Šestajovice (okres Praha-východ)

Obec Šestajovice (německy Schestajowitz) se nachází v okrese Praha-východ ve Středočeském kraji. Leží asi dvacet kilometrů východně od centra Prahy, v severním sousedství pražské čtvrti Klánovice, deset kilometrů jižně od města Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, západně od obce Jirny. Obec je tvořena jedinou, stejnojmennou vesnicí. Její jihovýchodní část, splývající se severovýchodní částí Klánovic, nese název Cyrilov. Žije zde přibližně 4 000[1] obyvatel.

Šestajovice
Kaplička v Šestajovicích
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0209 538876
Pověřená obecÚvaly
Obec s rozšířenou působnostíBrandýs nad Labem-Stará Boleslav
Okres (LAU 1)Praha-východ (CZ0209)
Kraj (NUTS 3)Středočeský (CZ020)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°6′31″ s. š., 14°40′49″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel3 957 (2022)[1]
Rozloha5,42 km²
Katastrální územíŠestajovice u Prahy
Nadmořská výška254 m n. m.
PSČ250 92
Počet domů1 292 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduHusova 60/9
250 92 Šestajovice
[email protected]
StarostaRoman Hrdlic
Oficiální web: www.sestajovice.cz
Šestajovice
Další údaje
Kód obce538876
Kód části obce162388
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lidová etymologie vysvětluje jméno vsi od „šesti stájí“, ve kterých se zde přepřahalo na údajné důležité kupecké stezce od Prahy na východ. Znak byl Šestajovicím udělen v roce 1994. Motiv připomíná, že obec byla vlastnictvím řádu křižovníků s červenou hvězdou.[3]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1227. Tehdy královský podstolník Kojata z Hněvina Mostu daroval ve své závěti Šestajovice kostelu svatého Václava z dnes zaniklé pražské osady Zderaz. Mniši zde vybudovali tvrz, ve které sídlili až do konce husitských válek. Po jejich skončení přešly Šestajovice do majetku Starého města pražského a vystřídaly dále několik vlastníků. Od roku 1547 obec opět vlastnila osada na Zderaze, až do poloviny 19. století se zde opět vystřídala dlouhá řada vlastníků a nájemců. Kolem roku 1770 v okolí neúspěšné pokusy o dolování uhlí.[3]

V roce 1874 zakoupil část Šestajovic – tzv. Belottův poplužní dvůr – zbraslavský písař a realitní podnikatel Václav Klán. Na těchto pozemcích v následujících desetiletích vybudoval obec Klánovice.

Na konci druhé světové války26. dubna 1945 – americké stíhací letouny (tzv. hloubkaři),[4] zničily v okolí obce tři nákladní automobily (dva civilní a jeden vojenský). Nikdo však nebyl zraněn.

Vesnice se rozrůstá zejména masovou výstavbou rodinných domků na západní a jihozápadní straně a též v oblasti Cyrilova. Počet obyvatel každoročně prudce roste, tento rozvoj má dopad jak na kvalitu života v obci, tak na dopravní zatížení jejího okolí. Dochází též k radikálním přestavbám a vestavbám v historickém jádru vesnice.

Ke dni 26. března 2011 zde žilo 2934 obyvatel, z toho je 1521 žen a 1413 mužů.[5] Tehdy zde žilo 2748 Čechů, 68 Slováků, 3 Němci, 2 Poláci, 49 Ukrajinců a 5 Rusů.[5] V roce 2017 zde žilo 3621 obyvatel.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem[6]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Brandýs nad Labem[6]
  • 1868 země česká, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem[6]
  • 1908 země česká, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[7]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[8]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[9]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Brandýs nad Labem[10]
  • 1949 Pražský kraj, okres Brandýs nad Labem[11]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Praha-východ[12]

Rok 1932

V obci Šestajovice (1000 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[13] 2 nákladní autodopravci, 2 holiči, 4 hostince, 2 koláři, 2 kováři, 2 krejčí, lakýrník, malíř, 2 parní mlékárny, 2 obchody s mlékem, velkoobchod s obilím, 2 obuvníci, obchod s ovocem a zeleninou, 2 pekaři, 2 porodní asistentky, povoznictví, 19 rolníků, 5 řezníků, sadař, 8 obchodů se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Šestajovice, živnostenská záložna pro Šestajovice, stavební družstvo, stavební hmoty, 2 trafiky, 5 truhlářů, 4 obchody s uhlím, velkostatek Friedmann, obchod se zvěřinou a drůbeží.

Pamětihodnosti

Čestní občané

Doprava

Železniční trať ani stanice na území obce není. Nejblíže obci je železniční zastávka Zeleneč (jen pro osobní dopravu) ve vzdálenosti 2 km ležící na trati 231 mezi Prahou a Čelákovicemi. Nejbližší železniční stanicí pro veškerou dopravu jsou Mstětice ve vzdálenosti 4 km ležící na téže trati. Přibližně 3 km jižně od centra obce leží také železniční zastávka Praha-Klánovice na trati 011.

Vesnicí prochází severojižním směrem silnice III/33310 (ulice Revoluční) z Klánovic do Zelenče, z níž v severní části vsi odbočuje na východ silnice III/0116 (ulice Komenského) do Jiren. Katastrálním územím obce vede ve vzdálenosti 1,5 km od zastavěného území západovýchodním směrem silnice II. třídy II/611 Praha - Sadská - Poděbrady - Hradec Králové (stará silnice I/11), souběžně s ní o něco blíže vesnici nová hradecká dálnice D11, která však má mimoúrovňovou křižovatku až u Jiren.

V minulosti tvořila dopravní obsluhu Šestajovic hlavně autobusová linka z Jiren k nádraží Praha-Klánovice (po léta pod číslem 10120, později např. 281036) doplňovaná linkami Praha – Jirny – Úvaly (10470) a Brandýs – Jirny – Úvaly (10480, v roce 2000 pod číslem 281040). Do května 1996 oblast obsluhoval klíčovský závod ČSAD, který zprivatizoval JUDr. Jan Hofmann, za jehož působení docházelo k různým změnám a přečíslováním. Začleněním oblasti do systému Pražské integrované dopravy od 1. června 1996 začal nové linky provozoval dopravce Hotliner a hlavní dopravní vazba se přenesla ke stanici metra Českomoravská, po prodloužení metra v roce 1998 na Černý Most. Z Šestajovic tam jedou linky 303, 304 a 344, linka 303 pak pokračuje směrem na jih na Klánovice a Koloděje, ostatní linky směrem na Jirny, případně dále na Horoušany nebo Úvaly. Doplňující funkci mají občasně jedoucí linky 343 (školní posily) a 408 (Brandýs – Zeleneč – Úvaly, v PID od 30. 9. 2001). Od 1. ledna 2007 linky v oblasti převzal Connex Praha s. r. o., který během roku 2008 změnil značku na Veolia Transport Praha s. r. o.

Další fotografie

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. http://www.mistopis.eu/mistopiscr/polabi/uvalsko/sestajovice/sestajovice.htm
  4. http://hloubkari.bloguje.cz/588604-sestajovice-26-dubna-1945.php
  5. Sčítání lidu 2011
  6. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  7. Vyhláška ministerstva vnitra č.193/1908
  8. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  9. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  10. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011.
  11. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011.
  12. Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011.
  13. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1649. (česky a německy)
  14. http://www.mistopis.eu/mistopiscr/polabi/uvalsko/sestajovice/dvur-2006.JPG
  15. http://www.mistopis.eu/mistopiscr/polabi/uvalsko/sestajovice/kriz_na_krizovatce-2006.JPG
  16. http://www.mistopis.eu/mistopiscr/polabi/uvalsko/sestajovice/zvonicka-2006.JPG
  17. Usnesení z veřejného jednání Zastupitelstva obce Šestajovice konaného dne 13. 5. 2010 v 19.00 hodin v budově OÚ Šestajovice. S. 6. Šestajovický Dostavník [online]. 2010-05-31 [cit. 2011-10-04]. Roč. 4, čís. 6, s. 6. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.