Dálnice v Česku

Celková délka dálnic v Česku je 1371 km (k 31. prosinci 2021).[1] Nejvyšší dovolená rychlost na dálnicích v Česku je mimo obec 130 km/h, v obci pak 80 km/h. Na některých úsecích dálnic je uvažováno o zavedení nejvyšší dovolené rychlosti 150 km/h. České dálnice spravuje státní organizace Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD ČR).

Dopravní značka „Dálnice“ (IZ 1a)

Historie dálnic v Česku
Nejsložitější česká křižovatka Lahovice u Prahy na dálnici D0
Mapa českých dálnic, stav k 1.1.2022
Kompletní mapa všech plánovaných i hotových úseků dálnic, stav k 26. 1. 2016

Úvahy o československé dálnici se objevovaly v letech 1934-1935. Konkrétní myšlenky postavit silnici napříč Československem se objevily v projektu „Národní silnice Plzeň–Košice“. Brněnský region předložil druhý návrh [zdroj?] silniční magistrály „Cheb–Chust“, která se skládala v úseku Cheb–Košice ze severního a jižního tahu; dál na tehdejší Podkarpatskou Rus pokračoval jediný tah. Oba návrhy však nezískaly přízeň úřadů.

Koncept pro vybudování autostrád v Československu vypracoval brněnský architekt Bohuslav Fuchs. Navrhoval dvě větve: 1000 km (Cheb – Hradec Králové – Olomouc – Košice – Chust) a 800 km (Cheb – Plzeň – Brno – Košice). Fuchsův koncept (existující podle všeho roku 1934) začal intenzivně propagovat Hugo Vavrečka, ředitel Baťových závodů. Učinil tak svou přednáškou v pražském Karolinu počátkem ledna 1935. Jeho přednáška byla široce publikována v tisku a vzbudila pozornost.

Vavrečkovy úvahy se dále rozvíjely na půdě Baťových závodů. V roce 1937 vydal Jan Antonín Baťa knihu Budujme stát pro 40 000 000 lidí, kde je mj. námět k výstavbě dálkové komunikace Cheb – Velký Bočkov, jež ovšem vedla po délce ČSR nejpřímější cestou a vyhnula se Praze i Bratislavě. Nechal dokonce vypracovat její podrobnou studii. Úsek Lužná–Makov vedoucí kolem Zlína byl oficiálně schválen ministerstvem dopravy.

Zpočátku se pro označení rychlostních komunikací používal z italštiny přejatý termín autostráda (autostrada) nebo autodráha odvozený z německého Autobahn. V oficiálních plánech se používalo označení dálková komunikace.[2] V prosinci 1938 se začal používat termín dálnice. Za původce slova bývá označován zaměstnanec tehdejšího Velitelství stavby dálkových silnic (později přejmenovaného na Generální ředitelství stavby dálnic) Ing. Karel Chmel.[2] Jeho nadřízený, velitel Stavby dálkových silnic brigádní generál Václav Nosek (1887 - 1953), v dopise ministerstvu národní obrany termín oficiálně navrhl a zdůvodnil.[3]

Začátek stavby dálnic

Na podzim 1938 po Mnichovské dohodě byly ztrátou území okleštěny i důležité dopravní tepny, výstavba nových se tak stala důležitou. Do konce roku byl vypracován podrobný projekt dálnice Praha–Brno–Slovensko. Ministr veřejných prací Dominik Čipera (ředitel firmy Baťa) dosáhl při zasedání vlády 14. ledna 1939 schválení výstavby západo-východní resp. česko-moravské dálnice: I. úsek Chodov-Jihlava, II. úsek Zástřizly-slovenská hranice a ihned se začalo s budováním. Dne 24. ledna začaly stavební práce v chřibských lesích u Zástřizel a 2. května byl slavnostně proveden první výkop u Újezda nedaleko Průhonic.

V této době se také začala připravovat německá exteritoriální dálnice Vídeň – Vratislav vedoucí okolo Brna; její výstavba začala již v dubnu 1940.

1. prosince 1938 zahájili Němci stavbu tzv. sudetské autostrády (tehdy na území Německé říše) v trase Streitau (v Bavorsku) – Cheb – Karlovy Vary – Lovosice – Česká Lípa – Liberec – Görlitz (v Prusku, nyní Sasku).

Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava 16. března 1939 bylo vydáno nařízení, že dálnice Praha–Brno–Slovensko má být začleněna do německé sítě. Znamenalo to především použití přísnějších parametrů. V průběhu války se v Čechách a na Moravě stavělo na několika místech na trasách Praha–Brno a připravovaly se dálnice směrem na Plzeň a Lovosice. V Posázaví se vystavělo několik mostů a úseků vozovky. Později během války byly práce zastaveny pro nedostatek oceli, která byla důležitější pro válečné účely.

V osvobozeném Československu se tak nacházely části tří nedokončených dálnic v úhrnné délce 188 km. Kromě dálnice Praha–Brno s celkovou délkou rozestavěných úseků 77 km to byla nyní nepotřebná „Hitlerova dálnice“ z nově polské Vratislavi do Vídně, souvisle rozestavěná mezi obcemi Městečko Trnávka u Moravské Třebové a Ledce u Rajhradu v délce 83 km, a „sudetská dálnice“, jejíž rozpracované úseky u Chebu a Liberce měly dohromady délku cca 28 km. Byla zahájena dostavba těchto rozestavěných úseků, ale do roku 1950 byly práce postupně utlumeny a zastaveny.

Obnovení výstavby dálnic

Koncem padesátých let začala intenzita silničního provozu narůstat a brzy převýšila úroveň z doby před válkou. V roce 1963 byla vymezena vybraná silniční síť určená k přednostní modernizaci a zároveň byl stanoven tvar a rozsah dálniční sítě. V roce 1967 byla zahájena výstavba dálnice D1 Praha–Brno. Její trasa až na malé výjimky kopírovala plány a rozestavěné části z 40. let. První jedenadvacetikilometrový úsek z Prahy do Mirošovic (kde odbočuje silnice do jižních Čech) byl uveden do provozu 12. července 1971; celá dálnice do Brna byla dokončena humpoleckým úsekem v listopadu 1980.

Přeřazení rychlostních silnic do kategorie dálnice
Související informace naleznete také v článku Nové pojetí dálniční sítě.

K 31. prosinci 2015 bylo v Česku v provozu 775 km dálnic a 463 km silnic pro motorová vozidla (tzv. rychlostních silnic). V lednu 2013 Ministerstvo dopravy navrhlo administrativní přeřazení některých rychlostních silnic či jejich úseků do kategorie dálnic – Nové pojetí dálniční sítě (NPDS). Tento návrh byl později rozšířen tak, aby do kategorie dálnic byla přeřazena naprostá většina rychlostních silnic. Návrh byl schválen v roce 2015 a přeřazení bylo provedeno k 1. lednu 2016.[4] Síť dálnic se tak rozšířila o 438 km. Zbylé rychlostní silnice a některé další 4proudé silnice se středním dělicím pásem vytvořily kategorii silnic pro motorová vozidla s nejvyšší dovolenou rychlostí 110 km/hod.

Označení do 2015Označení od 2016Úseky bývalých rychlostních silnic přeřazené do kategorie dálnic
rychlostní silnice R1 dálnice D0 všechny (v provozu 41 km)
rychlostní silnice R3 dálnice D3 všechny (v provozu žádný)
rychlostní silnice R4 dálnice D4 všechny (v provozu 41 km)
rychlostní silnice R6 dálnice D6 všechny (v provozu 76 km)
rychlostní silnice R7 dálnice D7 většina, s výjimkou úseku Spořice – Chomutov (v provozu 35 km bez úseku Spořice – Chomutov)
rychlostní silnice R10 dálnice D10 všechny (v provozu 71 km)
rychlostní silnice R11 dálnice D11 všechny (v provozu žádný)
rychlostní silnice R35 dálnice D35 úsek Hradec Králové – Svitavy – Mohelnice – Olomouc – Lipník nad Bečvou (v provozu 63 km v tomto úseku)
rychlostní silnice R43 dálnice D43 všechny (v provozu žádný)
rychlostní silnice R46 dálnice D46 všechny (v provozu 38 km)
rychlostní silnice R48 dálnice D48 všechny (v provozu 31 km)
rychlostní silnice R49 dálnice D49 všechny (v provozu žádný)
rychlostní silnice R52 dálnice D52 všechny (v provozu 17 km)
rychlostní silnice R55 dálnice D55 všechny (v provozu 16 km)
rychlostní silnice R56 dálnice D56 všechny (v provozu 12 km)

Dálnice D43 byla roku 2021 ze sítě dálnic vyřazena a nově je projektována jako čtyřpruhová silnice I/73.

Systém číslování a značení
Označení dálnice D1 na silniční směrové tabuli
Označení dálnice D5 na dálniční návěsti před křižovatkou (vzor)

České dálnice se zpravidla číslují podle silnice I. třídy, kterou nahrazují; z toho důvodu nejde o souvislou číselnou řadu.

Původní silnice je zpravidla degradována na silnici II. třídy řady 6xx (kde xx odpovídá číslu dálnice). Tomu se vymyká dálnice D2, která sice vede podél části původní silnice č. 2, ale ta byla převedena na čísla I/52 (část) a II/425.

Z pravidla číslování existuje několik výjimek:

Jednotlivé dálnice se v dokumentech značí písmenem D (a číslem). Na dopravním značení v terénu se používá pouze číslo (bílé na červené tabulce) bez D (dopravní značka IS16a). Jako samostatná tabulka se prakticky nevyskytuje, zpravidla je součástí směrových tabulí, návěstí apod.

Značení nájezdů
Návěst před výjezdem z dálnice
Návěst před křižovatkou dálnic

Nájezdy (či výjezdy, sjezdy, exity) na českých dálnicích jsou číslovány podle staničení (kilometru) dané dálnice. Číslo nájezdu tak zároveň poskytuje informaci o jeho vzdálenosti od začátku dálnice a rozdíl čísel dvou nájezdů téže dálnice vyjadřuje jejich vzájemnou vzdálenost. Tento způsob také umožňuje snadno očíslovat případný nově vybudovaný nájezd.

Běžné nájezdy bývají na dálnici návěstěny 1 km předem, pak následuje návěst křižovatky včetně významných cílů 500 m předem. Nejvýznamnější nájezdy (křížení s jinou dálnicí apod.) bývají návěstěny 2 km předem.

Za nájezdem se osazuje značka IS 8b „Dálková návěst se vzdálenostmi“, kde bývá uváděn hlavní cíl nejbližšího nájezdu a hlavní cíl celého dálničního úseku, se vzdáleností v km. Do roku 2015 se uváděl přímo název a vzdálenost následujícího nájezdu, od roku 2016 se uvádí nejvýznamnější cíl u tohoto nájezdu a jeho vzdálenost (včetně cesty od nájezdu do cíle).

Seznam dálnic

Od roku 2021 se česká dálniční síť skládá z celkem 18 dálnic, z toho je (k 1. 1. 2022) alespoň v částečném provozu 17 dálnic, ale jen 5 z nich (D2, D5, D8, D10 a D46) je dokončených. Téměř dokončená je D1 společně s D56 a D4 má v současnosti všechny nezprovozněné úseky ve výstavbě. I u dokončených dálnic (s výjimkou D2) však probíhají nebo jsou plánovány stavební úpravy vedoucí ke zkapacitnění a zvýšení bezpečnosti provozu (rozšíření, přestavba nájezdů).

Aktuální stav jednotlivých dálnic ukazuje následující tabulka.

Číslo dálnice Název dálniceTrasa dálniceV provozu
(km)[5]		 V provozu
(%)		 Ve výstavbě Zbývá dokončit (km) Celková délka
(km)		OpenStreetMap
D0 Pražský okruh 41 49 42 83
D1 Praha – Jihlava – Brno – Vyškov – Hulín – Přerov – Lipník nad Bečvou – Bělotín – Ostrava – Bohumín – Polsko Polsko (dálnice A1) 367 98 10 376
D2 Brno – Břeclav – Slovensko Slovensko (dálnice D2) 61 100 61
D3 Praha – Tábor – České Budějovice – Dolní Dvořiště – Rakousko Rakousko (rychlostní silnice S10) 69 41 D3 Úsilné - Hodějovice (7,2 km)

D3 Hodějovice - Třebonín (12,6 km)

D3 Třebonín - Kaplice nádraží (8,6km)

Celkem 28,4 km

102 168
D4 Praha – Příbram – Háje; Mirovice – Třebkov 54 63 D4 Příbram - Mirotice (32 km) 32 86
D5 Praha – Beroun – Rokycany – Plzeň – Rozvadov – Německo Německo (dálnice A6) 151 100 151
D6 Praha – Karlovy Vary – Sokolov – Cheb – Pomezí nad Ohří – Německo Německo (dálnice A70) 98 58

D6 Krupá, přeložka (6,5 km)

71 169
D7 Praha – Slaný – Louny – Chomutov 47 57 D7 Louny, zkap. obchvatu (6,1 km)

D7 Chlumčany, zkapacitnění (4,4 km)

Celkem 10,5 km

35 82
D8 Praha – Lovosice – Ústí nad Labem – Krásný Les – Německo Německo (dálnice A17) 96 100 96
D10 Praha – Mladá Boleslav – Turnov 71 100 71
D11 Praha – Poděbrady – Hradec Králové – Jaroměř – Trutnov – Královec – Polsko Polsko (rychlostní silnice S3) 114 74 41 155
D35 Úlibice – Hradec Králové – Svitavy – Mohelnice – Olomouc – Lipník nad Bečvou 76 36 D35 Časy - Ostrov (14,7 km) 134 210
D46 Vyškov – Prostějov – Olomouc 38 100 38
D48 Bělotín – Nový Jičín – Frýdek-Místek – Český Těšín – Polsko Polsko (rychlostní silnice S52) 37 47 D48 Frýdek-Místek, obchvat - I. etapa (4,3 km)

D48 Frýdek-Místek, obchvat - II. etapa (4,3 km)

- stavba přerušena v 2/2022 v důsledku zrušení stavebního povolení

D48 Bělotín - Rybí, I. etapa (13,2 km)

Celkem 21,8 km

42 79
D49 Hulín – Fryšták – Vizovice – Střelná – Slovensko Slovensko (rychlostní silnice R6) 0 0 D49 Hulín - Fryšták (17,3 km)

- stavba přerušena v 7/2010

- znovuzahájení výstavby v 12/2021

60 60
D52 Brno – Pohořelice – Mikulov – Rakousko Rakousko (dálnice A5) 17 37 28 45
D55 Olomouc – Přerov – Hulín – Otrokovice – Hodonín – Břeclav 20 20 D55 Babice - Staré Město (8,3 km)

D55 Staré Město - Moravský Písek (8,8 km)

Celkem 17,1 km

80 100
D56 Ostrava – Frýdek-Místek 12 86 D56 Frýdek-Místek, připoj. na D48 (2,2 km)

Celkem 2,2 km

2 14
Celkem 1369 65 131 km 751 2122

Zpoplatnění
Dálniční známka na rok 2006

Tak jako ve většině zemí je i v Česku použití dálnice zpoplatněno, a to od roku 1995.

Poplatky se platí formou časových kupónů (dálniční známka), které jsou od roku 2010 vydávány pouze pro vozidla do hmotnosti 3,5 tuny. Pro těžší vozidla je od 1. ledna 2007 zavedeno elektronické mýto pro vozidla nad 12 tun a od 1. ledna 2010 i pro vozidla nad 3,5 tuny. Mýtné se vypočítává podle ujeté vzdálenosti, kategorie vozidla, emisní třídy motoru, hmotnosti vozidla, počtu náprav a denního období.[6]

Dálniční kupony jsou k dispozici desetidenní, měsíční a roční. Roční kupón je platný vždy na jeden rok od počátku platnosti. Jako důkaz o zaplacení se používala samolepicí „dálniční známka“, vylepovaná viditelně na čelní sklo. Od 1. ledna 2021 jsou nálepky nahrazeny systémem elektronických dálničních známek, které je možno zakoupit online nebo v síti obchodních míst a samoobslužných kiosků.[7] Pro rok 2022 činí cena za kupón pro vozidla do 3,5 tuny 1500 Kč na rok, 440 Kč na 30 dní a 310 Kč na 10 dní. Vozidla na plynový nebo biomethanový pohon mají poplatek zlevněný na polovinu (netýká se vozidel s LPG). Osvobozeny z poplatku jsou automobily na elektrický, hybridní nebo vodíkový pohon, automobily převážející vybrané osoby a registrovaná historická vozidla.[8]

Některé úseky dálnic jsou od poplatku (pro vozidla do 3,5 t) osvobozeny – zpravidla ty, které zároveň slouží jako obchvaty velkých měst nebo po nich peážuje silnice I. třídy.

Ekologické aspekty výstavby dálnic
Nejdelší český most, Radotínský most
Začátek dálnice D1 na Chodově

Když byla zahájena výstavba prvních dálnic v Česku, na ekologické důsledky takovýchto staveb nebyl kladen příliš velký důraz. Teprve po společenských změnách v listopadu 1989 došlo ke změně legislativy a k celkovému zpřísnění podmínek pro jakoukoliv výstavbu, která má vliv na životní prostředí. Kromě jiného v Česku začaly platit také poměrně přísné předpisy EU. Před zahájením výstavby tak investor musí získat celou řadu povolení a prokázat, že stavba nebude mít na životní prostředí příliš negativní vliv.

Kromě toho se objevila různá ekologická hnutí, která začala více či méně intenzivně prosazovat svoje představy v oblasti ekologie a ochrany životního prostředí. Dochází k ostrému střetu zájmů, kdy na jedné straně stojí zájmy investora (stát prostřednictvím Ředitelství silnic a dálnic) a zájmy přepravců, dopravců, motoristů a obyvatel obcí postižených dosavadní silnou průjezdnou dopravou, na druhé straně zájmy ochrany přírody a krajiny, která je výstavbou dálnic často více či méně znehodnocována, a obyvatel míst postižených výstavbou, zastoupené jak ekologickými iniciativami, tak příslušnými státními orgány. Investor se (teoreticky) snaží dosáhnout rychlé a pokud možno levné výstavby, zatímco státní orgány určené k ochranné přírody a krajiny a ekologická hnutí chtějí vliv staveb na životní prostředí v maximální možné míře eliminovat. Výsledkem je poměřování politické síly obou stran, které někdy vyústí v kompromisní řešení.

Někteří odpůrci výstavby či odpůrci prosazovaných variant projektu se aktivně účastní správních řízení, která předcházejí vydání stavebního povolení, podávají v jejich rámci řadu připomínek a pokud jim není vyhověno nebo nebyl dodržen zákonný postup, podávají odvolání. Některé skupiny komplikují výstavbu obstrukčními postupy, například tím, že skupují malé pozemky na pro ně nepřijatelných trasách a odmítají je prodat.

„Salámová“ metoda

Velmi kritizovaným aspektem výstavby dálnic v Česku je tzv. salámová metoda schvalování a výstavby. Tato metoda spočívá v tom, že celá plánovaná dálnice je (převážně z finančních důvodů) rozdělena na několik úseků po cca 12 km (obvykle úsek mezi 2–3 křižovatkami) a každý tento úsek je plánován, posuzován a stavěn zvlášť, téměř nezávisle na ostatních navazujících úsecích. Často se tak stává, že je několik souvislých úseků již dokončeno a provozováno a u navazujících, pro dopravu zcela klíčových úseků, není ještě vůbec jisté kudy vlastně povedou, nebo dokonce zda vůbec budou schváleny. Tyto úseky jsou navíc z ekologického hlediska obvykle ty nejcitlivější, jako např. dálnice D8 přes CHKO České středohoří, dálnice D3 přes Posázaví, silnice I/35 u CHKO Český ráj, severní část Pražského okruhu, aj. V okamžiku, kdy je již většina úseků postavena a provozována je obecně (investorem, dopravci, politiky a státními úředníky, médii, obcemi, i veřejností) kladen silný tlak na dostavbu zbývajících úseků, které jsou sice na jednu stranu klíčové až nezbytné pro dopravu, ale velmi citlivé pro ekologii. Spor o dálnici tak dosahuje svého vrcholu.

Pokud by odpůrci problematického úseku dálnice se svou kritikou uspěli a problematické úseky se nakonec nepostavily (zatím se to ještě nestalo), tak již postavené a provozované úseky dálnice mohou být brány jako naddimenzované nebo dokonce úplně zbytečné a tudíž neekonomické, protože dálnice by končila tzv. „v polích“ (nikam by dále nenavazovala) a sloužila by jen minimálnímu množství dopravy mezi několika městy, místo aby sloužila dálkovému tranzitu o vysokých provozních intenzitách tak, jak byla navržena a postavena. Mimo to salámová metoda prodlužuje a komplikuje přípravy a výstavbu celé dálnice.

Salámová metoda není záležitost posledních let, dálnice se v Česku takto staví od 60. let 20. století.

Již v provozu

V různé fázi řešení

Cena výstavby

Porovnávání cen dálnic je velmi náročné a kromě vysokých technických a ekonomických znalostí vyžaduje značnou trpělivost při získávání údajů. Pro dálnice v Česku – údaje z jiných zemí nemáme – je zejména typické po schválení výsledného rozpočtu postupné navyšování ceny až o desítky procent. ŘSD používá mj. tyto postupy:

  • Předinvestiční studie (včetně odhadu ceny) a interní materiály vysvětlující zvýšení cen staveb nejsou veřejně dostupné.[15]
  • Objednávání protianalýz se zmanipulovanými vstupními údaji oproti posudku Nejvyššího kontrolního úřadu – manipulované posudky vycházejí z ceny, se kterou ŘSD vyhrálo veřejnou soutěž, a nikoliv z konečné, výrazně navýšené ceny, přestože v době psaní posudku byla již známa, přičemž posuzující firma je v majetku projektantské firmy najímané ŘSD právě na stavbu posuzovaných částí dálnic.[16] Peníze na tyto protianalýzy jdou z veřejných zdrojů.
  • Stanovená předpokládaná cena je běžně uváděna jen jako pouhé číslo bez jakýchkoli podkladů či podrobností, jako zdroj je uveden odhad (anonymních) konzultantů.[17] Např. výsledná cena, dálnice D8 byla v průběhu let navýšena o 133 %.[18]

O tom, že ono tradičně připomínané srovnávání cen dálničních staveb v Česku s Německem je poměrně zavádějící, hovořil v roce 2010 tehdejší ředitel ŘSD Alfréd Brunclík. „Když vezmete cenu dálnice v Německu, která vznikla někde v Sasku na písku, tak je samozřejmě levnější než dálnice kolem Ostravy. Ceny dálnice výrazně ovlivňuje reliéf krajiny, kterou prochází. Jeden metr mostní konstrukce stojí sedm až osmkrát více než normální konstrukce dálnice. Metr tunelu vyjde desetkrát dráž. K tomu je nutné připočítat veškeré sjezdy či mimoúrovňová křížení, která stavbu konkrétní dálnice prodraží. Průměrné ceny jsou často zkreslující. Když se podíváte na cenu rychlostní silnice R48 mezi Frýdkem-Místkem a Těšínem, dojdete k závěru, že stavíme kilometr za 170-180 milionů korun. Ale u Ostravy jsme zase stavěli za 900 milionů“ vysvětloval v srpnu 2010 pro Lidové noviny Brunclík.[19]

Rychlost výstavby
Meziroční přírůstky postavených dálnic[20][21][22][23][24]
Rok 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022
Počet km v provozu k 1. 1. 467 483 499 517 518 518 546 564 633 656 690 729 734 745 751 776 776 776 1235[pozn. 1] 1252 1269 1273 1306 1327 1371
Počet postavených km 16 16 18 1 0 28 18 69 23 34 39 5 11 6 25 0 0 13 17 17 4 33 21 46

Úseky ve výstavbě a připravované
Číslo dálnice Název dálnice Stavba km Úsek Délka [km] Popis Stav Zahájení stavby Uvedení do provozu Link
D0 515 15,7km - 22,7km Slivenec - Třebonice, zkapacitnění 7 Projekt zkapacitnění již provozované části silničního okruhu kolem Prahy spočívá v přestavbě úseku Slivenec - Třebonice na 3+3 jízdní pruhy. Dojde tak k ucelenému úseku 3+3 jízdní pruhy od MÚK Slivenec až po MÚK Ruzyně, po dostavbě celého okruhu až po MÚK s dálnicí D1. V přípravě 2025 2027 Detail projektu (stránky ŘSD)
D0 518 30,0km - 38,3km Ruzyně - Suchdol 8.3 První část úseku silničního okruhu kolem Prahy tvořící severní obchvat Prahy. Spolu s navazujícím úsekem Suchdol - Březiněvec spojí dálnice D7 (MÚK Ruzyně) a D8 (MÚK Březiněves). Úsek je navržen v šestipruhovém uspořádání. V přípravě 2027 2030 Detail projektu (stránky ŘSD)
D0 519 38,3km - 44,9km Suchdol - Březiněves 6.7 Druhá část úseku silničního okruhu kolem Prahy tvořící severní obchvat Prahy. Spolu s navazujícím úsekem Ruzyně - Suchdol spojí dálnice D7 (MÚK Ruzyně) a D8 (MÚK Březiněves). Úsek je navržen v šestipruhovém uspořádání. V přípravě 2027 2030 Detail projektu (stránky ŘSD)
D0 520 47,1km - 59,6km Březiněves - Satalice 13 Úsek silničního okruhu kolem Prahy spojující dálnice D8 a D10. Nahradí současné kapacitně nedostačující propojení vedoucí Kbelskou ulicí a po Vysočanské radiále. Úsek je navržen v šestipruhovém uspořádání. V přípravě 2027 2030 Detail projektu (stránky ŘSD)
D0 510 60,7km - 63,4km Satalice - Běchovice, zkapacitnění 4.1 Jedná se o zkapacitnění již provozované částí silničního okruhu kolem Prahy v úseku MÚK Satalice až MÚK Běchovice propojující dálnice D10, D11 a připravovanou silnici I/12 na 3+3 jízdní pruhy, a to vzhledem k očekávanému nárůstu provozu po dobudování navazujících částí okruhu. V přípravě 2024 2026 Detail projektu (stránky ŘSD)
D0 511 64,0km - 76,6km Běchovice - D1 12.6 Úsek Běchovice - D1 je propojením dvou již provozovaných silničního okruhu kolem Prahy. Tento úsek tak umožní dálniční propojení dálnic D10 a D11 a silnice I/12 s dálnicemi D1, D3 (výhledově), D4, D5, D6 a D7.

Dostavba této části okruhu uleví vnitřnímu městskému okruhu, Spořilovské ulici a severojižní magistrále.

 V přípravě 2024 2027 Detail projektu (stránky ŘSD)
D1 23,4km - 24,4km Most Šmejkalka 1.0 Modernizace dálničních mostů D1-030.1 a D1-030.2 přes údolí Šmejkalky, která nebyla zahrnuta do projektu modernizace dálnice D1.

Mosty jsou navrženy v kategorii D29,5 umožňující výhledové vedení dálnice v šestipruhovém uspořádání.

 V přípravě 2022 2025 Detail projektu (stránky ŘSD)
D1 01171 181,5km - 189,1km MÚK Kývalka - Brno západ 7,6 Rozšíření a zkapacitnění úseku D1 mezi MÚK Kývalka a MÚK Brno západ z kategorie D26,5 na D34 umožňující provoz v šestipruhovém uspořádání. V přípravě 2026 2029 Detail projektu (stránky ŘSD)
D1 01191.B 189,1km - 194,6km MÚK Brno západ - MÚK Brno centrum 5,5 Rozšíření a zkapacitnění úseku D1 mezi MÚK Brno západ a MÚK Brno centrum z kategorie D26,5 na D34 umožňující provoz v šestipruhovém uspořádání. V přípravě 2026 2029 Detail projektu (stránky ŘSD)
D1 01191.C 194,6km - 196,0km Brno centrum - Brno jih 1.4 Rozšíření a zkapacitnění úseku D1 mezi MÚK Brno centrum a MÚK Brno jih z kategorie D26,5 na D34 umožňující provoz v šestipruhovém uspořádání. V přípravě 2023 2026 Detail projektu (stránky ŘSD)
D1 01191.A 196,0km - 197,5km MÚK Brno jih 1.5 Rozšíření a zkapacitnění MÚK Brno jih umožňující provoz v šestipruhovém uspořádání. V přípravě 2024 2027 Detail projektu (stránky ŘSD)
D1 01311 197,5km - 204,7km Brno jih - Brno východ 6.2 Rozšíření a zkapacitnění úseku D1 mezi MÚK Brno jih a MÚK Brno východ z kategorie D26,5 na D34 umožňující provoz v šestipruhovém uspořádání. V přípravě 2026 2029 Detail projektu (stránky ŘSD)
D1 01313 200,4km - 201,0km Připojení BPZ Černovická terasa na D1 0.6 Stavba zahrnuje výstavbu nové MÚK Černovická terasa, výstavbu kolektorů mezi MÚK Černovická terasa a MÚK Brno Slatina a přestavbu MÚK Brno Slatina.

Projekt počítá s rozšířením dálnice na 3+3 pruhy v rámci samostatné akce "Brno Jih - Brno východ".

 V přípravě 2024 2027 Detail projektu (stránky ŘSD)
D1 01312 204,7km - 210,5km MÚK Brno východ - MÚK Holubice 6.8 Rozšíření a zkapacitnění úseku D1 mezi MÚK Brno východ a MÚK Tvarožná z kategorie D26,5 na D34 umožňující provoz v šestipruhovém uspořádání a přestavba úseku MÚK Tvarožná a MÚK Holubice z kategorie D26,5 na D28 v uspořádání 2+2 jízdní pruhy s možností výhledového rozšíření na šestipruhové uspořádání. V přípravě 2028 2031 Detail projektu (stránky ŘSD)
D1 0136 75,7km - 85,4km (D47) Říkovice - Přerov 10.1 Propojení již provozovaných částí dálnice D1 a obchvat města Přerov. Součástí stavby je vyhledové napojení dálnice D55 od Olomouce. V přípravě 2022 2026 Detail projektu (stránky ŘSD)
D3 0301 0,0km - 9,5km Praha - Jílové 9.5 Úsek dálnice D3 spojující silniční okruh kolem Prahy a již provozovanou jihočeskou část dálnice D3. Součástí stavby je výstavba MÚK Jesenice s dálnicí D0. Dálnice je navržena v čtyřpruhovém uspořádání. V přípravě 2026 2029 Detail projektu (stránky ŘSD)
D3 0301 9,5km Jižní obchvat Jílového u Prahy 2 Jedná se o napojení města Jílové u Prahy na plánovaný úsek dálnice D3 v nové stopě silnice II/105, která bude zároveň sloužit jako jižní obchvat města Jílové u Prahy. V přípravě 2026 2029 Detail projektu (stránky ŘSD)
D3 0302 9,5km - 13,9km Jílové - Hostěradice 4.5 Úsek dálnice D3 spojující silniční okruh kolem Prahy a již provozovanou jihočeskou část dálnice D3. Součástí úseku je tunel Radlík a most přes řeku Sázavu. Dálnice je navržena v čtyřpruhovém uspořádání. V přípravě 2026 2029 Detail projektu (stránky ŘSD)
D3 0303 13,9km - 25,2km Hostěradice - Václavice 11.3 Úsek dálnice D3 spojující silniční okruh kolem Prahy a již provozovanou jihočeskou část dálnice D3. Dálnice je navržena v čtyřpruhovém uspořádání. V přípravě 2026 2029 Detail projektu (stránky ŘSD)
D3 0303 20,0km Přivaděč Týnec nad Sázavou 3.2 Jedná se o napojení města Týnec nad Sázavou na plánovaný úsek dálnice D3. V přípravě 2026 2029 Detail projektu (stránky ŘSD)
D3 0304 25,2km - 41,9km Václavice - Voračice 16.7 Úsek dálnice D3 spojující silniční okruh kolem Prahy a již provozovanou jihočeskou část dálnice D3. Dálnice je navržena v čtyřpruhovém uspořádání. V přípravě 2026 2029 Detail projektu (stránky ŘSD)
D3 0305/I 41,9km - 58,4km Voračice - Nová Hospoda 16.5 Úsek dálnice D3 spojující silniční okruh kolem Prahy a již provozovanou jihočeskou část dálnice D3. Dálnice je navržena v čtyřpruhovém uspořádání. V přípravě 2026 2029 Detail projektu (stránky ŘSD)
D3 0310/I 131,2km - 138,4km Úsilné - Hodějovice 7.2 Úsek navazuje v MÚK Úsilné na již provozovanou část dálnice D3 směrem od Prahy a tvoří západní obchvat Českých Budějovic. Spolu s navazujícím úsekem Hodějovice - Třebonín vytvoří alternativu k současné silnici I/3 a odvede tranzitní dopravu ve směru Jih - Sever z centra města. Součástí stavby je tunel Pohůrka. V realizaci 2019 2024 Detail projektu (stránky ŘSD)
D3 0310/II 138,4km - 151,0km Hodějovice - Třebonín 12.6 Úsek společně s úsekem Úsilné - Hodějovice tvoří západní obchvat Českých Budějovic a vytváří tak alternativu k současné silnici I/3, čímž odvede tranzitní dopravu ve směru Jih - Sever z centra města. V realizaci 2019 2023 (9/2023) Detail projektu (stránky ŘSD)
D3 0311 151,0km - 159,6km Třebonín - Kaplice nádraží 8.6 Úsek dálnice D3 nahrazuje stávající silnici I/3 tvořící dálniční propojení Českých Budějovic a rakouského Linze. V realizaci 2022 2024 Detail projektu (stránky ŘSD)
D3 0312/I 159,6km - 171,6km Kaplice nádraží - Nažidla 12 Úsek dálnice D3 nahrazuje stávající silnici I/3 tvořící dálniční propojení Českých Budějovic a rakouského Linze. V přípravě 2023 2025 Detail projektu (stránky ŘSD)
D3 0312/II 171,6km - 175,1km Nažidla - Dolní Dvořiště, st. Hranice 3.5 Úsek dálnice D3 nahrazuje stávající silnici I/3 tvořící dálniční propojení Českých Budějovic a rakouského Linze.

Stavba bude na státní hranici navazovat na připravovanou dálnici S10.

 V přípravě 2023 2025 Detail projektu (stránky ŘSD)
D4 45,9km - 51,4km Háje - Milín 5.5 Úsek je součástí přestavby současné silnice I/4 na dálnici D4. Spolu s navazujícími úseky tvoří propojení již provozované severní části dálnice končící u obce Háje s jižní částí začínající u obce Mirotice a dále pokračující jako čtyřpruhová silnice I/20 do Písku.

Výstavba dálnice D4 v úseku Háje - Mirotice a Mirotice, rozšíření je rozdělena do 5 projektů budovaných současně jako PPP projekt.

 V realizaci 2021 2024 (12/2024) Detail projektu (stránky ŘSD)
D4 51,4km - 63,0km Milín - Lety 11.6 Úsek je součástí přestavby současné silnice I/4 na dálnici D4. Spolu s navazujícími úseky tvoří propojení již provozované severní části dálnice končící u obce Háje s jižní částí začínající u obce Mirotice a dále pokračující jako čtyřpruhová silnice I/20 do Písku.

Výstavba dálnice D4 v úseku Háje - Mirotice a Mirotice, rozšíření je rozdělena do 5 projektů budovaných současně jako PPP projekt.

 V realizaci 2021 2024 (12/2024) Detail projektu (stránky ŘSD)
D4 63,0km - 65,6km Lety - Čimelice 2.6 Úsek je součástí přestavby současné silnice I/4 na dálnici D4. Spolu s navazujícími úseky tvoří propojení již provozované severní části dálnice končící u obce Háje s jižní částí začínající u obce Mirotice a dále pokračující jako čtyřpruhová silnice I/20 do Písku.

Výstavba dálnice D4 v úseku Háje - Mirotice a Mirotice, rozšíření je rozdělena do 5 projektů budovaných současně jako PPP projekt.

 V realizaci 2021 2024 (12/2024) Detail projektu (stránky ŘSD)
D4 65,6km - 74,1km Čimelice - Mirotice 8.5 Úsek je součástí přestavby současné silnice I/4 na dálnici D4. Spolu s navazujícími úseky tvoří propojení již provozované severní části dálnice končící u obce Háje s jižní částí začínající u obce Mirotice a dále pokračující jako čtyřpruhová silnice I/20 do Písku.

Výstavba dálnice D4 v úseku Háje - Mirotice a Mirotice, rozšíření je rozdělena do 5 projektů budovaných současně jako PPP projekt.

 V realizaci 2021 2024 (12/2024) Detail projektu (stránky ŘSD)
D4 74,1km - 77,8km Mirotice, rozšíření 3.7 Úsek je součástí přestavby současné silnice I/4 na dálnici D4. Spolu s navazujícími úseky tvoří propojení již provozované severní části dálnice končící u obce Háje s jižní částí začínající u obce Mirotice a dále pokračující jako čtyřpruhová silnice I/20 do Písku.

Výstavba dálnice D4 v úseku Háje - Mirotice a Mirotice, rozšíření je rozdělena do 5 projektů budovaných současně jako PPP projekt.

 V realizaci 2021 2024 (12/2024) Detail projektu (stránky ŘSD)
D5 0,0km - 22,4km Praha - Beroun, zkapacitnění 22.4 Projekt rozšíření dálnice D5 v úseku Praha - Beroun řeší nedostatečnou kapacitu této spojnice Prahy a německé dálnice A6. V rámci projektu by mělo dojít k rozšíření stávající dálnice na uspořádání 3+3 jízdní pruhy od křížení s dálnicí D0 až po MÚK Králův Dvůr. V přípravě 2026 2031 Detail projektu (stránky ŘSD)
D6 41,8km - 48,2km Krupá, přeložka 6.5 Přeložka současné silnice I/6 navazuje na ucelené dálniční spojení Prahy a Krušovic, vytvoří obchvat obce Krupá a vytvoří kapacitní propojení Prahy a Karlových Varů. V realizaci 2022 2024 Detail projektu (stránky ŘSD)
D6 48,2km - 57,4km Hořesedly - přeložka 9.2 Přeložka současné silnice I/6 vytvoří obchvat obce Hořesedly a vytvoří kapacitní propojení Prahy a Karlových Varů. V přípravě 2022 2025 Detail projektu (stránky ŘSD)
D6 57,4km - 62,6km Hořovičky - obchvat 5.2 Přeložka současné silnice I/6 vytvoří obchvat obce Hořovičky a vytvoří kapacitní propojení Prahy a Karlových Varů. V přípravě 2022 2025 Detail projektu (stránky ŘSD)
D6 62,6km - 74,7km Petrohrad - Lubenec 12.1 Přeložka současné silnice I/6 vytvoří obchvat obcí Bílenec a Černčice naváže na již provozovaný úsek D6 u obce Lubenec. Vytvoří tak kapacitní propojení Prahy a Karlových Varů. V přípravě 2023 2026 Detail projektu (stránky ŘSD)
D6 83,7km - 91,6km Knínice - Bošov 7.9 Stavba navazuje u Bošova na již provozovaný úsek D6 a je součástí kapacitního propojení Prahy a Karlových Varů. V přípravě 2024 2027 Detail projektu (stránky ŘSD)
D6 91,6km - 98,5km Žalmanov - Knínice 7 Stavba je součástí kapacitního propojení Prahy a Karlových Varů. V přípravě 2024 2027 Detail projektu (stránky ŘSD)
D6 98,5km - 105,9km Olšová Vrata - Žalmanov 7.3 Stavba je součástí kapacitního propojení Prahy a Karlových Varů. V přípravě 2025 2027 Detail projektu (stránky ŘSD)
D6 105,9km - 113,9km Karlovy Vary - Olšová Vrata 8 Stavba je součástí kapacitního propojení Prahy a Karlových Varů.

Jedná se o přestavbu současné silnice I/6 na čtyřpruhové uspořádání ve stávající stopě.

 V přípravě 2024 2027 Detail projektu (stránky ŘSD)
D6 168,1km - 176,6km MÚK Chlumeček - státní hranice 8.5 Studie obsahuje rozšíření již provozované přeložky silnice I/6 navazující na dálnici D6, která byla vybudována v 90. letech jako polovina budoucí dálnice ke státní hranici. Studie Detail projektu (stránky ŘSD)
D7 0,0km - 1,4km MÚK Aviatická - MÚK Ruzyně, 2. etapa 1.4 Přeložka stávajícího vedení dálnice D7 mezi MÚK Ruzyně a MÚK Aviatická do nové polohy umožní výhledové napojení severní části silničního okruhu kolem Prahy a výstavbu nové paralelní dráhy na Letišti Václava Havla.

Úsek bude zároveň rozšířen na šestiproudé uspořádání, navazující na již provozovaný šestiproudý úsek dálnice D0 v MÚK Ruzyně.

 V přípravě 2024 2026 Detail projektu (stránky ŘSD)
D7 1,4km - 2,5km MÚK Aviatická - MÚK Ruzyně, 1. etapa 1.1 Úsek navazuje na přeložku dálnice D7 od MÚK Ruzyně a obsahuje rozšíření dálnice na šestiproudé uspořádání, přestavbu MÚK Aviatická a výstavbu kolektorů.

Cílem stavby je nové kapacitní napojení Letiště Václava Havla namísto současné MÚK nevyhovující svým uspořádáním očekávanému provozu. Křižovatka bude na šestiproudou dálnici D7 napojena pomocí dvou kolektorů.

 V přípravě 2024 2026 Detail projektu (stránky ŘSD)
D7 3,0km MÚK Kněževes 0.0 Přestavba mimoúrovňové křižovatky Kněževes, doplnění přídatných pruhů. Jedná se o první fázi rozšíření komunikace D7 v úseku MÚK Ruzyně, MÚK Aviatická, MÚK Kněževes na 3 + 3 pruhy. V přípravě 2023 2025 Detail projektu (stránky ŘSD)
D7 5,0km MÚK Středokluky 0.0 Přestavba mimoúrovňové křižovatky Středokluky, doplnění přídatných pruhů. V přípravě 2024 2025 Detail projektu (stránky ŘSD)
D7 17,7km - 24,4km MÚK Knovíz - MÚK Slaný - západ 6.5 Stavba je součástí zkapacitnění současné silnice I/7 v celé délce mezi Prahou a Chomutovem. V přípravě 2023 2026 Detail projektu (stránky ŘSD)
D7 24,4km - 27,7km MÚK Slaný - západ - Kutrovice 3.4 Stavba je součástí zkapacitnění současné silnice I/7 v celé délce mezi Prahou a Chomutovem. V přípravě 2023 2026 Detail projektu (stránky ŘSD)
D7 27,7km - 34,5km Kutrovice - Panenský Týnec 6.8 Stavba je součástí zkapacitnění současné silnice I/7 v celé délce mezi Prahou a Chomutovem. V přípravě 2023 2026 Detail projektu (stránky ŘSD)
D7 40,4km - 44,9km Chlumčany, zkapacitnění 4.4 Stavba je součástí zkapacitnění současné silnice I/7 v celé délce mezi Prahou a Chomutovem. V realizaci 2022 2024 Detail projektu (stránky ŘSD)
D7 44,9km - 51,0km Louny, zkapacitnění obchvatu 6.1 Stavba je součástí zkapacitnění současné silnice I/7 v celé délce mezi Prahou a Chomutovem. V realizaci 2020 2023 Detail projektu (stránky ŘSD)
D7 51,0km - 55,9km Postoloprty, zkapacitnění obchvatu 4.8 Stavba je součástí zkapacitnění současné silnice I/7 v celé délce mezi Prahou a Chomutovem. V přípravě 2025 2028 Detail projektu (stránky ŘSD)
D8 0,3km MÚK Zdiby – rozšíření Prosecké radiály, etapa 2 – direktní větev 0 Jedná se o výstavbu direktivní větve v MÚK Zdiby z dálnice D8 ve směru od Prahy na silnici I/9 ve směru na Mělník.

Současné rozvržení MÚK Zdiby neumožňuje bezkonfliktní průjezd křižovatkou v preferovaném směru a způsobuje dopravní kolony.

 V přípravě 2022 2022 Detail projektu (stránky ŘSD)
D8 0,0 km - 18,0 km Zdiby - Nová Ves 18.0 Zkapacitnění dálnice D8 v úseku MÚK Zdiby a MÚK Nová Ves ve stávající trase na šestiproudé uspořádání. Studie
D10 3,0 km - 46,0 km Praha (exit Radonice) - Kosmonosy 43.0 Zkapacitnění a modernizace dálnice D10 v úseku MÚK Radonice a MÚK Kosmonosy ve stávající trase na šestiproudé uspořádání. Součástí je přestavba všech MÚK, možné posunutí MÚK Bezděčín a varianta zrušení MÚK Čtyři kameny. Studie 2024 2030
D10 39,7km přímá větev MÚK Bezděčín 0 Jedná se o výstavbu direktivní větce v MÚK Bezděčín z dálnice D10 ve směru od Prahy na silnici I/38 směrem na Nymburk a na silnici I/16 ve směru na Mělník.

Současné rozvržení MÚK Bezděčín neumožňuje sjezd z dálnice D10 ve směru od Prahy a dochází tak k navyšování dopravy na úseku dálnice D10 ve směru od Mladé Boleslavi.

 V přípravě 2022 2022 Detail projektu (stránky ŘSD)
D10 46,1km MÚK Kosmonosy 0 Úprava MÚK Kosmonosy, která připojuje na dálnici D10 silnici I/38 a průmyslovou zónu v Mladé Boleslavi. Nová křižovatka bude připravena pro připravovanou přeložku silnice I/16 spojující Mladou Boleslav a Jičín, tj. výhledové propojení dálnice D10 a D35 u Úlibice. V přípravě 2022 2025 Detail projektu (stránky ŘSD)
D11 0,0km - 7,8km Praha - Jirny, zkapacitnění 7.8 Zkapacitnění dálnice D11 v úseku od křížení s D0 po MÚK Jirny ve stávající trase na šestiproudé uspořádání.

Dálnice již byla šířkově rozšířena v rámci předchozí modernizace, v rámci projektu tak dojde především k výstavbě protihlukových stěn a dalších opatřeních.

V přípravě 2024 2026 Detail projektu (stránky ŘSD)
D11 7,8km - 42,0km Jirny - Poděbrady, zkapacitnění 34.2 Zkapacitnění dálnice D11 v úseku MÚK Jirny a MÚK Poděbrady ve stávající trase na šestiproudé uspořádání. Studie
D11 3,2km MÚK Beranka 0 Výstavba nové MÚK Beranka na stávající dálnici D11 umožní napojení východní části obce Horní Počernice a přilehlých obcí Šestajovice a Klánovice. Dojde tak k odlehčení dopravy na silnici II/611 vedoucí skrz centrum obce (ulice Náchodská). V přípravě 2023 2025 Detail projektu (stránky ŘSD)
D11 1108 113,4km - 133,0km Jaroměř - Trutnov 19.6 Výstavba úseku dálnice mezi Jaroměří a Trutnovem je součástí spojení Čech a Moravy (prostřednictvím dálnice D35) s Polskem. Trasa navazuje na již provozovanou část dálnice D11 u Jaroměře a kopíruje trasu stávající silnice I/37. Vytváří obchvaty obcí mimo jiné Heřmanice, Kuks, Choustníkovo Hradiště a Kocbeře a obce Střítež se napojuje na připravovaný úsek Trutnov - státní hranice ČR/Polsko. V přípravě 2024 2027 Detail projektu (stránky ŘSD)
D11 1109 133,0km - 154,2km Trutnov - státní hranice ČR/Polsko 21.2 Úsek dálnice D11 tvoří východní obchvat Trutnova a pokračuje až ke státní hranici s Polskem, kde navazuje na rychlostní silnici S3. Dojde tak k vytvoření kapacitního spojení Prahy a Vratislavi, bude se jednat o druhé dálniční propojení ČR a Polska. V přípravě 2023 2026 Detail projektu (stránky ŘSD)
D35 0,0km - 1,6km Úlibice - obchvat 1.6 Stavba je součástí silničního spojení Liberec - Hradec Králové, kde úsek Úlibice (Nový Jičín) - Hradec Králové je budován jako čtyřproudá dálnice D35. Úsek Úlibice - Turnov je plánován jako silnice I. třídy a úsek Turnov - Liberec je již v provozu jako čtyřproudá silnice I/35.

Úsek tvoří obchvat Úlibic, začíná křížením se silnicí I/16 v MÚK Úlibice, kde výhledově bude silnice I/35 pokračovat směrem na Turnov. Východně míjí obec Úlibice, za obcí přechází původní silnici I/35 a napojuje se na následující úsek dálnice D35. Dočasný sjezd z následujícího úseku dálnice D35 bude zrušen.

 V přípravě 2025 2028 Detail projektu (stránky ŘSD)
D35 1,6km - 17,9km Úlibice - Hořice 16.3 Stavba je součástí silničního spojení Liberec - Hradec Králové, kde úsek Úlibice (Nový Jičín) - Hradec Králové je budován jako čtyřproudá dálnice D35. Úsek Úlibice - Turnov je plánován jako silnice I. třídy a úsek Turnov - Liberec je již v provozu jako čtyřproudá silnice I/35.

Úsek začíná za obcí Úlibice, kde bude dočasně napojen na stávající silnici I/35. Dále kopíruje trasu silnici I/35, vytváří obchvat obce Konecchlumí, za kterou se mírně vzdaluje současnému trasování silnice I/35 a mezi obcemi Sobčice a Chomutice pokračuje směrem do Hořic, kde se v MÚK Hořice napojuje na navazující úsek.

 V přípravě 2024 2027 Detail projektu (stránky ŘSD)
D35 17,9km - 28,4km Hořice - Sadová 10.5 Stavba je součástí silničního spojení Liberec - Hradec Králové, kde úsek Úlibice (Nový Jičín) - Hradec Králové je budován jako čtyřproudá dálnice D35. Úsek Úlibice - Turnov je plánován jako silnice I. třídy a úsek Turnov - Liberec je již v provozu jako čtyřproudá silnice I/35.

Úsek začíná u obce Hořice, kde se v MÚK Hořice připojuje na nově zbudovaný přivaděč obce, silnici II/300. Následně vytváří obchvat obcí Milovice u Hořic, Klenice a Sadová. Za obcí Sadová se napojuje na další úsek dálnice D35.

 V přípravě 2023 2026 Detail projektu (stránky ŘSD)
D35 28,4km - 35,9km Sadová - Plotiště 7.5 Stavba je součástí silničního spojení Liberec - Hradec Králové, kde úsek Úlibice (Nový Jičín) - Hradec Králové je budován jako čtyřproudá dálnice D35. Úsek Úlibice - Turnov je plánován jako silnice I. třídy a úsek Turnov - Liberec je již v provozu jako čtyřproudá silnice I/35.

Úsek navazuje před obcí Sadová a kopíruje současnou silnici I/35, míjí obce Lípa a Všestary a napojuje se na dálnici D11 v MÚK Plotiště (již vybudována v rámci stavby D11). Dálnice D35 následně vede v paeáži s dálnici D11 až k MÚK Sedlice, kde dále pokračuje směrem na Olomouc.

 V přípravě 2023 2026 Detail projektu (stránky ŘSD)
D35 52,8km - 67,5km Časy - Ostrov 14.7 Úsek je součástí dálničního spojení Hradce Králového a Olomouce, po jejímž dobudování vznikne spolu s dálnicí D11 alternativní spojení Čech s Moravou a Slezskem k existující dálnici D1.

Stavba se napojuje na předcházející úsek v MÚK Časy, u obce Dašice se v MÚK Dašice kříží se silnicí II/322 směřující na Pardubice a před obcí Ostrov se pomocí MÚK Ostrov se napojuje na silnici I/17 na Chrudim. Úsek končí za obcí Ostrov dočasným sjezdem na silnici I/17, která se u obce Zámrsk napojuje na původní silnici I/35. Vybudováním tohoto úseku dojde k podstatnému odlehčení silnice I/35 v úseku Holice - Zámrsk a uleví obcím Horní Ředice, Ostřetín, Vysoká u Holic a Jaroslav.

 V realizaci 2018 2022 (12/2022) Detail projektu (stránky ŘSD)
D35 67,5km - 74,5km Ostrov - Vysoké Mýto 7 Úsek je součástí dálničního spojení Hradce Králového a Olomouce, po jejímž dobudování vznikne spolu s dálnicí D11 alternativní spojení Čech s Moravou a Slezskem k existující dálnici D1.

Stavba spojuje sousední úseky D35 mezi obcemi Ostrov a Vysoké Mýto.

 V přípravě 2023 2026 Detail projektu (stránky ŘSD)
D35 74,5km - 80,3km Vysoké Mýto - Džbánov 5.8 Úsek je součástí dálničního spojení Hradce Králového a Olomouce, po jejímž dobudování vznikne spolu s dálnicí D11 alternativní spojení Čech s Moravou a Slezskem k existující dálnici D1.

Stavba tvoří západní obchvat Vysokého Mýta a na svém začátku i konci se napojuje na původní silnici I/35.

 V přípravě 2023 2026 Detail projektu (stránky ŘSD)
D35 80,3km - 87,9km Džbánov - Litomyšl 7.6 Úsek je součástí dálničního spojení Hradce Králového a Olomouce, po jejímž dobudování vznikne spolu s dálnicí D11 alternativní spojení Čech s Moravou a Slezskem k existující dálnici D1. V přípravě 2023 2027 Detail projektu (stránky ŘSD)
D35 87,9km - 98,2km Litomyšl - Janov 10.4 Úsek je součástí dálničního spojení Hradce Králového a Olomouce, po jejímž dobudování vznikne spolu s dálnicí D11 alternativní spojení Čech s Moravou a Slezskem k existující dálnici D1.

Stavba tvoří východní obchvat obce Litomyšl.

 V přípravě 2024 2027 Detail projektu (stránky ŘSD)
D35 98,2km - 110,0km Janov - Opatovec 11.8 Úsek je součástí dálničního spojení Hradce Králového a Olomouce, po jejímž dobudování vznikne spolu s dálnicí D11 alternativní spojení Čech s Moravou a Slezskem k existující dálnici D1.

Dálnice u obce Opatovec kříží silnici I/43 od Lanškrouna a Polska a budovaný obchvat obce Svitavy.

 V přípravě 2023 2026 Detail projektu (stránky ŘSD)
D35 110,0km - 126,6km Opatovec - Staré Město 16.6 Úsek je součástí dálničního spojení Hradce Králového a Olomouce, po jejímž dobudování vznikne spolu s dálnicí D11 alternativní spojení Čech s Moravou a Slezskem k existující dálnici D1.

Úsek končí MÚK Staré Město, kde vznikne dvouproudé silniční napojení na současnou silnici I/35 u obce Borušov. Toto napojení by mělo tvořit polovinu připravované dálnice D43.

Součástí úseku je tunel Dětřichov, jenž se po svém dokončení stane nejdelším dálničním tunelem v České republice (3,9 km).

 V přípravě 2024 2028 Detail projektu (stránky ŘSD)
D35 126,6km - 144,8km Staré Město - Mohelnice 18.2 Úsek je součástí dálničního spojení Hradce Králového a Olomouce, po jejímž dobudování vznikne spolu s dálnicí D11 alternativní spojení Čech s Moravou a Slezskem k existující dálnici D1. V přípravě 2025 2028 Detail projektu (stránky ŘSD)
D35 3508.2 171,0km - 174,3km Křelov - Slavonín, 2. etapa 3.3 Jedná se o dostavbu obchvatu Olomouce, jehož 1. etapa je již v provozu. Dobudováním dojde k odlehčení OK u Globusu. V přípravě 2024 2027 Detail projektu (stránky ŘSD)
D46 2,0 km MÚK Vyškov 0 Doplnění připojovacích a odbočovacích pruhů v MÚK Vyškov.

Stavba je součástí projektu přestavby dálnice D46 na dálniční parametry.

 V přípravě 2023 2024 Detail projektu (stránky ŘSD)
D46 7,0 km MÚK Drysice 0 Doplnění připojovacích a odbočovacích pruhů v MÚK Drysice.

Stavba je součástí projektu přestavby dálnice D46 na dálniční parametry.

 V realizaci 2021 2022 (9/2022) Detail projektu (stránky ŘSD)
D46 23,0 km - 24,0 km MÚK Prostějov - střed 1.0 Doplnění připojovacích a odbočovacích pruhů v MÚK Prostějov - střed.

Stavba je součástí projektu přestavby dálnice D46 na dálniční parametry.

 V realizaci 2020 2022 (12/2022) Detail projektu (stránky ŘSD)
D46 27,0 km MÚK Držovice 0 Doplnění připojovacích a odbočovacích pruhů v MÚK Držovice.

Stavba je součástí projektu přestavby dálnice D46 na dálniční parametry.

 V přípravě 2025 2027 Detail projektu (stránky ŘSD)
D48 0,9 km - 5,9 km

9,6 km - 17,7 km

 MÚK Bělotín - Rybí, I. etapa 13.2 Stavba je součástí projektu přestavby současné čtyřpruhové směrově nedělené silnice I/48 na směrově rozdělený čtyřpruh s dálničními parametry. Dojde tak ke zvýšení bezpečnosti provozu. V realizaci 2021 2023 Detail projektu (stránky ŘSD)
D48 5,9 km - 9,6 km Dub - Palačov (součást stavby I/35 Lešná - Palačov) 3.7 Přeložka silnice I/48 do nové stopy a výstavba MÚK Palačov, kde dojde k napojení nové čtyřproudé silnice I/35 směrem na Valašské Meziříčí, která nahradí současné nevyhovující napojení města na dálnici D1 přes obce Hranice a Lipník nad Bečvou. V přípravě 2022 2025 Detail projektu (stránky ŘSD)
D48 18,1 km - 21,9 km MÚK Bělotín - Rybí, II. etapa 3.8 Stavba je součástí projektu přestavby současné čtyřpruhové směrově nedělené silnice I/48 na směrově rozdělený čtyřpruh s dálničními parametry. Dojde tak ke zvýšení bezpečnosti provozu. V přípravě 2025 2028 Detail projektu (stránky ŘSD)
D48 44,3 km - 48,6 km Frýdek-Místek, obchvat - I. etapa 4.3 V rámci stavby dojde k vytvoření jihozápadního obchvatu města a propojení dálnice D48 od Nového Jičína se silnicí I/56 směrem na Frýdlant nad Ostravicí. Součástí úseku je také nové napojení dálnice D56 od Ostravy směrem na Frýdlant nad Ostravicí. V realizaci 2018 2022 (7/2022) Detail projektu (stránky ŘSD)
D48 48,6 km - 52,9 km Frýdek-Místek, obchvat - II. etapa 4.3 V rámci stavby dojde k vytvoření jihovýchodního obchvatu města a vytvoření souvislého dálničního spojení od Nového Jičína a od Ostravy až k státní hranici ve městě Český Těšín a napojení na polskou dálnici S52. V realizaci 2019 2022/2023 ? Detail projektu (stránky ŘSD)
D48 54,0 km MÚK Nošovice 0 Výstavba nové MÚK Nošovice pro obsluhu přilehlé průmyslové zóny. V přípravě 2026 2027 Detail projektu (stránky ŘSD)
D49 4901 0,0 km - 17,3 km Hulín - Fryšták 17.3 První úsek dálničního spojení mezi Hulínem a státní hranicí se Slovenskem tvoří zároveň severní obchvat Zlína.

Stavba končí u města Fryšták, kde je vybudovaný dočasný sjezd na silnici II/490 mezi Fryštákem a Zlínem.

 V realizaci 2021 2024 Detail projektu (stránky ŘSD)
D49 4902.1 17,3 km - 19,0 km Fryšták - Lípa, 1. etapa 1.7 Výstavba MÚK Fryšták a přeložky silnice II/490 mezi Fryštákem a Zlínem do nové stopy umožní kvalitnější napojení obou měst na dálnici D49 a nahradí původní dočasný sjezd z dálnice. V přípravě 2027 2029 Detail projektu (stránky ŘSD)
D49 4902.2 19,0 km - 28,3 km Fryšták - Lípa, 2. etapa 9.3 Dostavba severovýchodního obchvatu Zlína umožní vyvést z města tranzitní dopravu ve směru z východu na Hulín. Úsek začíná za MÚK Fryšták a napojuje se pomocí dočasné OK u obce Slušovice na čytřpruhovou směrově nedělenou silnici II/491. V přípravě 2026 2029 Detail projektu (stránky ŘSD)
D49 4902.3 28,3 km - 32,0 km Fryšták - Lípa, 3. etapa 3.7 Začátek úseku spočívá v přestavbě současné silnice II/491 na směrově oddělený čtyřpruh. Před obcí Lípa nová dálnice východně míjí průmyslový areál a u obce Zádveřice se napojuje na původní silnici I/49 ve směru na Vizovice. Stavbou dojde k dokončení severního obchvatu Zlína. V přípravě 2029 2032 Detail projektu (stránky ŘSD)
D49 4903.1 32,0 km - 35,0 km Lípa - Vizovice 3 Přestavba současné dvouproudé silnice I/49 na směrově oddělenou čtyřpruhovou dálniční komunikaci. Stavba končí před obcí Vizovice. V přípravě 2030 2033 Detail projektu (stránky ŘSD)
D49 4903.2 35,0 km - 45,4 km Vizovice - Pozděchov 10.4 Součást dálničního spojení mezi obcemi Vizovice a státní hranici se Slovenskem je navrženo jako směrově neoddělená komunikace v uspořádání 2+1 (tzv. střídavý třípruh).

Úsek začíná u obce Vizovice a končí MÚK u obce Pozděchov, kde bude společně s dálnicí D49 vybudován nový přivaděč silnice I/57 do obce Pozděchov směrem na Vsetín, který umožní kvalitnější napojení města Vsetín a přilehlé oblasti na dálniční síť.

 V přípravě 2030 2033 Detail projektu (stránky ŘSD)
D49 4904 45,4 km - 54,1 km Pozděchov - Horní Lideč 8.7 Součást dálničního spojení mezi obcemi Vizovice a státní hranici se Slovenskem je navrženo jako směrově neoddělená komunikace v uspořádání 2+1 (tzv. střídavý třípruh). V přípravě 2030 2033 Detail projektu (stránky ŘSD)
D49 4905 54,1 km - 59,6 km Horní Lideč - hranice ČR/SR 5.5 Součást dálničního spojení mezi obcemi Vizovice a státní hranici se Slovenskem je navrženo jako směrově neoddělená komunikace v uspořádání 2+1 (tzv. střídavý třípruh).

Na dálnici D49 bude výhledově navazovat slovenská rychlostní silnice R6 směrem na Púchov, kde je napojena na slovenskou dálnici D1.

 V přípravě 2030 2033 Detail projektu (stránky ŘSD)
D52 0,0 km - 5,2 km Brno, Jižní tangenta včetně zkapacitnění D2 5.2 Napojení dálnice D52 od Rajhradu na dálnici D2 u městské části Chrlice. vytvoří obchvat Modřice a odlehčí ulici Brněnská / Vídeňská. V místě křížení s dálnicí D2 vznikne nová MÚK Chrlice II, od které budou vystavěny nové kolektorové pásy, do kterých bude nově připojena MÚK Chrlice I. Stavba končí v MÚK IKEA, kde dojde k napojení nově vybudovaných kolektorových pásů na již existující kolektory MÚK Brno - Jih.

Dojde tak ke kapacitnímu napojení dálnice D52 směřující na Vídeň s dálnicí D1.

 V přípravě 2030 2035 Detail projektu (stránky ŘSD)
D52 5204.1 22,4 km - 25,5 km Pohořelice - Nová Ves 3.1 Úsek je součástí dálničního spojení Brna a Vídně ve stopě původní silnice I/52.

Původně uvažovaná varianta spojení Brna a Vídně pomocí již existující dálnice D2 a dostavbou D55 mezi Břeclaví a Rakouskem byla zavržena.

 V přípravě 2026 2028 Detail projektu (stránky ŘSD)
D52 5204.2 25,5 km - 29,2 km Nová Ves - VN Nové Mlýny 3.7 Úsek je součástí dálničního spojení Brna a Vídně ve stopě původní silnice I/52.

Původně uvažovaná varianta spojení Brna a Vídně pomocí již existující dálnice D2 a dostavbou D55 mezi Břeclaví a Rakouskem byla zavržena.

 V přípravě 2026 2028 Detail projektu (stránky ŘSD)
D52 5205 29,2 km - 34,8 km Přechod VN Nové Mlýny 5.6 Úsek je součástí dálničního spojení Brna a Vídně ve stopě původní silnice I/52.

Původně uvažovaná varianta spojení Brna a Vídně pomocí již existující dálnice D2 a dostavbou D55 mezi Břeclaví a Rakouskem byla zavržena.

 V přípravě 2026 2029 Detail projektu (stránky ŘSD)
D52 5206.4 34,8 km - 39,8 km Nové Mlýny - Bavory 5.0 Úsek je součástí dálničního spojení Brna a Vídně ve stopě původní silnice I/52.

Původně uvažovaná varianta spojení Brna a Vídně pomocí již existující dálnice D2 a dostavbou D55 mezi Břeclaví a Rakouskem byla zavržena.

 V přípravě 2025 2028 Detail projektu (stránky ŘSD)
D52 5206.3 39,8 km - 40,9 km Bavory - silnice II/414 1.1 Úsek je součástí dálničního spojení Brna a Vídně ve stopě původní silnice I/52.

Původně uvažovaná varianta spojení Brna a Vídně pomocí již existující dálnice D2 a dostavbou D55 mezi Břeclaví a Rakouskem byla zavržena.

 V přípravě 2025 2028 Detail projektu (stránky ŘSD)
D52 5206.1 40,9 km - 44,8 km obchvat Mikulova 3.9 Úsek je součástí dálničního spojení Brna a Vídně ve stopě původní silnice I/52.

Původně uvažovaná varianta spojení Brna a Vídně pomocí již existující dálnice D2 a dostavbou D55 mezi Břeclaví a Rakouskem byla zavržena.

 V přípravě 2025 2028 Detail projektu (stránky ŘSD)
D52 5206.2 44,8 km - 45,6 km MÚK Mikulov jih - st. hranice ČR/Rakousko 0.8 Úsek je součástí dálničního spojení Brna a Vídně ve stopě původní silnice I/52.

Původně uvažovaná varianta spojení Brna a Vídně pomocí již existující dálnice D2 a dostavbou D55 mezi Břeclaví a Rakouskem byla zavržena.

 V přípravě 2025 2028 Detail projektu (stránky ŘSD)
D55 5501 0,0 km - 7,6 km Olomouc - Kokory 7.6 Dálnice D55 v budoucnu spojí města Olomouc, Přerov, Hulín, Otrokovice, Zlín, Staré Město, Uherské Hradiště, Veselí nad Moravou, Hodonín a Břeclav.

Úsek začíná za MÚK Holice, která byla již vybudována jako součást dálnice D35 a jižního obchvatu Olomouce. Trasa nejdříve kopíruje současnou silnici I/55. Za MÚK Velký Týnec vede dálnice v nové trase západně od obce Krčmaň a před obcí Kokory vznikne odpočívka Maletín. Za odpočívkou úsek končí.

 V přípravě 2023 2026 Detail projektu (stránky ŘSD)
D55 5502 7,6 km - 13,6 km Kokory - Přerov 6 Dálnice D55 v budoucnu spojí města Olomouc, Přerov, Hulín, Otrokovice, Zlín, Staré Město, Uherské Hradiště, Veselí nad Moravou, Hodonín a Břeclav.

Úsek západně obchází obec Kokory a u Přerova se napojuje na dálnici D1. Dálnice následně vede peážně s dálnicí D1 až do MÚK Hulín.

 V přípravě 2025 2028 Detail projektu (stránky ŘSD)
D55 5506 34,8 km - 35,3 km Napajedla - Babice, most SO 201 0.5 Dálnice D55 v budoucnu spojí města Olomouc, Přerov, Hulín, Otrokovice, Zlín, Staré Město, Uherské Hradiště, Veselí nad Moravou, Hodonín a Břeclav. V přípravě 2022 2024 Detail projektu (stránky ŘSD)
D55 5506 35,3 km - 42,7 km Napajedla - Babice 7.5 Dálnice D55 v budoucnu spojí města Olomouc, Přerov, Hulín, Otrokovice, Zlín, Staré Město, Uherské Hradiště, Veselí nad Moravou, Hodonín a Břeclav. V přípravě 2024 2026 Detail projektu (stránky ŘSD)
D55 5507 42,7 km - 51,1 km Babice - Staré Město 8.5 Dálnice D55 v budoucnu spojí města Olomouc, Přerov, Hulín, Otrokovice, Zlín, Staré Město, Uherské Hradiště, Veselí nad Moravou, Hodonín a Břeclav. V realizaci 2020 2023 Detail projektu (stránky ŘSD)
D55 5508 51,1 km - 59,9 km Staré Město - Moravský Písek 8.8 Dálnice D55 v budoucnu spojí města Olomouc, Přerov, Hulín, Otrokovice, Zlín, Staré Město, Uherské Hradiště, Veselí nad Moravou, Hodonín a Břeclav. V realizaci 2021 2024 Detail projektu (stránky ŘSD)
D55 5509 59,9 km - 64,0 km Moravský Písek - Bzenec 4.1 Dálnice D55 v budoucnu spojí města Olomouc, Přerov, Hulín, Otrokovice, Zlín, Staré Město, Uherské Hradiště, Veselí nad Moravou, Hodonín a Břeclav. V přípravě 2022 2025 Detail projektu (stránky ŘSD)
D55 5510 64,0 km - 67,2 km Bzenec - Bzenec-Přívoz 3.2 Dálnice D55 v budoucnu spojí města Olomouc, Přerov, Hulín, Otrokovice, Zlín, Staré Město, Uherské Hradiště, Veselí nad Moravou, Hodonín a Břeclav. V přípravě 2028 2030 Detail projektu (stránky ŘSD)
D55 5511 67,2 km - 78,0 km Bzenec-Přívoz - Rohatec 10.8 Dálnice D55 v budoucnu spojí města Olomouc, Přerov, Hulín, Otrokovice, Zlín, Staré Město, Uherské Hradiště, Veselí nad Moravou, Hodonín a Břeclav. V přípravě 2029 2031 Detail projektu (stránky ŘSD)
D55 5512 78,0 km - 89,5 km Rohatec - Lužice 11.5 Dálnice D55 v budoucnu spojí města Olomouc, Přerov, Hulín, Otrokovice, Zlín, Staré Město, Uherské Hradiště, Veselí nad Moravou, Hodonín a Břeclav. V přípravě 2027 2030 Detail projektu (stránky ŘSD)
D55 5513 89,5 km - 101,3 km Lužice - Břeclav 11.9 Dálnice D55 v budoucnu spojí města Olomouc, Přerov, Hulín, Otrokovice, Zlín, Staré Město, Uherské Hradiště, Veselí nad Moravou, Hodonín a Břeclav.

Úsek končí v MÚK Břeclav napojením na dálnici D2. Pokračování dálnice D55 na hranice s Rakouskem a napojení na rakouskou dálnici A5 bylo zavrženo a nahrazenou plánovanou výstavbou dálnice D52.

 V přípravě 2026 2029 Detail projektu (stránky ŘSD)
D56 51,0 km - 53,0 km Frýdek-Místek, připojení na D48 2.2 Nové napojení dálnice D56 od Ostravy na dálnici D48 směrem na Frýdlant nad Ostravicí. Spolu s dálnicí D48 tak dojde k vytvoření západního obchvatu Frýdku-Místku. V realizaci 2018 2022 (7/2022) Detail projektu (stránky ŘSD)

Zdroj dat: Ředitelství silnic a dálnic (data ke dni 4.3.2022)

Odkazy

Poznámky
  1. Dne 1. 1. 2016 došlo zákonem 268/2015 Sb. (Nové pojetí dálniční sítě) k přeřazení většiny rychlostních komunikací o délce 434 km na dálnice II. třídy.

Reference
  1. Délky a další data komunikací [online]. ŘSD.cz [cit. 2020-03-03]. Dostupné online.
  2. Tomáš Janda: Plánování a příprava výstavby dálnic na území druhé republiky a protektorátu do 1. května 1939 Archivováno 7. 3. 2009 na Wayback Machine, 24. 10. 2002, Dálnice.com
  3. Jan Sůra: Slovo dálnice slaví sedmdesátiny, iDNES 15. 11. 2008
  4. Ministerstvo dopravy: Nové pojetí dálniční sítě Archivováno 22. 2. 2016 na Wayback Machine
  5. https://www.rsd.cz/wps/portal/web/Silnice-a-dalnice/delky-a-dalsi-data-komunikaci Ředitelství silnic a dálnic ČR: Délky a další data komunikací
  6. Nové sazby mýtného od 1.1.2021. Portál elektronického mýtného [online]. mytocz.eu [cit. 2022-01-01]. Dostupné online.
  7. Dálniční známka 2022 - Vše o známkach v ČR i Evropě. www.povinneruceni.biz [online]. [cit. 2022-01-01]. Dostupné online.
  8. Elektronická známka. eDalnice [online]. [cit. 2022-01-01]. Dostupné online. (česky)
  9. Voda z Tetčic, Děti Země a další. Na rozhodnutí kraje k D1 u Přerova byly opět podány žaloby [online]. 2021-07-01 [cit. 2022-01-01]. Dostupné online. (česky)
  10. Klíčové dopravní stavby v Brně a okolí váznou. V papírové pasti. iDNES.cz [online]. 2016-06-06 [cit. 2022-01-01]. Dostupné online. (česky)
  11. Rakousko má další úsek dálnice z Vídně do Brna hotový. Česko pořád nic. iDNES.cz [online]. 2017-11-22 [cit. 2022-01-01]. Dostupné online. (česky)
  12. Kategorizace dálnic a silnic I. třídy do roku 2050 – Jihomoravský kraj [online]. ŘSD, 2021 [cit. 2022-01-01]. Dostupné online.
  13. HRABAL, Michal. První úsek D55 na jižní Moravě je na dosah. Druhý potřebujeme hned, zní z obcí. Brněnský deník. 2020-09-21. Dostupné online [cit. 2022-01-01]. (česky)
  14. zlin.rozhlas.cz. Dostupné online.
  15. Ekologický právní servis. Cena dálnic, část 1. – Stavějí se dálnice v ČR dráž než v zahraničí?. [s.l.]: [s.n.] 13 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-18. S. 13. Archivováno 18. 7. 2011 na Wayback Machine
  16. Ekologický právní servis. Cena dálnic, část 1. – Stavějí se dálnice v ČR dráž než v zahraničí?. [s.l.]: [s.n.] 13 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-18. S. 5–9. Archivováno 18. 7. 2011 na Wayback Machine
  17. Ekologický právní servis. Cena dálnic, část 4. — Proces schvalování dopravních investic. [s.l.]: [s.n.] 14 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-18. S. 3–4. Archivováno 18. 7. 2011 na Wayback Machine
  18. Ekologický právní servis. Cena dálnic, část 5. — Vývoj nákladů u vybraných staveb dálnic D8 a D11. [s.l.]: [s.n.] 14 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-18. S. 5–8, 12. Archivováno 18. 7. 2011 na Wayback Machine
  19. http://byznys.lidovky.cz/rvou-na-nas-ze-jsme-to-udelali-blbe-rika-reditel-ceskych-silnic-a-dalnic-1z0-/doprava.aspx?c=A100819_170743_ln-doprava_nev
  20. Jen 17 kilometrů. Tolik se loni postavilo dálnic –. neovlivni.cz [online]. [cit. 2019-01-02]. Dostupné online.
  21. ČTK. Česko letos dostaví 63 km nových silnic a dálnic. Podívejte se na plánované úseky. Hospodářské noviny [online]. 2012-01-25 [cit. 2019-01-02]. Dostupné online. (česky)
  22. Dálnice se staví stejně pomalu jako za totality, za 20 let přibylo 560 km | Doprava. Lidovky.cz [online]. 2009-11-13 [cit. 2019-01-02]. Dostupné online. (česky)
  23. ŠUSTR, Ladislav. Prostě to postavíme. Ťok letos otevřel pouhé čtyři kilometry dálnic - Echo24.cz. www.echo24.cz [online]. 2018-12-30 [cit. 2019-01-02]. Dostupné online. (česky)
  24. www.nku.cz [online]. [cit. 2019-01-02]. Dostupné online.

Literatura
  • LÍDL, Václav; POSPÍŠIL, Petr; SVOBODA, Lukáš; ŠEJNA, Pavel; ŠVARC, Jan; VOREL, Vladimír, a kol. Silnice a dálnice v České republice: Vývoj stezek, cest, silnic a dálnic na našem území od nepaměti až po současnost. 1. vyd. Praha: Agentura Lucie, 2009. 376 s. ISBN 978-80-8713-814-4.
  • LÍDL, Václav: Poslové zapomenuté budoucnosti: Výstavba dálnic v letech 1938-1950 na území Čech a Moravy. 1. vyd. Praha: Ředitelství silnic a dálnic ČR, bez data (informační publikace)
  • LÍDL, Václav a Tomáš JANDA. Stavby, kterým doba nepřála: výstavba dálnic v letech 1938-1950 na území Čech a Moravy. 2. vyd. Praha: Ředitelství silnic a dálnic ČR, 2006. ISBN 80-254-5314-6.
  • POKLUDA, Zdeněk. Baťovi muži. Zlín, 2012, s. 56 (kapitola Dominik Čipera), s. 113 (kapitola Hugo Vavrečka).

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.