Budujme stát pro 40 000 000 lidí

Vedení magistrály dle Baťova návrhu. Měla sloužit především jako nejrychlejší spoj východu se západem, nevede proto přímo k některým velkým městům. S těmi ji měly spojit rychlostní silnice, které byly v době návrhu magistrály z části již vybudované

Dopravně plánoval propojit celou zemi především silniční autostrádou, jenž by byla základem dopravní sítě, vedenou zhruba v trase Cheb – Plzeň – Německý Brod – Brno – Žilina – Užhorod – Chust – Trebušany, která by byla vybudována během tří let a zkrátila by cestovní dobu pro nejdůležitější západo-východní směr veškeré vnitrostátní dopravy (tehdejší doba jízdy automobilem z Chebu do Jasiny, 25 hodin, se tím měla zkrátit na 11 hodin). Také výhledově plánoval prodloužení dálnice z Podkarpatské Rusi přes Rumunsko až k Černému moři a napojení československé dálnice na západní dopravní síť. Tím by byl napříč československým územím vytvořen hlavní tah spojující východní a západní Evropu, v čemž Baťa viděl další výhody pro svůj stát.

Obdobně měly vzniknout vodní spoje, především velké průplavy Dunaj-Odra-Labe (zde Baťa mimo jiné vidí výhodu geografické polohy českých zemí na styku tří úmoří, Československo by se tak stalo klíčovým státem ve vnitrozemské lodní dopravě) a Bratislava-Slatinské Doly. Kanálová a říční doprava měla být z možných druhů dopravy z dlouhodobého hlediska nejlevnější, proto měla být klíčová například pro dopravu surovin z Podkarpatské Rusi. Měly být budovány ale i malé vodní kanály, podle vzoru už vybudovaného Baťova kanálu z Otrokovic do Rohatce. Tyto kanály měly zároveň sloužit k zavlažování zemědělských oblastí. Také bylo počítáno s výstavbou velkých přehrad a hydroelektráren.

Baťa si uvědomoval nesnadnou zeměpisnou situaci Československa, které bylo svým tvarem protáhlé a navíc rozdělené horami. I proto mimo jiné považoval za důležité dokončení rychlostní železniční magistrály z Chebu do Jasiny, která by tuto pro dopravu složitou situaci velmi usnadnila. Tato magistrála vedla v trase Cheb – Stříbro – Plzeň – Praha – Německý Brod – Brno – Slavkov – Trenčín – B. Bystrica – Margecany – Michalovce – Užhorod – Mukačevo – Chust – Trebušany – Jasina, ale ještě roku 1938 jí stále chyběly krátké úseky u Brna, u Bánovců, Michalovců a před Chustem. Po vzoru západních zemí se měla postupně uzpůsobit zvyšování rychlosti vlaků na 150 km/h. Rovněž přikládal velký význam sblížení jednotlivých tarifů v železniční dopravě - vysoké sazby v domácí dopravě považoval za jednu z překážek naplnění potenciálu železniční sítě. Ministerstvo železnic chtěl přeměnit na ministerstvo dopravy, protože podporoval všechny druhy dopravy, byť s preferencí autodopravy.

Baťa chtěl značně rozšířit síť obchodních letišť. Alespoň malé letiště se mělo nacházet v každém okrese (to měl ukládat zákon). Letectví by podle něj mělo být zařazeno jako vyučovací předmět do osnov průmyslových škol a obchodních akademií. Dále navrhuje mezinárodní dálkové linky. Mají být vytvořeny obchodní a letecké smlouvy, které by umožnily vzájemný provoz československých linek v zahraničí a zahraničních v Československu. Letectví je podle něj jedním z pilířů rozsáhlého exportu, který dle něj Československo potřebuje.