Modřice

Modřice (německy Mödritz[3], v hantecu Blajkec[4]) jsou město v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji, bezprostředně sousedící se statutárním městem Brnem. Rozkládají se na okraji Dyjsko-svrateckého úvalu. Žije zde přibližně 5 300[1] obyvatel.

Modřice
Letecký pohled na centrum města
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
LAU 2 (obec)CZ0643 583391
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíŠlapanice
Okres (LAU 1)Brno-venkov (CZ0643)
Kraj (NUTS 3)Jihomoravský (CZ064)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice49°7′41″ s. š., 16°36′52″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel5 263 (2022)[1]
Rozloha10,05 km²
Katastrální územíModřice
Nadmořská výška204 m n. m.
PSČ664 42
Počet domů985 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa městského úřaduNám. Svobody 93
664 42 Modřice
[email protected]
StarostaIng. Josef Šiška
Oficiální web: www.mesto-modrice.cz
Modřice
Další údaje
Kód obce583391
Kód části obce97934
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jedná se o vinařskou obec ve Velkopavlovické vinařské podoblasti (viniční tratě Hájek, Mučednická, Sady).

Název

Nejstarší podoba jména byla Modřici a byla odvozena od osobního jména Modr. Jméno vsi tedy znamenalo "Modrovi lidé". Německé jméno se vyvinulo z českého.[5]

Historie

První zmínka o Modřicích pochází z roku 1141, status města získaly 1. července 1994.

Od 13. století se v Modřicích usazovali němečtí kolonisté. Modřice po staletí patřily do brněnského jazykového ostrova a až do poloviny dvacátého století zde převládalo německé obyvatelstvo. To bylo po druhé světové válce vysídleno.

V roce 1999 proběhl v modřické ulici Za Humny kvůli chystané stavbě nových domů záchranný archeologický výzkum, při kterém byly objeveny fragmenty dvou ramen příkopu propojených zaobleným nárožím. Jednalo se původně o opevňovací příkop pochodového tábora římských legií někdy z let 172–180, tedy z dob markomanských válek.[6][7] K 16. červnu 2000 bylo území Modřic rozšířeno o pozemky původně patřící k sousední obci Popovice, kde následně vznikla nová sídelní lokalita Bobrava.[8]

Obyvatelstvo

Na počátku 17. století měla obec 76 domů, po třicetileté válce bylo z nich 15 pustých. V roce 1790 měly Modřice 148 domů a 840 obyvatel, roku 1834 155 domů a 940 obyvatel.[9]

Vývoj počtu obyvatel (sčítání lidu)[10]
18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
1 6191 8341 8902 0142 2052 2372 5092 4232 7873 3814 1153 4843 5044 845

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Modřicích.
  • Kostel svatého Gotharda – barokní jednolodní chrám ze 2. poloviny 18. století, vzniklý na místě původního románského kostela
  • Hrad Modřice – zaniklý hrad ze 13. století, situován jižně od stávajícího kostela
  • Kaple svatého Václava z let 1917–1918, vystavěná ve stylu italského neobaroka s kubistickými prvky, na náměstí Svobody
  • Patrový měšťanský dům s podloubím, vystavěn kolem roku 1800, na náměstí Svobody
  • Barokní budova fary z roku 1726
  • Barokní sochy svatého Jana Nepomuckého a svatého Floriána

Popis

Mezi silnicemi na Rajhrad a do sousedních Želešic se nachází modřický technologický park, v němž působí několik strojírenských firem. Ve východní části katastru Modřic se nachází rozsáhlý areál obchodního a zábavního centra Olympia, který svou plochou zasahuje i na území Brna.

Východně vlastního města se nachází Čistírna odpadních vod Modřice, která slouží velké části brněnské aglomerace.

Doprava

Území města protínají dálnice D2 s exitem 3 a silnice I/52 v úseku Brno–Rajhrad. Ve směru od Ivančic k exitu 3 prochází silnice II/152. Dále vedou obcí silnice III. třídy:

  • III/00219 ze silnice I/52 na Popovice
  • III/15268 podél silnice I/52 na sever k D1
  • III/15277 podél silnice I/52 ze severu
  • III/15278 ze silnice II/152 přes město na Přízřenice
  • III/15279 podél silnice II/152 na východ
  • III/15280 ze silnice I/52 přes město

Západní částí města vede železniční trať Brno – Břeclav, na níž se v Modřicích nachází stejnojmenná stanice.

Do Modřic vede podél silnice I/52 tramvajová trať z Brna. Na území města se nachází dvě zastávky: Modřice, Tyršova a konečná Modřice, smyčka.

Osobnosti

V Modřicích se narodil astronom Christian Mayer, pochází odtud herec Jiří Dvořák.[11]

Z Modřic pochází také Vlastimil Kročil, třináctý biskup českobudějovický.

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 218.
  4. Archivovaná kopie. www.hantec.cz [online]. [cit. 2013-07-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-04-04.
  5. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 89, 90.
  6. Pochodové nebo dočasné tábory římského vojska severně od středního Dunaje [online]. Rgzm.de [cit. 2018-01-03]. Dostupné online.
  7. KOMORÓCZY, Balázs. Das römische temporäre Lager in Modřice (Bez. Brno-venkov). In: KUZMOVÁ, Klára; PIETA, Karol; RAJTÁR, Ján. Zwischen Rom und dem Barbaricum. Festschrift für Titus Kolník zum 70. Geburtstag. Nitra: Archäologisches Institut der Slowakischen Akademie der Wissenschaften, 2002. Dostupné online. S. 129–142. (německy)
  8. http://www.mesto-modrice.cz/sites/default/files/ext/obdobi/2014-2018/bod_3_majetek.pdf
  9. SLAVÍK, František A. Brněnský okres Vlastivěda moravská. Brno: GARN, 2007. 392 s. ISBN 978-80-86347-53-0. S. 196.
  10. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-venkov [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2018-01-02]. Dostupné online.
  11. DUŠKOVÁ, Jarmila. Jiří Dvořák: „Dělám věci, které mě baví“ [online]. Panidomu.cz, 2020-11-18 [cit. 2021-01-19]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.