Suchý Důl (Klášterec nad Ohří)

Suchý Důl (německy Dörnthal) je osada, část města Klášterec nad Ohří v okrese Chomutov. Nachází se asi 3,5 km na východ od Klášterce nad Ohří. V roce 2009 zde bylo evidováno 5 adres.[2] V roce 2014 zde trvale žilo devět obyvatel.[3]

Suchý Důl
Lokalita
Charakterosada
ObecKlášterec nad Ohří
OkresChomutov
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°22′24″ s. š., 13°13′9″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 (2011)[1]
Katastrální územíSuchý Důl u Klášterce nad Ohří (2,54 km²)
Nadmořská výška360 m n. m.
PSČ431 51
Počet domů4 (2011)[1]
Suchý Důl
Další údaje
Kód části obce65676
Kód k. ú.665673
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Suchý Důl leží v katastrálním území Suchý Důl u Klášterce nad Ohří o rozloze 2,54 km².[4]

Název

V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech Durrental (1281), Suchy duol (1443, 1460), in Suchem dole (1488), Suchey duol (1593), Dürrenthal nebo Dörnthal (1787) a Dörnthal (1846).[5]

Historie

Kaple Navštívení Panny Marie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1281, kdy patřila pánům ze Šumburka.[6] Bývala součástí panství hradu Egerberk a spolu s ním ji roku 1460 od Půty z Illburka koupil Buš z Fictumu.[7] Jeho potomci panství drželi až do roku 1557, kdy je od nich koupil Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic.[8] Za něj byl roku 1572 sepsán urbář, podle kterého v Suchém Dole bydlelo sedm osadníků, kteří ročně na dávkách odváděli sedm kop grošů, jeden strych ovsa jednu a půl kopy vajec a dvanáct slepic. Kromě toho museli pracovat dva dny na panské chmelnici a vinohradu.[6]

Po třicetileté válce byla roku 1654 sepsána berní rula. Vzhledem k neúrodným polím byl pro obyvatele vesnice hlavním zdrojem obživy chov dobytka a práce v lese. Ve vsi v té době žilo šest chalupníků, jeden zahradník a jeden člověk bez majetku. Společně jim patřilo jedenáct potahů, devět krav a šest jalovic.[6]

V roce 1863 měla vesnice čtrnáct domů a 56 obyvatel, kteří opět chovali především dobytek. Děti chodily do školy v Rašovicích. Po zrušení poddanství se Suchý Důl stal roku 1850 samostatnou obcí,[6] ale od roku 1869 je uváděn jako osada Rašovic.[9] Spolu s nimi byl v roce 1961 připojen ke Klášterci nad Ohří.[6]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 66 obyvatel (z toho 32 mužů) německé národnosti, kteří byli kromě dvou evangelíků římskými katolíky.[10] Podle sčítání lidu z roku 1930 počet obyvatel poklesl na 55 lidí německé národnosti a římskokatolického vyznání.[11]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[12][13]
18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Obyvatelé 7178666458665533171113791
Domy 1414141413121212.34444
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů Rašovic.

Pamětihodnosti

Odkazy

Reference

  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
  3. Části obce [online]. Město Klášterec nad Ohří [cit. 2015-11-16]. Dostupné online.
  4. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-23.
  5. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1947. 728 s. S. 440–441.
  6. VACHATA, Zdeněk. Klášterec nad Ohří. Přehled dějin města a okolí. Klášterec nad Ohří: Městský úřad v Klášterci nad Ohří, 1997. 262 s. Kapitola Suchý Důl, s. 227–228.
  7. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: František Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Egerberk hrad, s. 74. Dále jen Sedláček (1923).
  8. Sedláček (1923), s. 75.
  9. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2018-09-23]. S. 550. Dostupné online.
  10. Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy. 2. vyd. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 248.
  11. Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 133.
  12. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 378, 379.
  13. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 291.

Literatura

  • Obce chomutovského okresu. Příprava vydání Zdena Binterová. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Suchý Důl, s. 118–119.
  • VACHATA, Zdeněk. Klášterec nad Ohří. Přehled dějin města a okolí. Klášterec nad Ohří: Městský úřad v Klášterci nad Ohří, 1997. 262 s. ISBN 80-254-0649-0. Kapitola Suchý Důl, s. 227–228.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.