Římskokatolická farnost – děkanství Litvínov

Již před rokem 1384 byla v místě plebánie. Fara byla obnovena kolem roku 1652. Od roku 1684 jsou vedeny matriky. Roku 1917 byla farnost povýšena na děkanství.[2]

Děkanství bylo, jakožto duchovní centrum, zvláště od 50. let 20. století do 31. prosince 2012, středem tzv. litvínovského farního obvodu, z něho byly v různých etapách spravovány okolní farnosti. Před zánikem litvínovského farního obvodu jimi byly farnosti: Brandov, Český Jiřetín, Dolní Jiřetín (spravovaná in spiritualibus[p 1]), Fláje, Hora Svaté Kateřiny, Horní Jiřetín (spravovaná in spiritualibus[p 1]), Klíny, Malý Háj a Nová Ves v Horách.

Od 1. ledna 2013 litvínovské děkanství afilovalo farnosti Fláje, Klíny a Český Jiřetín; zatímco farnost Horní Jiřetín se osamostatnila a afilovala farnosti Brandov, Dolní Jiřetín, Hora Svaté Kateřiny, Malý Háj a Nová Ves v Horách.

Duchovní správcové vedoucí farnost

R.D. Karl Musch, farář v r. 1905

Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:[p 2]

• 1670 Christoph. Paul. Bergmann
• 1672 Georgius Tengel
• 1678 Christ. Graupner
• 1681 J. W. Laveni
• 1683 Joannes Franciscus Koelert
• 1719 Antonius Dreißig
• 1726 Georgius Milde
• 1762 Ferdinandus Kayl
• 1769 W. Strobel
• 1773 Joannes Adalb. baron Hegenmüller de Dubenweilern
• 1785 Wenc. Helbig, † 31. 1. 1820
• 1820 Jos. Schara, n. 9. 12. 1766 Holubicens., o. 19. 12. 1790, † 25. 9. 1832
• 1821 Ioann. Liebscher, n. 4. 8. 1779 Moldau, o. 8. 9. 1804, † 26. 2. 1837
• 1837 Jos. Neubner, n. 25. 7. 1779 Obergeorgenthal., o. 7. 9. 1802, † 27. 6. 1867
• 1856 Franc. Habel, n. 22. 4. 1812 Proschwic., o. 25. 7. 1843, † 14. 10.1884
• 1884 Carol. Rihl, n. 25. 10. 1849 B. Kamnitz, o. 19. 7. 1873, † 29. 12. 1902
• 1903 Carol. Musch, n. 3. 7. 1861 Pont., o. 11. 5. 1884, † 19. 7. 1943
• 1. 2. 1942 Jos. Will, n. 27. 2. 1901 Straubing, o. 26. 7. 1929
• 1. 10. 1945 František Tomiga
• 1. 9. 1950 František Rabas
• 1. 3. 1951 Oldřich Vinduška
• 1. 8. 2007 Grzegorz Czerny, admin., od 1. 10. 2015 děkan[3]

Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.

Do farnosti náleží území obcí:[2]

	Fotografie	Stavba	Místo	Bohoslužby	Zeměpisné souřadnice	Status	Číslo kulturní památky
Kostely
1.		Kostel sv. Michaela archanděla	Litvínov	bližší informace o bohoslužbách	50°35′57″ s. š., 13°36′50″ v. d.	farní kostel[2][4]	43129/5-359 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
2.		Kostel sv. Jana Křtitele	původně ve Flájích, přesunut do Českého Jiřetína	bližší informace o bohoslužbách	50°42′23″ s. š., 13°32′38″ v. d.	filiální kostel[2][5][6]	43327/5-317 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
3.		Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně	Lom	bližší informace o bohoslužbách	50°35′36″ s. š., 13°39′30″ v. d.	filiální kostel[7]	49079/5-5798 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Kaple
4.		Kaple sv. Antonína Paduánského	Louka u Litvínova	bližší informace o bohoslužbách	50°35′11″ s. š., 13°38′19″ v. d.	obecní kaple[2][8]	102588 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
5.		Kaple Nejsvětější Trojice	Horní Lom	bližší informace o bohoslužbách	50°36′40″ s. š., 13°38′54″ v. d.	kaple[9]	11814/5-5797 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Zaniklé sakrální stavby v období komunistické totality ve 20. století ve farnosti – děkanství Litvínov
6.		Kaple Navštívení Panny Marie	Lipětín	nelze sloužit	50°34′32″ s. š., 13°37′26″ v. d.	zbořená kaple[2][10]	—
Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde v databázi Drobné sakrální památky. Zaniklé sakrální stavby lze dohledat zde v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice

Ve farnosti se nacházejí také další drobné sakrální stavby a pamětihodnosti. Historicky se na území farnosti, včetně afilovaných farností, nacházelo větší množství kostelů, kaplí, kapliček a dalších sakrálních objektů. Velká část z nich byla zbořena nebo poškozena v 2. polovině 20. století v důsledku těžby hnědého uhlí, výstavby vodní nádrže Fláje a průmyslových podniků.