Listopad 1989
Listopad 1989 je v myslích více než 30 milionů obyvatel tehdy existujících států NDR a Československa zapsán jako období významných společenských změn. V listopadu roku 1989 v podstatné části střední a východní Evropy vyvrcholil proces pádu komunisticých režimů.
| Listopad 1989 | |
|---|---|
 Pád berlínské zdi. Na pozadí je Braniborská brána | |
| Historické období | Pád komunismu v Evropě |
| Místo |  Východní Německo,  Československo |
| Cíl | odstranění komunistické diktatury |
Události
Změny totalitních režimů k počátkům demokracie, tehdy již proběhlé v Maďarsku a Polsku, zasáhly také tehdejší Československo a NDR (východní Německo). Dne 9. listopadu padla berlínská zeď, po celém světě známý symbol komunistické totality a nyní i jejího pádu. V Praze byla 17. listopadu, v den 50. výročí událostí listopadu 1939, policií brutálně zastavena studentská demonstrace a tím byl započat proces označovaný jako „sametová revoluce“.
I přes berlínskou symboliku a československou „sametovou revoluci“ je ovšem listopad 1989 lokální pojem, neboť Polsku došlo ke politicko-společenským i ekonomickým změnám už na jaře 1989 a první svobodné volby tam proběhly (byť jen do poloviny parlamentu) již 4. června 1989. V listopadu už za vlády Tadeusze Mazowieckého rozbíhal Leszek Balcerowicz ekonomické reformy, které během několika týdnů zbrzdily hyperinflaci.
Podobné změny o něco později zasáhly i Pobaltské státy, část bývalé Jugoslávie, Bulharsko a Rumunsko.
V Rumunsku revoluce proběhla až v prosinci 1989 a tamní diktátor Nicolae Ceaușescu byl i s manželkou zastřelen.
Přehled událostí ve východním bloku
Následek takzvané Perestrojky. Časový přehled hlavních událostí rozpadu východoeropských komunistických režimů v listopadu 1989.
NDR
- 7. listopadu – rezignuje komunistická vláda NDR, ale přesto zůstává Egon Krenz, první tajemník SED, hlavou státu
- 9. listopadu – pád Berlínské zdi, NDR otevírá hraniční přechody v Berlínské zdi, po desetiletích mohou občané NDR volně překračovat hranice, den na to začínají oslavující občané strhávat zeď
Bulharsko
- 10. listopadu – po čtyřech a půl desetiletích vlády komunistické strany v Bulharsku odstupuje Todor Živkov a nahrazuje jej ministr zahraničí Petar Mladenov, strana je přejmenována na Socialistickou stranu Bulharska
Československo
- 17. listopadu – studentské demonstrace zahajují začátek sametové revoluce a tím i pádu komunismu v Československu
- 18. listopadu – vojáci základní služby (VZS) byli izolováni od vnějšího světa. Informace do kasáren přesto pronikly a VZS dali znát, takže politicky nebyla armáda a s ní i bojová technika v rukou důstojníků a strany, ale v rukou VZS.
- 20. listopadu – demonstrace pokračují, jen v Praze narůstají z 200 tisíc předešlých dnů na půl milionu
- 27. listopadu – generální stávka v Československu
- 28. listopadu – jako ostatní již padlé komunistické režimy oznamuje i KSČ, že se vzdá mocenského monopolu.
Další události
- 12. listopadu v Brazílii proběhly první svobodné prezidentské volby od roku 1960
- 16. listopadu jihoafrický prezident Frederik Willem de Klerk ruší segregační zákony Apartheidu.
- 16. listopadu šest jezuitských kněží, jejich hospodyně a její dcera, bylo zabito salvadorskými vojáky, kteří byli vycvičení ve Spojených státech.
- 17. listopadu ve městě Aleksinac v tehdejší Jugoslávii došlo k výbuchu metanu v dole a zahynulo při tom několik desítek lidí.
- 22. listopadu libanonský prezident Rene Moawad byl zabit explozí bomby ve východním Bejrútu.
- 30. listopadu Alfred Herrhausen ředitel Deutsche Bank byl zabit explozí bomby nastražené teroristickou skupinou Frakce Rudé armády.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Listopad 1989 na Wikimedia Commons - Projekt Ústavu pro soudobé dějiny:Demokratická revoluce 1989
- “Chronik der Wende", „The Fall of the Wall“ – německy, anglicky