Petr Hlaváček (historik)

Pochází z někdejší pražské měšťanské rodiny Hlaváčků.[1] Vyrůstal v Kadani a roku 1992 maturoval na Gymnáziu Kadaň.[2] V letech 1992–1997 studoval historii a filosofii na Univerzitě Karlově v Praze a na Universität Bern ve Švýcarsku, je žákem prof. Františka Šmahela.[3]

Poté byl až do roku 2000 interním doktorandem Ústavu českých dějin FF UK, v letech 2000–2001 působil v Historickém ústavu AV ČR, v období 2001–2007 byl vědeckým pracovníkem Centra pro dějiny a kulturu střední a východní Evropy (GWZO) v německém Lipsku. Zároveň v letech 2006–2007 vykonával úřad proděkana pro vědu, výzkum a zahraniční záležitosti na Husitské teologické fakultě UK a funkci vedoucího Katedry historie a křesťanské kultury. V období 2006–2012 přednášel dějiny středověku na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Roku 2008 založil a jako koordinátor vede Collegium Europaeum – Výzkumnou skupinu pro dějiny evropského myšlení FF UK & FLÚ AV ČR v Praze.[4] V roce 2015 se habilitoval na Univerzitě Karlově v oboru české dějiny a byl jmenován docentem,[5] zároveň byl zvolen mezi fellows Centra medievistických studií AV ČR a UK.[6] Od roku 2016 přednáší též na Západočeské univerzitě v Plzni dějiny českého středověku.[7] Dále je rovněž předsedou Lutherovy společnosti.[8]

Mimo jiné byl členem tzv. Husovské komise při České biskupské konferenci (1997–2000), lektorem Institutu františkánských studií v Praze (2001–2005) a koordinátorem Komise Biskupství litoměřického a města Kadaně pro rekonstrukci františkánského kláštera v Kadani (2003–2006).[9]

V roce 2014 získal společně s historiky Janem Rychlíkem, Matějem Spurným, Ivem Cermanem a Janem Urbanem v rámci Novinářské ceny 2013 čestné uznání za seriál článků k 75. výročí Mnichova.[10] Od roku 2020 je editorem Nové Orientace, která je přílohou deníku FORUM 24 pro kritické myšlení.[11]

S manželkou Karlou, syny Jonášem a Mikulášem a dcerkou Karličkou žije v Kadani na Špitálském předměstí a v Praze na Vinohradech.

Petr Hlaváček, předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš a rakouský filosof Konrad Paul Liessmann (2010)

Petr Hlaváček a filosof Václav Bělohradský (2011)

Petr Hlaváček a americký germanista Peter Demetz (2012)

V letech 1989–1995 publikoval též v regionálních periodikách Kadaň Dnes, Kadaňské noviny, Nástup, CV Týden a Památky, příroda, život pod jménem "Petr Hlaváček-Kadaňský".[12][13][9] Odborná bibliografie viz →Externí odkazy.

• Petr Hlaváček (ed.), Nesamozřejmý národ? Reflexe českého třicetiletí 1989–2019, Praha 2019.
• Petr Hlaváček – Petr Meduna (ed.), Fenomén soutoku. Příběh říční krajiny na soutoku Vltavy a Berounky, Praha 2019.
• Petr Hlaváček, Otevřená univerzita. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy a její cizinci 1918–1938–1948, Praha 2019.
• Petr Hlaváček, Johannes Mathesius. Opomíjený příběh z dějin wittenberské reformace, Praha 2019.
• Petr Hlaváček, Profesorská republika. Osobnosti FF UK v meziválečném Československu, Praha 2018.
• Petr Hlaváček – Mychajlo Fesenko, Rusové v Praze. Ruští intelektuálové v meziválečném Československu, Praha 2017.
• Petr Hlaváček – Pavel Kotau, Bělorusko mimo Bělorusko. Běloruští intelektuálové v meziválečném Československu, Praha 2016.
• Petr Hlaváček – Michal Stehlík (ed.), Rozdělený svět? Evropa a Češi mezi svobodou a totalitou, Praha 2016.
• Petr Hlaváček – Mychajlo Fesenko, (Ne)šťastná Ukrajina. Osobnosti Ukrajinské svobodné univerzity v Praze 1921–1945, Praha 2015.
• Johann P. Arnason – Petr Hlaváček – Stefan Troebst et al., Mitteleuropa? Zwischen Realität, Chimäre und Konzept (Europaeana Pragensia 7), Praha 2015.
• Petr Hlaváček, Čtrnáct svatých Pomocníků. K pozdně středověké spiritualitě elit a její christocentrické dimenzi, Praha 2014.
• Petr Hlaváček (ed.), České vize Evropy? Manuál k naší evropské debatě, Praha 2014.
• Petr Hlaváček – Dušan Radovanovič, Verdrängte Elite. Aus dem Gedächtnis verbannte Gelehrte der Deutschen Universität in Prag, Konstanz 2013.
• Petr Hlaváček (ed.), Intelektuál ve veřejném prostoru. Vzdělanost, společnost, politika, Praha 2012.
• Petr Hlaváček, Die böhmischen Franziskaner im ausgehenden Mittelalter. Studien zur Kirchen- und Kulturgeschichte Ostmitteleuropas, Stuttgart 2011.
• Petr Hlaváček, Čeští františkáni na přelomu středověku a novověku, Praha 2005.