Hořesedly

Název vesnice je odvozen staročeského přídavného jména hořě (nahoře), ve významu ves hořesedlů, tj. lidí usedlých nahoře. V historických pramenech se jméno vesnice objevuje ve tvarech: Horsusedl (1316), Horussedel (1360), Horzesedl (1352–1367), Horziesedl (1369–1405), Horzisedl (1398), Horziesedel (1398), Horziessedl (1418), Horosedly (1479, 1579), Horosedl a Hřesedl (1785), Horosedl (1845) a Hořesedly nebo německy Horosedl (1854).[3]

První písemná zmínka o Hořesedlech pochází z roku 1316, kdy ve vsi žil vladyka Jan z Hořesedel.[4] V letech 1355–1418 se o ni dělil děkan a kanovníci královské kaple Všech Svatých na Pražském hradě s vladyckým rodem, z jehož členů jsou známi Jindřich Hes z Hořesedel (1397 a 1399) nebo Zbyněk z Hořesedel (1407–1436). Je však možné, že vladykové měli v nájmu některé církevní statky. Roku 1420 vesnici dostali od krále Zikmunda bratři Bedřich a Hanuš z Kolovrat.[5] Oba dva však přestoupili k husitství a král Zikmund proto jejich statek zastavil svým dalším věřitelům.[4]

V šestnáctém století některý ze zástavních držitelů založil hořesedelskou tvrz. Předpokládá se, že jejím stavitelem byl buď Mikuláš z Polenska (v Hořesedlech od roku 1529), nebo po roce 1539 Jan Myška ze Žlunic.[4] Když v roce 1568 zemřel, vyplatila královská komora vesnici od jeho synů ze zástavy a převedla ji do dědičného vlastnictví Jaroslavovi Libštejnskému z Kolovrat na Petrohradě.[5] První zmínka o tvrzi je z roku 1579, kdy ji Jaroslav prodal Havlovi Hrobčickému z Hrobčic na Kolešovicích. Za něj tvrz nejspíš zpustla. Havlův syn Zdislav Hrobčický se zúčastnil stavovského povstání v letech 1618–1620, za což mu byl hořesedelský statek zkonfiskován. Roku 1623 jej koupil Jan Münich z Arzberku.[4]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 594 obyvatel (z toho 269 mužů), z nichž bylo 124 Čechoslováků, 469 Němců a jeden cizinec. Kromě pěti evangelíků, pěti členů církve československé, jednoho žida a jedenácti lidí bez vyznání byli římskými katolíky.[11] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 776 obyvatel: 253 Čechoslováků, 516 Němců a sedm cizinců. Stále převládala výrazná římskokatolická většina, ale žilo zde také šestnáct evangelíků, 36 členů církve československé, dva židé, dva příslušníci jiných církví a 52 lidí bez vyznání.[12]

• Kostel svatého Vavřince na návsi

Dopravní síť

• Pozemní komunikace – Obcí vede silnice I/6 Praha - Karlovy Vary.
• Železnice – Železniční trať na území obce není. Železniční zastávka Hořesedly vzdálená tři kilometry od středu vesnice leží na území obce Kněževes na trati Most–Rakovník.

Veřejná doprava 2011

• Autobusová doprava – V obci měly zastávku dálkové autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Aš, Cheb, Jáchymov, Kadaň, Karlovy Vary, Klášterec nad Ohří, Kraslice, Podbořany, Praha, Sokolov. V obci měly zastávku příměstské autobusové linky jedoucí do Podbořan a Rakovníka (dopravce ANEXIA).
• Železniční doprava – Zastávkou Hořesedly jezdilo v pracovní dny deset párů osobních vlaků, o víkendech devět párů osobních vlaků.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hořesedly na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Hořesedly v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)