Nové pojetí dálniční sítě

Hlavním důvodem sloučení dvou původně rozdílných kategorií byl fakt, že jak na dálnicích, tak i na rychlostních silnicích byla stejná nejvyšší povolená rychlost (130 km/h) a obě kategorie byly zpoplatněny dálniční známkou (resp. mýtem u nákladních vozidel). Kategorie se lišily zejména některými návrhovými parametry – poloměrem oblouků a šířkovým uspořádáním pozemní komunikace, pro laického řidiče však byl praktický rozdíl minimální, navíc barevné označení bylo též matoucí (červeno-zelené schéma u dálnic a schéma modro-zelené u rychlostních silnic).[1]

V mezinárodním srovnání také mnohé české rychlostní silnice dosahovaly vyšších kvalit než některé komunikace v Evropě značené jako dálnice (zmiňována byla např. německá dálnice A8).[1]

Ze stavebního hlediska byly původní rychlostní silnice kategorizovány jako silnice I. třídy, což neodpovídalo jejich charakteru; jako obyčejné silnice byly označovány i v mezinárodním měřítku.[1][2] Do kategorie rychlostních silnic bývají v jiných zemích zařazeny často úseky, které mají ve srovnání s ostatními pozemními komunikacemi pouze příznivější směrové a výškové parametry, nacházejí se na nich mimoúrovňové křižovatky, ale nejsou ani směrově dělené.

První návrhy konceptu nového pojetí dálniční sítě se objevily v roce 2008, nicméně termín účinnosti byl postupně oddalován z roku 2013 a 2014 na konečný rok 2016.[3][4] Název „Nové pojetí dálniční sítě“ byl poprvé užit v srpnu 2012.[5] V původním konceptu se nepočítalo s převedením např. rychlostních silnic R4, R46, R48, R55 a R56.[2], Pražský okruh měl být označen PO, dnes je značen jako D0.[2] NPDS bylo schváleno vládou na jaře 2013.[6] NPDS bylo přijato parlamentem 15. 9. 2015 jako zákon 268/2015 Sb., kterým došlo k novelizaci zákona 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, a zákona 361/2000 Sb., o silničním provozu.[7] Účinnosti nabyla novela 31. 12. 2015.

Projednání NPDS bylo zásluhou Jána Skovajsy z odboru pozemních komunikací na MDČR.[8]

Toto je seznam silnic, které byly převedeny z kategorie R do D. Došlo u nich i k změně barevného označení z modré na červenou barvu. Celkově bylo překategorizováno 438 km rychlostních silnic.

Komunikace	Trasa	Původní označení	Nové označení
Dálnice D0	Pražský okruh
Dálnice D4	Praha – Dubenec (–) Nová Hospoda
Dálnice D6	Praha – Nové Strašecí (–) Karlovy Vary – Cheb (– Pomezí nad Ohří – D)
Dálnice D7	Praha – Slaný (– Louny –) Chomutov
Dálnice D10	Praha – Mladá Boleslav – Turnov
Dálnice D35	(Jičín –) Hradec Králové (– Litomyšl –) Mohelnice – Olomouc – Lipník nad Bečvou
Dálnice D46	Vyškov – Olomouc
Dálnice D48	(Bělotín – Nový Jičín –) Frýdek-Místek – Český Těšín
Dálnice D49	(Hulín – Vizovice – SK)
Dálnice D52	Brno – Pohořelice (– Mikulov – A)
Dálnice D55	(Olomouc – Přerov –) Hulín – Otrokovice (– Uherské Hradiště – Břeclav)
Dálnice D56	Ostrava – Frýdek-Místek

Přeřazeny byly i plánované úseky dotčených rychlostních silnic. U plánovaných rychlostních silnic R3 a R11, které měly v příhraničních úsecích navazovat na dálnice D3 a D11, došlo k začlenění úseků do zmíněných dálnic.

Naopak nebyl převeden úsek R7 Spořice–Chomutov (nově I/7), R35 Ohrazenice – Liberec (nově I/35) a celá silnice R63 u Teplic (nově I/63). Tyto se staly silnicemi pro motorová vozidla s rychlostí 110 km/h a u jako jediných komunikací zde došlo ke snížení povolené rychlosti.

Mezi silnice, které byly po roce 2015 označeny jako SMO, patří silnice I/11 u Opavy, Havířova a Třince, I/13 mezi Karlovými Vary a Ostrovem a Chomutovem a Teplicemi, I/20 v úseku Nová Hospoda – Písek, I/37 mezi Hradcem Králové a Pardubicemi, I/34 v úseku České Budějovice – Lišov a další kratší úseky v okolí Prahy, Plzně, Brna a Ostravy.

Původní označení dálnice IP14a (vlevo) a nové označení IZ1a

Původní označení SMO IP15a (vlevo) a nové označení IZ2a

Koncem prosince 2015 a začátkem ledna 2016 došlo zejména k výměně dopravních značek dálnic (IP 14a, IP 14b) a silnic pro motorová vozidla (IP 15a a IP 15b) za novější IZ 1a a IZ 1b a IZ 2a a IZ 2b. Následně došlo i k výměně barevného označení čísel nových dálnic (z modrého na červený podklad) a výměnám směrovek.[9][8][10]

Dlouhodobě se ŘSD snaží na úrovni krajských a okresních správ komunikací o koordinaci dálkového a sběrného značení dálnic.[8]

V plánu je i rozšíření nově kategorizovaných dálnic, dále úpravy mimoúrovňových křižovatek a odpočívadel, výstavba nových Středisek správy a údržby dálnic (SSÚD)[pozn. 1] či montáž oplocení tak, aby i bývalé rychlostní silnice splňovaly všechny parametry dosavadních dálnic.[8]

Kritici namítali, že tímto krokem byla uměle zvýšena délka české dálniční sítě,[3] oponenti tvrdí, že se tím naopak sníží dlouhodobý deficit kvůli příliš přísným kritériím pro kategorii dálnic. Bylo poukazováno i na zbytečné výdaje v souvislosti s osazením nového dopravního značení.[10]