n. 4. 5. 1846 Rissut., o. 19. 7. 1873, + 7. 3. 1924
1888 Guil. Pabst n. 6. 4. 1850 Minichhof, o. 18. 7. 1875, + 1. 12. 1923
1894 par. vacat, admin. int. Herm. Jaksch
1896 Herm. Jaksch n. 9. 6. 1853 Schaab., o. 17. 3. 1880, + 7. 6. 1935
1925 par. vacat, admin. interc. Petrus Mehl
1926 Petrus Mehl n. 26. 6. 1886 Döbern, o. 13. 7. 1913, + 19. 6. 1941
1937 par. vacat, admin. excurr. Franc. Kunz
1. 9. 1937 Petrus Praschl n. 2. 9. 1898 Neusattl, o. 29. 6. 1924, + 22. 3. 1972
20. 9. 1946 Anton. Ferbas
16. 7. 1948 Jos. Bárta OFM
19. 7. 1948 Thoma Franc. Koseček OFM
1. 1. 1949 Franc. Kunz
1. 8. 1971 Alois Šíma
- 70.-80. léta 20. století Bohumil Landsmann, admin. exc.
10. 12. 1984 Josef Šprlák
15. 3. 1990 Josef Špaček O. Praem.
1. 8. 1998 Libor Švorčík
1. 11. 1998 Rafał Józef Wala, admin. exc. z Klášterce nad Ohří
1. července 2009 – 31. prosince 2012 R.D. Artur Ściana (administrátor excurrendo)[4]

Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.

Do farnosti náleželo území obcí:[3]

	Stavba	Místo	Bohoslužby	Zeměpisné souřadnice	Status	Wikidata
Kostel
1.	Kostel sv. Vavřince	Okounov	bližší informace o bohoslužbách	50°21′44″ s. š., 13°6′18″ v. d.	do 31. prosince 2012 farní kostel, poté filiální kostel[3][7] farnosti Klášterec nad Ohří	(Q22968731)
Zaniklé sakrální stavby
2.	Kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova	Korunní	nelze sloužit	50°20′50″ s. š., 13°4′30″ v. d.	zbořená kaple[3][8]	—
3.	Kaple Panny Marie	Tunkov	nelze sloužit	50°19′13″ s. š., 13°7′38″ v. d.	zbořená kaple[9]	—
Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde v databázi Drobné sakrální památky. Zaniklé sakrální stavby lze dohledat zde v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice

Ve farnosti se mohou nacházet i další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka.

Některá jména jsou v latinském nebo německém zkráceném tvaru, tak jak je zaznamenávaly diecézní katalogy do poloviny 20. století.
Německý název lokality ve farnosti do roku 1945

MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Latinsko-český rejstřík farností, s. 412.
BINTEROVÁ, Zdena. Perštejn a okolí. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 1999. 96 s. ISBN 80-238-4163-7. OCLC 84967731 S. 63.
MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 150.
Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2018.
BERAN, Pavel. Zaniklé obce a objekty po roce 1945 – Mělník (Melk) [online]. 2005-04-01 [cit. 2014-01-06]. Dostupné online.
BERAN, Pavel. Zaniklé obce a objekty po roce 1945 – Tunkov (Tunkau) [online]. 2005-04-01 [cit. 2014-01-06]. Dostupné online.
Katalog biskupství litoměřického, filiální kostel sv. Vavřince, Okounov [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2021-06-03]. Dostupné online.
Kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova [online]. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [cit. 2014-01-06]. Dostupné online.
Kaple Panny Marie [online]. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [cit. 2016-03-06]. Dostupné online.

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.