Kostel Nejsvětější Trojice (Klášterec nad Ohří)

Místo pro stavbu nového farního kostela vybral Jan Zikmund Thun, který se realizace stavby již nedožil. Tu po jeho smrti uskutečnil až jeho syn, Michael Osvald Thun-Hohenstein, v letech 1665–1670. Plány na stavbu kostela pochází z dílny italského architekta Carla Luraga a stavbu realizoval vlašský stavitel a štukatér Rossi de Luca. Kostel by vysvěcen 21.9.1670, vysvětil ho bratr Michala Osvalda, biskup Václav Thun, a ten také daroval kostelu hlavní oltář zasvěcený Nejsvětější Trojici. V této době byl také vyklizen starý farní kostel a přestal být využíván.

Kostel Nejsvětější Trojice v Klášterci nad Ohří

Erb Thunů na průčelí kostela

Zděná zvonice byla k severní straně kostela přistavěna pravděpodobně v roce 1850. Vnitřní stěny kostela rozčlenilo osm bočních pravoúhlých kaplí, nad nimiž vznikly tribuny. Pravděpodobně z Rakouska či Bavorska sem byla dopravena hodnotná kazatelna a některé boční sloupové oltáře. Farní kostel Nejsvětější Trojice úspěšně přestál několik požárů, v roce 1884 byla provedena rozsáhlá a důkladná renovace, došlo k nové výmalbě, nově byly upraveny oltáře a byla zasazena nová barevná okna, která kostelu věnovali místní ochotníci. Další oprava se uskutečnila až roku 1936 a ta poslední v roce. 2003, kdy v kostele byla opravena vnitřní fasáda, štuky a byl litoměřickým biskupem Josefem Kouklem znovupožehnán po opravě. V roce 1993 byla v tomto kostele obnovena a veřejnosti zpřístupněna thunská hrobka původně ze 17. století, s novějším porcelánovým rodokmenem zdejších Thun-Hohensteinů. Kostel a hrobku je možné si prohlédnout v rámci jednoho z prohlídkových okruhů kláštereckého zámku.[2]

Kostel slouží svému účelu, konají se v něm pravidelné bohoslužby. Zároveň je využíván i jako místo pro konání koncertů a dalších kulturních akcí. V období adventu je to výstava betlémů, které tvoří děti z kláštereckých mateřských škol, či zde gymnazisté pod vedením svých pedagogů hrají divadelní představení v rámci akce Kometa, kterou se v Klášterci nad Ohří slaví svátek Tří králů.[2]

Mariánský sloup se sochami světců u kostela Nejsvětější Trojice

Kostel je jednolodní, s polygonálním (mnohoúhelníkovým) presbytářem (neboli kněžištěm), severní sakristií a oratoří (tj. modlitebnou), vyhrazenou pro šlechtu. Na hlavním průčelí kostela je štít se znakem hraběte Michaela Thuna a jeho manželky, rozené hraběnky v Lodronu. Klenby v kostele jsou valené, v hlavním prostoru s lunetami a jsou bohatě zdobeny ornamenty. Zařízení pochází většinou z doby výstavby, včetně oltáře se sochami svatého Michaela a svatého Václava a s obrazy Nanebevzetí Panny Marie a Nejsvětější Trojice.

V průběhu druhé světové války přišel kostel o svůj zvon. Ten byl nahrazen zvonem z evangelické farnosti v Milspe-Rüggeberg nedaleko Wuppertalu, který sem byl dopraven díky iniciativě současného kláštereckého faráře Artura Ściany dne 16. února 2015. Nový zvon, který se rozezněl poprvé 5. dubna 2015, se jmenuje Michael.[2]

• 
  Interiér kostela
• 
  Část sochařské výzdoby
• 
  Oltář