Dálnice D52

Příměstský úsek z Modřic (resp. z Brna) do Rajhradu byl jako čtyřpruhová silnice I. třídy otevřen již v roce 1977. Tehdy sloužil jako společná výpadovka z Brna směrem na Pohořelice i Břeclav (dnešní silnice II/425), než byl o rok později otevřen úsek dálnice D2 z Brna.

Stavba celé komunikace mezi Rajhradem a křižovatkou Pohořelice-jih byla zahájena v roce 1992, rychlostní silnice označená R52 byla zprovozněna roku 1996. V roce 1996 byl do této kategorie zařazen i úsek Modřice–Rajhrad,[2] ale v roce 2011 byl tento úsek přeznačen zpět na silnici první třídy I/52.

V úseku Syrovice–Medlov je dálnice D52 postavena v trase rozestavěné dálnice Vídeň–Vratislav z doby druhé světové války. Po více než 50 letech tak bylo využito pro dopravu několika dostavěných a opuštěných mostů a dálniční těleso. V trase „Hitlerovy dálnice“ severním směrem má podle ŘSD pokračovat dálnice D43, která je rovněž předmětem sporů.[3]

K 1. lednu 2016 byla celá rychlostní silnice R52 Rajhrad–Pohořelice zařazena do kategorie dálnic a přeznačena na D52.[4]

O další pokračování dálnice se vede dlouhodobý spor. Zatímco Ředitelství silnic a dálnic vytrvale prosazovalo pro stavbu dálnice v maximální míře využít přímo silnici I/52, která v úseku od Pohořelic k Mikulovu vede mimo obce a ve stopě víceméně vyhovující dálničním parametrům, oponenti navrhovali využít pro tranzit Brno–Vídeň dálnici D2 z Brna do Břeclavi a odtud postavit spojku na státní hranice. Tuto trasu přes Břeclav prosazovaly některé obce pod Pálavou a environmentalistické skupiny, neboť se obávaly poškození životního prostředí v oblasti novomlýnských nádrží a chráněné krajinné oblasti Pálava, po jejíž západní hranici silnice I/52 vede. Tyto spory v důsledku zdržovaly i rozhodnutí o stavbě obchvatu Břeclavi na silnici I/55.

Dne 23. ledna 2009 byla ve Vídni podepsána dohoda mezi Českem a Rakouskem o propojení rychlostní silnice R52 s rakouskou dálnicí A5 na trase Brno–Vídeň v úseku Mikulov–Drasenhofen (v oblasti bývalého hraničního přechodu). Stavba R52 měla být zahájena v roce 2010, ale na návrh obcí Bavory a Dolní Dunajovice a několika fyzických osob Nejvyšší správní soud zrušil v listopadu 2009 územní plán Břeclavska včetně sporné trasy R52 mezi Pohořelicemi a Vídní.[5] Také Evropská komise kritizovala postup českých úřadů při schvalování územního plánu Břeclavska a do vyjasnění situace odmítla stavbu spolufinancovat.[6]

V lednu 2016 Zastupitelstvo Jihomoravského kraje schválilo jednomyslně variantu R52 (nově D52) z Pohořelic. Jde o základní variantu, která kopíruje stávající silnici. Jak uvedl radní Antonín Tesařík, na této volbě se shodlo mj. Ministerstvo životního prostředí ČR i Ministerstvo dopravy ČR, neboť má minimální dopad na životní prostředí a nezasahuje do zastavěné krajiny.[7]

Na rakouské straně byl následně, po předchozím vyčkávání ve stavu umožňujícím ještě napojení na Mikulov i Břeclav, roku 2017 otevřen úsek navazující dálnice A5 ze Schricku do Poysbrunnu, a roku 2019 pak poloviční profil dálničního obchvatu Drasenhofenu, ukončený 1,5 km před hraničním přechodem do Mikulova.

• Exit 10 Rajhrad
• Exit 17 Bratčice
• Exit 23 Pohořelice-sever
• Exit 26 Pohořelice-jih

• Obrázky, zvuky či videa k tématu dálnice D52 na Wikimedia Commons
• Dálnice D52 na OpenStreetMap
• Dálnice D52, ceskedalnice.cz