Věstonická nádrž (přírodní rezervace)

Vodní dílo Nové Mlýny se nachází v Jihomoravském kraji v okrese Břeclav. Věstonická nádrž je situována mezi horní (Mušovskou) a dolní (Novomlýnskou) nádrží. Je ohraničena uměle vybudovanými hrázemi, které jsou zpevněny lomovými kameny, v jižní a východní části je hráz zalita asfaltem. Západně a východně nádrž lemují silnice I/52 a silnice II/420 v úseku Strachotín – Dolní Věstonice. Střední nádrž leží na soutoku řek Svratky a Jihlavy, západně do ní z horní nádrže přitéká voda z Dyje. Celkově zaujímá plochu 1024 ha. Průměrná hloubka vody v nádrži činí dva metry, maximální dosahuje 5,4 metru.[3]

Nádrže byly vybudovány na řece Dyji v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století zatopením rozsáhlých mokřadů, lužních lesů a obce Mušov.[3] Před vybudováním vodního díla, se oblast vyznačovala nedostatkem vody v období sucha a častými povodněmi. Nádrže byly vybudovány za účelem snížení povodňových průtoků a přivedení vláhy pro zemědělskou činnost.[4] Při napuštění nádrží došlo k zatopení, a tudíž zániku většiny lužních lesů a mokřadů, které se v oblasti nacházely a tvořily významnou součást místní krajiny. Výstavbou nádrží se značně narušil hydrologický systém v krajině, došlo k poklesu podzemní vody a vymizela řada významných druhů živočichů i rostlin.[5] Proto byla nádrž vyhlášená roku 1994 přírodní rezervací, jako jistá kompenzace za ztrátu cenných biotopů. Slouží k účelu udržovat vodní a mokřadní ekosystém pro ochranu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Roku 2005 byla vyhlášena v soustavě natura 2000 ptačí oblastí s hlavním cílem chránit vzácné druhy ptáků.[3]

Na střední nádrži se nachází 24 ostrovů, které zvyšují plochu s vegetací.[4] Řada z nich byla uměle vytvořená. Ostrovy nacházející se v západní části, jsou považovány za významné hnízdiště pro racky, rybáky a vrubozobé ptáky. Tyto ostrovy jsou pokryté zejména bylinnou vegetací s výskytem jednotlivých dřevin. Ostrovy v severní části vznikly částečně z naplavenin z řeky Svratky a Jihlavy a byly uměle dobudovány. Ostrovy Písky, v jihovýchodní části nádrže, jsou jediné složené z písečných hrúd, což odpovídá složení původního terénu. Mezi dominanty nádrže patří kostelní ostrov, na kterém se nalézá kostel svatého Linharta. V jeho blízkosti se nachází ostrov Iváňský, Hřbitovní a šest malých protáhlých ostrůvků.[3]

Prioritou ochrany je obecně ochrana vodních a mokřadních druhů ptáků. Cílem je zajištění vhodných podmínek pro odpočinek během migrace nebo pro hnízdění. Ochrana se zaměřuje na populace rybáka obecného, orla mořského, husy velké, husy polní a husy běločelé. Důraz je kladen také na ochranu příbřežních a mokřadních společenstev.

Ohrožení

K negativům působícím na oblast z hlediska ochrany, je zarůstání ostrovů bylinnou a dřevinnou vegetací. Vyskytují se zde nepůvodní druhy vrb, trnovník akát, bolehlav plamatý. Tato vegetace zamezuje hnízdění ptáků. Dalším problémem je vysoké nadržení vodní hladiny. Při snížení hladiny by byla obnažena řada ostrovů a došlo by k rozvoji mokřadních společenstev. Eutrofizace nádrže snižuje biodiverzitu mokřadních stanovišť. V oblasti se objevují invazní druh savců, jako jsou: norek americký a mýval severní, kteří mají negativní vliv na hnízdní úspěšnost ptáků. Lidé v této oblasti působí jako rušivý element. Pro společenstva živočichů i rostlin má negativní vliv kumulující se nánosy odpadků na březích nádrže a ostrovů. Dochází zde také k rušení ptáků při odpočinku, nebo hnízdění, zejména kvůli rybolovu a velkému množství turistů v letních měsících.

Ochrana

Roku 1994 byla nádrž vyhlášena přírodní rezervací, jako jistá kompenzace za ztrátu cenných biotopů, po zatopení lužních lesů a mokřadů. Zpočátku se ochrana zaměřovala na omezení negativních vlivů lidské činnosti. Po roce 2000 se začaly činit opatření a určité zásahy s cílem podpořit předmět ochrany. Byla vybudována a rozšířena řada ostrovů, které zvyšují terestrickou plochu a spojují mokřadní a vodní ekosystémy. Zejména v západní části nádrže dochází k pravidelné úpravě ostrovů, která spočívá v odstraňování rostlinné vegetace, která brání ptákům v hnízdění. Jsou zde i snahy o potlačení invazních druhů rostlin a živočichů. Na Kostelním ostrově byla roku 2015 vypuštěna kolonie králíků obecných, kteří udržují mozaikovitost krajiny a zvyšují tímto biodiverzitu zejména bezobratlých živočichů. [3]

Celá oblast vodního díla Nové mlýny je značně turisticky vytížená. Kolem nádrže vedou cyklistické a turistické stezky, které jsou nejvíce vytížené v letních měsících. Rybolov je ve střední nádrži povolen pouze na jižní hrázi.[3]

Věstonická nádrž je zapojena do Natury 2000 a nachází se zde ptačí oblast. Hnízdí tu, zimuje nebo se tu shromažďuje při tahu mnoho chráněných druhů ptáků - čírka modrá (Anas querquedula) a obecná (Anas crecca), zrzohlávka rudozobá (Netta rufina), hohol severní (Bucephala clangula), kormorán velký (Phalacrocorax carbo), morčák velký (Mergus merganser), kvakoš noční (Nycticorax nycticorax), volavky stříbřitá (Egretta garzetta), červená (Ardea purpurea) a bílá (A. alba), bukač velký (Botaurus stellaris), bukáček malý (Ixobrychus minutus), kolpík bílý (Platalea leucorodia), orel mořský (Haliaeetus albicilla), moták pochop (Circus aeruginosus) a pilich (C. cyaneus), orlovec říční (Pandion haliaetus), bekasina otavní (Gallinago gallinago), vodouš rudonohý (Tringa totanus) a kropenatý (T. ochropus), rybák obecný (Sterna hirundo) a černý (Chlidonias niger), vlha pestrá (Merops apiaster), břehule říční (Riparia riparia), rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus), moudivláček lužní (Remiz pendulinus) aj.