Nová Ves v Horách

Nová Ves v Horách (německy Gebirgsneudorf) je pohraniční horská obec v Krušných horách v okrese Most asi 15 km severozápadně vzdušnou čarou od města Most. Obec leží na hranici s Německem, kterou zde tvoří potok Svídnice, za kterým leží obec Deutschneudorf. Nová Ves v Horách se rozkládá podél silnice III. třídy 2541 z Horního Jiřetína. Další silnice III/25219 vede do nedaleké Hory Svaté Kateřiny. Z jihu na obec plynule navazuje její osada Mikulovice. K Nové Vsi patří ještě osady jihozápadně ležící Lesná a severovýchodně Mníšek. V obci žije 482[1] obyvatel.

Nová Ves v Horách
Nová Ves v Horách
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0425 567329
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíLitvínov
Okres (LAU 1)Most (CZ0425)
Kraj (NUTS 3)Ústecký (CZ042)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°35′41″ s. š., 13°28′57″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel482 (2022)[1]
Rozloha26,24 km²
Nadmořská výška685 m n. m.
PSČ435 45
Počet domů183 (2021)[2]
Počet částí obce4
Počet k. ú.4
Počet ZSJ4
Kontakt
Adresa obecního úřaduNová Ves v Horách 33
435 45 Nová Ves v Horách
[email protected]
StarostaDavid Kádner
Oficiální web: www.novavesvhorach.cz
Nová Ves v Horách
Další údaje
Kód obce567329
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

Jeden z původních názvů Rotndorff odkazuje na Červený hrádek, k jehož panství vesnice patřila. V historických pramenech se vyskytuje ve tvarech: Nowu Wes jinak Rotndorff (1585), „Nováves jinak Rottendorf“ (1621), Neudorf nebo Eisenberg (1787), Gebirgs-Neudorf (1846) a Nová Ves v horách nebo Rottendorf (1854).[3]

Historie

První osídlení má spojitost s dolováním rudy v Krušnohoří, jež probíhalo již ve 14. a 15. století. První písemná zmínka o obci se ale nachází až v listině vystavené na mosteckém hradě v roce 1564 pro Magdalenu a Annu z Veitmile. Tehdy ves patřila k hradnímu panství a jmenovala se Rottendorf (z německého roden = mýtit). Nová Ves je příkladem způsobu tehdejší kolonizace, kdy byla půda rozdělena na rovnoměrné pásy táhnoucí se údolím od úpatí k vrcholu. Domy byly postaveny podél cesty a polnosti k nim se rozkládaly za domy.

Když v roce 1585 prodal císař Rudolf II. mostecký hrad i se vším příslušenstvím Ladislavu z Lobkovic, ocitla se Nová Ves v jeho majetku. Když Ladislav upadl v nemilost, byl jeho majetek císařem zkonfiskován a Rudolf II. prodal roku 1595 mostecký hrad městu Most. Na konci 16. století se v Nové Vsi rozšířilo protestantství ze sousedního Saska. Po bitvě na Bílé hoře pobývali na zdejší faře jezuité a jimi prováděná rekatolizace vyhnala mnoho zdejších obyvatel evangelického vyznání za hranice. Exulanti z Čech v Lužici i v Sasku zakládali nebo obnovovali vesnice zničené třicetiletou válkou. Uprchlíci z české Nové Vsi se z větší části usadili v německé Nové Vsi – Deutschneudorfu.[4]

Roku 1690 se stala Nová Ves v Horách opět majetkem Lobkoviců, kteří ji zahrnuli do svého panství Nové Sedlo – Jezeří, jehož součástí zůstala až do roku 1848. Po správní reformě v roce 1850 se Nová Ves v Horách stala samostatnou obcí, ke které byly připojeny osady Lesná, Mikulovice a Mariánské Údolí. Posledně jmenovaná osada se v roce 1957 odpojila a stala se součástí Horního Jiřetína. Naopak byla v roce 1960 připojena osada Mníšek.

Za druhé světové války vznikl v obci zajatecký tábor, kde byli soustředěni francouzští zajatci pracující v lese. Po skončení války proběhl odsun Němců, v jehož důsledku došlo k výraznému poklesu počtu obyvatel.

Původním zdrojem obživy obyvatel bylo zemědělství a práce v lese, v 16. století se objevilo paličkování. Na přelomu 18. a 19. století se rozšířila výroba drobných dřevěných předmětů a hraček a zemědělství ustupovalo do pozadí. Tato výroba se udržela ještě po druhé světové válce, ale od padesátých let výroba pomalu zanikla. Část obyvatelstva docházela za prací do Saska a v 19. století do hnědouhelných dolů v Mostecké pánvi.

Budova obecního úřadu

Současnost

Nová Ves v Horách je rekreační horskou obcí. Je zde hotel Sebastian, mnoho domů slouží k individuální rekreaci. Obcí procházejí cyklotrasy, např. tzv. Krušnohorská magistrála a turistické cesty jako Naučná stezka Flájská hornatina. V obci bylo zřízeno Novoveské muzeum, které dokumentuje vývoj obce a hračkářskou výrobu. Exponáty zapůjčilo Oblastní muzeum v Mostě. V Nové Vsi sídlí Ústav sociální péče zřízený Krajským úřadem Ústeckého kraje.

Obecní symboly

Nová Ves v Horách získala právo užívat obecní znak a vlajku na základě rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny č. 83 ze dne 5. dubna 2001.[5] Autorem návrhu obecních symbolů je Martin Tomášek.

Znak

Ve stříbrno-červeně polceném štítě vpravo zelený vykořeněný smrk, vlevo od středu vynikají dvě rámě se zlatými vyhrnutými rukávy, držící dláta, paže a dláta přirozené barvy.

Vlajka

List tvoří červený žerďový klín, vymezený bílou žerďovou krokví s vrcholem ve středu listu, vycházející z první a páté pětiny žerďového okraje, a pět vodorovných, střídavě žlutých a zelených pruhů. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 1042 obyvatel (z toho 490 mužů), z nichž byl jeden Čechoslovák, 1018 Němců a 23 cizinců. Kromě deseti evangelíků patřili k římskokatolické církvi.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 1059 obyvatel: jedenáct Čechoslováků, 1022 Němců a 26 cizinců. V náboženství dominovala římskokatolická církev, ale žilo zde také jedenáct evangelíků, jeden člen církve československé, jeden člen jiných církví a osm lidí bez vyznání.[7] Podle sčítání obyvatel z roku 2001[8] v obci bylo:

  • 418 obyvatel (z toho 215 žen)
  • 144 domů, z toho 114 z obydlených
  • 160 bytů, z toho 128 obydlených
Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Nová Ves v Horách[9][10]
18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Obyvatelé 8839579991 0501 1751 0421 059383436403401316332353
Domy 141163167179195197211205165999188101109
Data z roku 1961 zahrnují i domy místní části Mikulovice.
Kostel svatého archanděla Michaela

Pamětihodnosti

Odkazy

Reference
  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. S. 516.
  4. ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Exulantská útočiště v Lužici a Sasku. 1. vyd. Praha: Kalich, 2004. 549 s. ISBN 80-7017-008-5.
  5. Obecní znak a vlajka
  6. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 208.
  7. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 223.
  8. Stránky ČSÚ
  9. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 408, 409.
  10. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 311.

Literatura
  • Philipp, Erich, Erinnerungsbuch der Gemeinden Gebirgsneudorf, Katharinaberg, Brandau, Einsiedl, Kleinhan, Rudelsdorf, Deutschneudorf, Deutscheinsiedel, Deisenhofen 1995, s. 19–26 a 422–442
  • Philipp, Erich, Grenz-Heimat. Beiderseits der Schweinitz, Deisenhofen 2000, ISBN 3-00-006396-X, s. 179–274
  • Za poznáním Krušnohoří, vydal Obecní úřad Nová Ves v Horách 2000
  • Vydrová, Sonja, Vývoj a historie řemeslné hračkářské výroby v příhraniční oblasti Krušných hor, Nová Ves v Horách 2000

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.