Dálnice D11

K dokončení celé dálnice D11 zbývá vybudovat poslední dva a úseky. Ty jsou však ze všech úseků nejdelší, nejdražší a nejsložitější. Jako jediné z celé dálnice procházejí horským terénem a proto je na nich plánováno několik tunelů a množství dlouhých vysokých mostů. Úsek 1108 do Trutnova bude mít jeden tunel na konci táhlého stoupání z 290 m n.m. k náhorní plošině ve výšce 510 m n.m. Logicky by se měl úsek stavět jako první, ale kvůli komplikacím s přípravou a odporem obcí jej předběhl poslední úsek 1109. Ten se začne stavět a bude zprovozněn minimálně o rok dříve. Budou na něm dva tunely, zkracující stoupání z údolí řeky Úpy a přes dva kilometry estakád. Jelikož jsou oba úseky v rámci tehdejších úspor naplánovány ještě v normě rychlostní silnice, bude dálnice do Trutnova nepatrně užší a úsek k hranicím dokonce úplně bez odstavných pruhů. Změna parametrů by však stavbu neuvěřitelně prodražila a výrazně oddálila. Jelikož z polské strany bude navazující rychlostní komunikace S3 dokončena dříve než česká D11, není další oddálení žádoucí. Zatímco pro úsek 1109 jsou již vykoupeny téměř všechny pozemky a v brzké době se očekává zahájení stavby, u úseku 1108 ještě není právoplatné ani územní rozhodnutí, blokované jediným stěžovatelem. Po dokončení polské S3, hraničního úseku D11 a převedením mezinárodního provozu E65 a E67 z Harrachova a Náchoda do Královce se očekávají obrovské problémy na silnici 37.

Mediální pozornost si získal spor o pozemky farmářky Ludmily Havránkové u Hradce Králové. Ta v roce 1992 získala v restituci zemědělské pozemky. Roku 1993 pak vláda vyhlásila dálnici prioritní stavbou, což umožnilo vyvlastňování pozemků. Roku 2002 vláda rozhodla o prodloužení dálnice z Poděbrad do Hradce Králové. Havránková se v roce 2004 dozvěděla, že dálnice má vést přes její pole, a proto pozemky nabídla státu, ten však na nabídku nijak nereagoval. Proto prodala části parcel ekologickým aktivistům za symbolickou cenu. V roce 2006 se dohodla se státem na výměně za pozemky vzdálené 30 kilometrů. V roce 2007 existoval návrh, podle nějž měla za 13 hektarů stavebních parcel získat 250 hektarů zemědělské půdy. V roce 2008 Topolánkova vláda doporučila výměnu 10,6 hektaru parcel za 253 hektarů polí, ministerstva však návrh odmítla a navrhla výměnu 10 hektarů polí s doplatkem 46 milionů Kč, ministr Slamečka přišel s návrhem vyměnit jen 3 hektary a dalších 130 hektarů jen pronajmout, takový návrh pak v roce 2010 vláda předložila Ludmile Havránkové. V roce 2010 vláda rozhodla o vyvlastnění pozemků Ludmily Havránkové i její sestry Jaroslavy Štrosové. Vláda schválila rovněž návrh dohody, po jejímž nepříjetí majitelkami půdy by vláda přikročila k vyvlastnění. V červnu 2011 Havránková prodala státu 11 hektarů pozemků za 90 milionů Kč, s tím, že za utržené peníze nakoupí pozemky po celém kraji a Pozemkový fond jí je pak smění za pozemky, které by tvořily jediný celek. Kvůli sporu dálnice po léta končila provizorním sjezdem u Praskačky. Na nejistý výsledek vyjednávání byla vázána rozhodnutí, zda dálniční sjezd bude u původně plánované křižovatky Bláhovka, nebo severněji u Stěžer.[8][9] V roce 2017 byla dálnice konečně dovedena do Hradce Králové.[10] Zahájení výstavby pojala vláda Bohuslava Sobotky jako ukázku řešení problémů s výstavbou dálnic v České republice. Zahájení výstavby bylo tedy velmi triumfální.^[zdroj?]

Úsek 1105/II byl mezi lety 2009 a 2017 hotov jen zčásti. Původně byl provizorně ukončen u Libišan, na místě budoucího křížení s D35 u Sedlic. Poté byl provizorně ukončen u Praskačky.[11] Celý úsek až po MÚK Kukleny byl za velké pozornosti médií předán do provozu 21. srpna 2017.

• Dálnice v Česku

• Obrázky, zvuky či videa k tématu dálnice D11 na Wikimedia Commons
• Dálnice D11 na OpenStreetMap
• D11 na webu ceskedalnice.cz