Dálnice v Evropě

Rychlostní limity na dálnicích v Evropě a barva podkladu dopravních značek

Kvůli odlišení od běžných silnic jsou v jednotlivých zemích Evropy čísla dálnic doplněna písmenem. Většinou se jedná o začáteční písmeno samotného názvu.

• A Francie (l’autoroute), Chorvatsko (autocesta), Itálie (autostrada), Litva (automagistralė), Lotyšsko (Augstākās kategorijas autoceļš), Německo (Autobahn), Polsko (autostrada), Rakousko (Autobahn), Slovinsko (avtocesta), Srbsko (aутопут/autoput), Španělsko (autopista, autovía), Švýcarsko (Autobahn),(autostrada),(l'autoroute),
• O Turecko (Otoban)
• D Česko (dálnice), Slovensko (diaľnica) v obou zemích dříve autostráda
• M Irsko (mótarbhealach), Maďarsko (autópálya), Rusko (magistral'naja avtomobil'naja doroga), Velká Británie (motorway)

Jsou však i země, např. všechny skandinávské, které nepoužívají vůbec žádné písmeno. Dokonce ani čísla dálnic tam nebývají odlišena od běžných silnic.

První dálnice v Evropě, a i na světě, byla Autostrada dei laghi. Její stavba byla dokončena 21. září 1924 v Miláně. Spojovala Milán s městem Varese v Lombardii. Dálnice byla postavena dle návrhu konstruktéra Piera Puricelliho, který tehdy představil nový typ cesty, jejíž náklady budou hrazeny zpoplatněním pomocí mýtného.[1]

Historicky první dálnice dnešního typu (čtyřproudová rychlostní komunikace, s oddělenými směry) byly ve velké míře stavěny po nástupu Hitlera k moci v Německu před 2. světovou válkou. Výstavba první takovéto dálnice byla slavnostně zahájena u obce Unter Haching rok po nástupu Hitlera k moci.[1]

Poznámka:
Tabulka nemusí být úplná. V některých zemích číslo uvádí společný údaj pro dálnice i rychlostní silnice. Klasifikace samotné dálnice se u jednotlivých zemí liší.