Římskokatolická farnost Hora Svatého Šebestiána

Římskokatolická farnost Hora Svatého Šebestiána (lat. Sebastiansberga[1]) je zaniklá církevní správní jednotka sdružující římské katolíky v Hoře Svatého Šebestiána a okolí. Organizačně spadala do krušnohorského vikariátu, který je jedním z deseti vikariátů litoměřické diecéze.

Římskokatolická farnost
Hora Svatého Šebestiána
Sloup s plastikou
Ježíše Krista – Dobrého pastýře
na náměstí v Hoře Svatého Šebestiána
Základní údaje
Vikariátkrušnohorský
Diecézelitoměřická
Provinciečeská
Lokalizace farnosti
Římskokatolická farnost
Hora Svatého Šebestiána
Území farnosti
Hora Svatého Šebestiána • Jilmová • Menhartice • Nová Ves • Pohraniční
Kontakt
Adresa sídla(platná do 31. prosince 2012)
Římskokatolická farnost
Hora Svatého Šebestiána
431 82 Hora Svatého Šebestiána čp. 1

Adresa nástupnické farnosti:
Římskokatolická
farnost-děkanství Chomutov
náměstí 1. Máje 2, Chomutov
430 01 Chomutov I
tel.: +420 474 651 396
Souřadnice50°30′38,88″ s. š., 13°15′5,4″ v. d.
Webové stránkywww.farnostchomutov.cz
E-mail[email protected]
IČO61345199
Rejstřík evidovaných právnických osob
Databáze Ministerstva kultury České republiky
Údaje v infoboxu aktuální k 01/2016
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie farnosti

Farnost pochází z roku 1674. Matriky jsou vedeny od roku 1697.[2] Farnost existovala do 31. prosince 2012 jako součást chomutovského farního obvodu. Od 1. ledna 2013 zanikla sloučením do farnosti-děkanství Chomutov.

Duchovní správcové vedoucí farnost

Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:[p 1]

  • 1635 Sebastanus Weiß S.J.
  • 1636 Leonardus Goebner
  • 1672 Tobias Plackowitz
  • 1683 Christ. Ign. Luke
  • 1701 Adamus Ferd. Danzer
  • 1711 Melchior Handrietz
  • 1716 Josephus Max. Uhl
  • 1721 Joannes Thad. Mengemann
  • 1742 Anton. Richter
  • 1745 Joann. Georg. Hoelizter
  • 1756 Wenceslaus Pohl
  • 1757 Josephus Chmel
  • 1758 Ber. Hayd
  • 1758 Georgius Pohl
  • 1766 Josef Wagner, † 15. 6. 1803
  • 1803 Georg. Wahner, † 8. 6. 1833
  • 1809 Josef Handbach, n. 11. 10. 1747 Cubitens, o. 28. 5. 1770
  • 1813 Franc. Koehler, n. 7. 3. 1777 Komotau, o. 7. 12. 1799, † 15. 8. 1842
  • 1824 Josef Blasche, n. 13. 3. 1783 Bilin, o. 15. 8. 1807, † 5. 6. 1861
  • 1831 Florian Schlosser, n. 3. 3. 1791 Reichdorfens., o. 11. 8. 1816, † 10. 6. 1875
  • 1836 Franc. Schott, n. 21. 2. 1785 Rodenaviens. o. 17. 8. 1809
  • 1848 Anton. Schubert, n. 4. 8. 1801 Schaboglück, o. 24. 8. 1824, † 20. 7. 1882
  • 1854 chybí katalog
  • 1855 Anton. Stoy, n. 22. 10. 1810 Padloschin., o. 4. 8. 1834, † 8. 1. 1886
  • 1871 Ignat. Iser, n. 12. 3. 1814 Reischdorf, o. 1. 8. 1839, † 9. 1. 1882
  • 1883 Josef Pech, n. 20.12. 1845 Eidlitz, o. 23. 7. 1870, † 29. 4. 1899
  • 1899 Adolph Bauer, n. 17. 6. 1866 Rokycan., o. 17. 7. 1892, † 12. 8. 1909
  • 1907 par. vacat, admin. interc. Vict. Pinkava
  • 1908 Steph. Protze, n. 16. 4. 1864 Hainspach, o. 25. 3. 1888, † 1. 9. 1943
  • 1912 par. vacat, admin. interc. Joann. Herkner
  • 1913 Math. Butzküven n. 8. 2. 1870 Berrendorf, o. 14. 7. 1901, † 8. 6. 1950
  • 1941 par. vacat, admin. Franc. Scheider
  • 1. 3. 1941 Franc. Scheider, n. 21. 5. 1901 Berlin, o. 4. 8. 1929, exil 23. 7. 1947 Rakousko, † 1965;[3] Kněz německé národnosti. Zatčen 23. května 1941 pro podrývání státní autority a vnášení nepokoje mezi lid používáním nacistům nepřátelským výroků ve škole a na kazatelně.[4] Po věznění v Mostě a Chomutově byl 16. srpna 1941 poslán do koncentračního tábora v Dachau. Zde ztratil nohu následkem lékařských pokusů, které na něm byly prováděny.[3] Na svobodu byl propuštěn z Dachau 28. března 1945.[4]
  • 23. 7. 1947 Joann. Bielik
  • 1. 11. 1948 Hermann Staepel
  • 18. 3. 1949 Josef Vavrečka
  • 1. 10. 1951 Adolph. Woletz
  • 6. 11. 1954 Josef Zimmerhackel
  • 19. 12 1956 František Kolář
  • 15. 6. 1958 Antonín Blaha
  • 1. 5. 1969 František Kolář, administrátor excurrendo
  • 1. 9. 1980 Jan Janáč
  • 1. 7. 1986 Jan Kozár
  • 1. 2. 2004 – 31. 12. 2012 Alois Heger, administrátor excurrendo[5]

Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.

Území farnosti

Do farnosti náleželo území obcí:[2]

Římskokatolické sakrální stavby a místa kultu na území farnosti
FotografieStavbaMístoBohoslužbyZeměpisné souřadniceStatus
Zaniklé sakrální stavby
1. Kostel svatého Šebestiána Hora Svatého Šebestiána nelze sloužit 50°30′39″ s. š., 13°15′5″ v. d. zbořený farní kostel[2][6]
2. Kostel Nanebevzetí Panny Marie Nová Ves nelze sloužit 50°29′57″ s. š., 13°15′49″ v. d. zbořený filiální kostel[2][7]
3. Kaple sv. Floriána Menhartice nelze sloužit 50°30′27″ s. š., 13°17′31″ v. d. zbořená kaple[2][8]
Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde Archivováno 27. 6. 2021 na Wayback Machine v databázi Drobné sakrální památky.

Zaniklé sakrální stavby lze dohledat zde v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice

Ve farnosti se mohou nacházet i další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka.

Odkazy

Poznámky
  1. Některá jména jsou v latinském nebo německém zkráceném tvaru, tak jak je zaznamenávaly diecézní katalogy do poloviny 20. století.
  2. Německý název lokality ve farnosti do roku 1945

Reference
  1. MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Latinsko-český rejstřík farností, s. 414.
  2. MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 63.
  3. GRULICH, Rudolf. Sudetendeutsche Katholiken als Opfer des Nationalsozialismus. Brannenburg: Sudetendeutsches Priesterwerk, 1999. 116 s. S. 99–100. (němčina)
  4. LARISCH, Jan; KRATOCHVÍL, Jakub. Naši pastýři 1938 – 1945. [s.l.]: Miroslav Kalousek, 2017. 224 s. S. 35.
  5. Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2019.
  6. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice – kostel sv. Šebestiána, Kat. území: Hora Svatého Šebestiána [online]. [cit. 2014-01-18]. Dostupné online.
  7. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice – kostel Nanebevzetí Panny Marie, Kat. území: Nová Ves u Křimova [online]. [cit. 2014-01-18]. Dostupné online.
  8. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice – kaple sv. Floriána, Kat. území: Menhartice u Křimova [online]. [cit. 2014-01-18]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.